Klášterní zeď a bazilika Nanebevzetí Panny Marie, tento výhled se otevírá ze severní strany, kde kus od klášterní zdi najdete volně přístupný palouk s ohništěm. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák
Starák, Oltec, kdysi zřejmě osada u brodu přes řeku Svratku, později válkami několikrát zničené předměstí, nyní městská čtvrť s pomalu mizejícími pavlačovými domy, rušnou dopravou i pomalým životem. Co se dělo, děje a bude dít na Starém Brně?
Staré vs. nové na Starém Brně. Jaká je minulost a budoucnost Mendlova náměstí? Co znamenala (a zase může znamenat) pro místní voda? Fotky z naší procházky Oltecem, historické snímky i vizualizace projektů v unikátní fotoreportáži.
Klášter a Svratecký náhon. V jeho nejstarší podobě náměstí přetínalo v náhon upravené rameno řeky Svratky a skládalo se z více částí – plochy nazývané až do roku 1910 Klášterní (či Zámecké) náměstí na křižovatce dnešního Úvozu a Pekařské a z několika okolních ulic. Foto: Archiv města Brna
Rekonstrukce. Právě probíhající rekonstrukce Mendlova náměstí dle návrhu studia Chybik+Kristof má upravit prostor k letošním oslavám výročí 200 let Mendelova narození. Vědce a jeho principy dědičnosti má na náměstí připomínat bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Foto: Chybik+Kristof
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Čím jiným začít fotoreportáž ze Starého Brna, než místní nejvýraznější historickou památkou. Gotický kostel na Mendlově náměstí, o jehož historii jste se mohli dočíst na předchozích stránkách, dostal od papeže Jana Pavla II. čestný titul basilica minor.
Ticho za zdí. Jen pár metrů od rušného Mendlova náměstí, za zdí kláštera, najdete tento klidný palouk s ohništěm. Večerní ohýnek a opékání s výhledem na baziliku? Za nás rozhodně dobrý nápad. 
Fuchsovy lázně. Na Svrateckém náhonu v místech Rybářské ulice ústící do Mendlova náměstí byste se v lázních vykoupali už v 19. století, v červenci 1928 byly otevřeny v nové podobě dle návrhu Bohuslava Fuchse. Oblíbené lázně padly za oběť přestavbě Mendláku v 60. letech 20. století. Foto: Muzeum města Brna
Náplavka. Již před více než pěti lety zvítězil v soutěži o návrh nového nábřeží Svratky podél Poříčí tým známého brněnského architekta Ivana Rullera. Moderní náplavka s přístupem k vodní hladině, kilometry nových cyklostezek a chodníků, prvky zeleně i prostorem pro kavárny měla být podle původních plánů hotová v roce 2023. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera
Staré Brno industriální. Zvláště ulice Václavská a Hybešova byly v průběhu 19. a 20. století výrazně utvářeny textilním průmyslem. Na snímku továrna na sukna Bratři Popperové / A. & J. Löw-Beer a synové s kolejovou vlečkou. Foto (1897): Archiv města Brna
Dělnické bydlení. Kromě pavlačových domů, které jsou pro Staré Brno charakteristické, byste tu našli i dělnické kolonie obývané rodinami zaměstnanců místních továren. Podmínky nebyly ideální, na jednu postel se často museli zmáčknout až tři lidé. Na snímku dělnické domky na Kopečné. Foto (1907): Josef Kunzfeld
Pekařská ulice v roce 1898. Čili pouze 5 let předtím, než ji začaly brázdit tramvaje. Jméno dle názoru některých odborníků vzniklo nepochopením původního českého názvu odvozeného od bekyní – jeptišek ze dvou zde ležících klášterů. Němečtí písaři zkomolili název Bekyngasse jako Bäckergasse, tedy Pekařská. Foto: Archiv města Brna
Zůstanou pavlače? Staré Brno a pavlačové domy patří k sobě, odnepaměti tvoří atmosféru zdejšího bydlení. Projekty posledních desetiletí však bohužel často ignorují genius loci a místo oprav a rekonstrukcí chátrajících pavlačí na jejich místech rostou moderní bytové domy. Tento pavlačový dům najdete na Mendlově náměstí.
