Rubrika: MINULOST

Velké vánoční stromy zdobí v posledních letech/desetiletích mnoho náměstí a náměstíček v republice. Často u nich nalezneme i pokladničku, do které mohou kolemjdoucí vhodit příspěvek potřebným. Kde a kdy se tato tradice zrodila? V Brně, je tomu už téměř sto let. Celá historie souvisí se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a dítětem odloženým v bílovických lesích. Ponořte se s námi do příběhu Vánočního stromu republiky.

Nepředstavujte si prosím metro v pravém slova smyslu. Projekt tzv. rychlé tramvaje, která v centru města zajede pod zem a výrazně tak ulehčí přetížené dopravě, byl výsledkem dopravně–inženýrského plánování v období 60.–80. let minulého století. Myšlenka je dodnes živá a spolu s chystaným rozvojem jižního centra a přesunem hlavního nádraží aktuálnější než kdy dříve. Bude ale brněnské podzemí brázdit tramvaj, nebo vlak?

Debata o vzniku výstavního areálu začala v Brně kvůli jeho statutu průmyslové velmoci již před první světovou válkou. Ve dvacátých letech 20. století ji pak oživily velké úspěchy akce Brněnské výstavní trhy na sokolském stadionu na Kounicově, již v srpnu roku 1923 proto rozhodl Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště.

Svoji největší vilovou realizaci, která je v současné době také jedinou přístupnou veřejnosti, navrhl Ernst Wiesner pro tříčlennou rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Ti v jejích zdech strávili necelých devět let. Stejně jako architekt byla i rodina nucena pro svůj židovský původ opustit Československo.

Je jednou z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. Právě v meziválečném Brně dosahoval Wiesner svých největších úspěchů. Pod jeho rukama vznikala první puristická díla na území Československa, která připravovala půdu pro brněnský funkcionalismus. Jeho stavby patřily ve své době k nejlepším v Brně. Letos v červenci uplyne 50 let od jeho smrti.

Kam přišel, tam zlepšoval kvalitu piva a zaváděl nové postupy. Bývá označován za zakladatele odborného pivovarnictví, ve své době se však nevyhnul kritice. Autor spisu Umění vařit pivo, který odtajnil do té doby úzkostlivě střežené řemeslo předávané z generace na generaci.

Areál bývalého textilního podniku Mosilana je neodmyslitelně spojen s brněnskou industriální historií. Které továrny mu předcházely, jaká je jeho historie a jak bude jeho příběh pokračovat? Mosilaně nyní hrozí zánik. Ale dokud se doufá, ještě se nezbouralo.

Pošta v Brně prokazatelně existuje už od 16. století. Která byla první, jaká je minulost poštovního úřadu u hlavního nádraží a kolik budov vystřídal? Objevte spolu s námi příběhy míst, kterými procházely dějiny.

Znáte Kurta Gödela? „Nevím, neslyšel jsem.“ Takhle by nejspíš dopadla anketa v dnešních brněnských ulicích. Navzdory tomu je Gödel možná ve světě nejznámější Brňák, mezi matematiky a fyziky 20. století jistě. Z anglických zdrojů se můžeme dozvědět, že to byl „samotářský génius, jehož věty o neúplnosti a důkazy konzistence teorie množin patří k nejslavnějším výsledkům matematiky dvacátého století“. Proč ho tedy většina z nás nezná?

Funkcionalistický hotel o šířce pouhých 8 metrů a tvořící už více než 90 let jednu z nepřehlédnutelných dominant České ulice patří k vrcholným dílům architekta Bohuslava Fuchse. Jaký je příběh této unikátní brněnské stavby? A otevře se po více než deseti letech znovu veřejnosti?