Když mizelo Staré Brno. Nejen válečnému bombardování, ale také rozsáhlým demolicím v 60. a 70. letech padlo za oběť mnoho domů tvořících jedinečnou atmosféru Starého Brna, na jejichž místě zůstaly prázdné prostory, parkoviště, či vyrostly panelové domy. Foto (roh Nových sadů a Křídlovické): Jan Weiniger
Pavlačák od Wiesnera. Malobytový pavlačový dům navrhl Ernst Wiesner pro stavební družstvo Freundschaft, najdete ho na Rybářské ulici a zaujme výrazným válcem s točitým schodištěm.
Modrý lev. Hostinec Modrý lev patřil k nejstarším doloženým pohostinským zařízením v naší zemi, na dnešní Křídlovické ulici fungoval již ve 13. století. Polohu dnes již neexistujícího hostince připomíná mozaika modrého lva na budově České spořitelny. Foto (z počátku 20. stol.): Josef Kunzfeld
Na divadlo i na oběd. Divadlo Za hradbami s Divadelním klubem na Křížové uvádí vlastní inscenace i hostující soubory, navíc si tu dáte výborné pivo či oběd, který vám uvaří ředitel divadla Jiří Nebenführ.
Sladké Staré Brno. Jedním z nejvýraznějších podniků dnešního Starého Brna je bezesporu cukrárna SORRY – PEČEME JINAK na Křídlovické 1. Jejich Mechový dort se stal známým pojmem v gastronomickém světě, ochutnat ale doporučujeme i další originální produkty z místní nabídky.
Jazzový bar U Kouřícího králíka. Legenda brněnské klubové scény na Křídlovické 1 je místem skvělých komorních koncertů, jazzových session i nejrůznějších tematických akcí.
Pivo a pinec. Hala se sedmi pingpongovými stoly, jednoduchá on-line rezervace a k tomu pivo i další občerstvení – za nás rozhodně lepší možnost než hrát ve větru na venkovních stolech bez síťky. Hravý bar najdete na Václavské ulici.
Pivnice Na Oltecu. Čepované Starobrno za 25, to už asi jinde v Brně nenajdete. K tomu sem můžete přijít fandit Kometě. Pan výčepní nám při návštěvě říkal, že tady je svět ještě v pořádku. Nehádáme se.
Všude Timo. Staré Brno je prošpikované nejen domy se zajímavou minulostí, ale také díly známého brněnského streetartového umělce Tima. Během naší procházky jsme jich napočítali v řádu desítek.
Tunel pod Špilberkem. V proluce ve spodní části Pekařské ulice (na dvoře u domu s červenou pavlačí) najdete vstup do 500 metrů dlouhé průzkumné štoly – pozůstatku projektu brněnské podzemní dráhy, která měla vést právě pod kopcem a hradem.
Letohrádek Mitrovských. Pozdně barokní zámeček, který si nechal na konci 18. století postavit Antonín Arnošt, svobodný pán Mitrovský, zdobí Staré Brno nejen svou pozoruhodnou architekturou, ale také výstavami a dalšími kulturními akcemi, jež se v něm konají.
Hlubiny Starého Brna. Prasklá kanalizace a voda probourávající se do podzemních prostor způsobila v roce 1976 propad chodníku u tramvajového můstku na Pekařské. Pana Miloslava Šudáka (na snímku) z trhliny vyprostili hasiči, paní Marie Bartošová, která mu zřejmě přispěchala na pomoc, zmizela v hlubinách. Část jejích ostatků byla nalezena až v roce 1992. Foto: Archiv města Brna
Třípodlažní Tomešova vila od Oskara Pořísky. Karel Tomeš, významný brněnský starosta z let 1925–35, hrál důležitou roli v architektonistickém a urbanistickém rozvoji města v tomto období. V roce 1939 se zapojil do odboje, později byl zatčen gestapem a zemřel v Dachau.
Zahrádky a výhled. Cestička mezi Tomešovou a Pivovarskou je, jako mnoho jiných míst v Brně, lemována zahrádkami. Otevírá se z ní také hezký pohled na čnící věž a střechu baziliky.
Kouzlo minulosti. Vetešnictví U Sedmi švábů svým názvem odkazuje k zřejmě nejstaršímu pavlačovému domu na Starém Brně. Dům samotný již bohužel neexistuje, vetešnictví naštěstí ano – snadno se může stát, že při prohrabávání se místním sortimentem vás zavalí pořádná vlna nostalgie.

Klášter a Svratecký náhon. V jeho nejstarší podobě náměstí přetínalo v náhon upravené rameno řeky Svratky a skládalo se z více částí – plochy nazývané až do roku 1910 Klášterní (či Zámecké) náměstí na křižovatce dnešního Úvozu a Pekařské a z několika okolních ulic. Foto: Archiv města Brna

Rekonstrukce. Právě probíhající rekonstrukce Mendlova náměstí dle návrhu studia Chybik+Kristof má upravit prostor k letošním oslavám výročí 200 let Mendelova narození. Vědce a jeho principy dědičnosti má na náměstí připomínat bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Foto: Chybik+Kristof
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Čím jiným začít fotoreportáž ze Starého Brna, než místní nejvýraznější historickou památkou. Gotický kostel na Mendlově náměstí, o jehož historii jste se mohli dočíst na předchozích stránkách, dostal od papeže Jana Pavla II. čestný titul basilica minor.
Ticho za zdí. Jen pár metrů od rušného Mendlova náměstí, za zdí kláštera, najdete tento klidný palouk s ohništěm. Večerní ohýnek a opékání s výhledem na baziliku? Za nás rozhodně dobrý nápad. 
Fuchsovy lázně. Na Svrateckém náhonu v místech Rybářské ulice ústící do Mendlova náměstí byste se v lázních vykoupali už v 19. století, v červenci 1928 byly otevřeny v nové podobě dle návrhu Bohuslava Fuchse. Oblíbené lázně padly za oběť přestavbě Mendláku v 60. letech 20. století. Foto: Muzeum města Brna
Náplavka. Již před více než pěti lety zvítězil v soutěži o návrh nového nábřeží Svratky podél Poříčí tým známého brněnského architekta Ivana Rullera. Moderní náplavka s přístupem k vodní hladině, kilometry nových cyklostezek a chodníků, prvky zeleně i prostorem pro kavárny měla být podle původních plánů hotová v roce 2023. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera
Staré Brno industriální. Zvláště ulice Václavská a Hybešova byly v průběhu 19. a 20. století výrazně utvářeny textilním průmyslem. Na snímku továrna na sukna Bratři Popperové / A. & J. Löw-Beer a synové s kolejovou vlečkou. Foto (1897): Archiv města Brna
Dělnické bydlení. Kromě pavlačových domů, které jsou pro Staré Brno charakteristické, byste tu našli i dělnické kolonie obývané rodinami zaměstnanců místních továren. Podmínky nebyly ideální, na jednu postel se často museli zmáčknout až tři lidé. Na snímku dělnické domky na Kopečné. Foto (1907): Josef Kunzfeld
Pekařská ulice v roce 1898. Čili pouze 5 let předtím, než ji začaly brázdit tramvaje. Jméno dle názoru některých odborníků vzniklo nepochopením původního českého názvu odvozeného od bekyní – jeptišek ze dvou zde ležících klášterů. Němečtí písaři zkomolili název Bekyngasse jako Bäckergasse, tedy Pekařská. Foto: Archiv města Brna
Zůstanou pavlače? Staré Brno a pavlačové domy patří k sobě, odnepaměti tvoří atmosféru zdejšího bydlení. Projekty posledních desetiletí však bohužel často ignorují genius loci a místo oprav a rekonstrukcí chátrajících pavlačí na jejich místech rostou moderní bytové domy. Tento pavlačový dům najdete na Mendlově náměstí.
Když mizelo Staré Brno. Nejen válečnému bombardování, ale také rozsáhlým demolicím v 60. a 70. letech padlo za oběť mnoho domů tvořících jedinečnou atmosféru Starého Brna, na jejichž místě zůstaly prázdné prostory, parkoviště, či vyrostly panelové domy. Foto (roh Nových sadů a Křídlovické): Jan Weiniger
Pavlačák od Wiesnera. Malobytový pavlačový dům navrhl Ernst Wiesner pro stavební družstvo Freundschaft, najdete ho na Rybářské ulici a zaujme výrazným válcem s točitým schodištěm.
Modrý lev. Hostinec Modrý lev patřil k nejstarším doloženým pohostinským zařízením v naší zemi, na dnešní Křídlovické ulici fungoval již ve 13. století. Polohu dnes již neexistujícího hostince připomíná mozaika modrého lva na budově České spořitelny. Foto (z počátku 20. stol.): Josef Kunzfeld
Na divadlo i na oběd. Divadlo Za hradbami s Divadelním klubem na Křížové uvádí vlastní inscenace i hostující soubory, navíc si tu dáte výborné pivo či oběd, který vám uvaří ředitel divadla Jiří Nebenführ.
Sladké Staré Brno. Jedním z nejvýraznějších podniků dnešního Starého Brna je bezesporu cukrárna SORRY – PEČEME JINAK na Křídlovické 1. Jejich Mechový dort se stal známým pojmem v gastronomickém světě, ochutnat ale doporučujeme i další originální produkty z místní nabídky.
Jazzový bar U Kouřícího králíka. Legenda brněnské klubové scény na Křídlovické 1 je místem skvělých komorních koncertů, jazzových session i nejrůznějších tematických akcí.
Pivo a pinec. Hala se sedmi pingpongovými stoly, jednoduchá on-line rezervace a k tomu pivo i další občerstvení – za nás rozhodně lepší možnost než hrát ve větru na venkovních stolech bez síťky. Hravý bar najdete na Václavské ulici.
Pivnice Na Oltecu. Čepované Starobrno za 25, to už asi jinde v Brně nenajdete. K tomu sem můžete přijít fandit Kometě. Pan výčepní nám při návštěvě říkal, že tady je svět ještě v pořádku. Nehádáme se.
Všude Timo. Staré Brno je prošpikované nejen domy se zajímavou minulostí, ale také díly známého brněnského streetartového umělce Tima. Během naší procházky jsme jich napočítali v řádu desítek.
Tunel pod Špilberkem. V proluce ve spodní části Pekařské ulice (na dvoře u domu s červenou pavlačí) najdete vstup do 500 metrů dlouhé průzkumné štoly – pozůstatku projektu brněnské podzemní dráhy, která měla vést právě pod kopcem a hradem.
Letohrádek Mitrovských. Pozdně barokní zámeček, který si nechal na konci 18. století postavit Antonín Arnošt, svobodný pán Mitrovský, zdobí Staré Brno nejen svou pozoruhodnou architekturou, ale také výstavami a dalšími kulturními akcemi, jež se v něm konají.
Hlubiny Starého Brna. Prasklá kanalizace a voda probourávající se do podzemních prostor způsobila v roce 1976 propad chodníku u tramvajového můstku na Pekařské. Pana Miloslava Šudáka (na snímku) z trhliny vyprostili hasiči, paní Marie Bartošová, která mu zřejmě přispěchala na pomoc, zmizela v hlubinách. Část jejích ostatků byla nalezena až v roce 1992. Foto: Archiv města Brna
Třípodlažní Tomešova vila od Oskara Pořísky. Karel Tomeš, významný brněnský starosta z let 1925–35, hrál důležitou roli v architektonistickém a urbanistickém rozvoji města v tomto období. V roce 1939 se zapojil do odboje, později byl zatčen gestapem a zemřel v Dachau.
Zahrádky a výhled. Cestička mezi Tomešovou a Pivovarskou je, jako mnoho jiných míst v Brně, lemována zahrádkami. Otevírá se z ní také hezký pohled na čnící věž a střechu baziliky.
Kouzlo minulosti. Vetešnictví U Sedmi švábů svým názvem odkazuje k zřejmě nejstaršímu pavlačovému domu na Starém Brně. Dům samotný již bohužel neexistuje, vetešnictví naštěstí ano – snadno se může stát, že při prohrabávání se místním sortimentem vás zavalí pořádná vlna nostalgie.
Změny, které (možná) přijdou

Ustrnulý (někdo by mohl říci přímo neexistující) urbanistický rozvoj Starého Brna měla oživit kompletní rekonstrukce Mendlova náměstí dle vítězného návrhu dua Palaščák a Poláš, ta je však momentálně odložena na neurčito. Alespoň dílčích změn, připravujících dle návrhu studia Chybik+Kristof náměstí na chystané oslavy 200 let od narození Gregora Johanna Mendela, doznává právě nyní. Nekonečný příběh také připomíná projekt Mendel Plaza, dle kterého má v opuštěném prostoru po továrně Kras mezi Křížovou, Bělidly, Rybářskou a Veletržní vyrůst pět moderních bytových domů. Započetí stavby se však již od roku 2017 neustále odsouvá. Jak přesně se Staré Brno bude v příštích letech měnit, nevíme, doufejme však, že místo dalších vznikajících proluk a prazvláštních domů (místní se ještě stále neoklepali z Anenských teras) se dočkáme nějakého uceleného plánu na obnovu této zajímavou historií dýchající čtvrti.

Jak staré je Staré Brno?

Oblast kolem Mendlova náměstí byla „starým Brnem“ nazývána již při budování městského opevnění ve 13. století. Archeologické nálezy v místě dnešních Pisárek dokládají osídlení už v 6. století našeho letopočtu, historikové se domnívají, že brod přes řeku Svratku v místech pozdějšího Kamenného mostu spojujícího ulice Poříčí a Vídeňská sloužil od pradávna cestujícím obchodníkům, a tvořil tak ze vznikající osady významnou obchodní křižovatku. Jistě dnes víme, že již v 11. století stála na dnešním klášterním dvoře raně románská rotunda (nejstarší nalezená stavba v Brně!) a později kostelík Panny Marie, kolem kterého začal ve století 14. na popud Elišky Rejčky vznikat klášter a monumentální bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Původně cisterciánský klášter byl později Josefem II. zrušen a předán augustiniánům. V roce 1867 se zdejším opatem stal Gregor Johann Mendel, přírodovědec, zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti a dodnes jeden z mezinárodně nejznámějších Brňanů. Dnešní nádvoří kláštera je Mendelovi věnováno, stejně jako jeho muzeum, které v areálu naleznete.

V areálu Nemocnice Milosrdných bratří našli archeologové raně středověký příkop zasypaný keramikou, díky kterému mohli lépe zdokumentovat podobu Starého Brna v 11. století. Foto: ARCHAIA Brno z. ú.
Kláštery, špitály, mlýny a události válečné

Podobu Starého Brna od počátku ovlivňovala voda – nejvíce pak řeka Svratka se svým ramenem přeměněným později na dnes již neexistující Svratecký náhon. Ovšem bylo tu i několik menších potůčků, jejichž přesnou polohou si dnes už nemůžeme být jisti, a nejméně dva velké mlýny. Jeden stál v dolní části Mendlova náměstí, druhý (později Lamplův) v místě dnešních lázní na Kopečné ulici. Už v polovině 13. století existoval v dolní části Pekařské ulice světský špitál, který založil měšťan Rudger, jenž se později přidal k řádu johanitů, a ze špitálu se stal velký dvorec s hospodářstvím a klášterem – tzv. křižovnická komenda. Jak vidno, cisterciánský klášter nebyl zdaleka jediným klášterem na Starém Brně. Vedle křižovnické komendy se nacházel klášter královny Elišky Přemyslovny s kostelíkem svaté Anny, v roce 1747 přibyl klášter Milosrdných bratří a o dva roky později klášter Alžbětinek na Kamenné ulici.

Starého Brna se také (pochopitelně v negativním slova smyslu) dotkly události husitských válek, kdy bylo Staré Brno husity vypáleno, i války třicetileté, při níž byla zničena velká část místních polí, vinic i mnohé usedlosti. Již od 17. století se konšelé Starého Brna mermomocí snažili získat pro předměstí statut města, díky čemuž by kolem něj mohly být zbudovány hradby. Celý spor skončil až roku 1768, kdy Marie Terezie Starému Brnu statut města definitivně odmítla.

Od 18. století dodnes

Od 18. století už naštěstí Staré Brno nikdy nepostihla tak důkladná destrukce jako v dobách husitských válek, v té době byly tedy položeny základy čtvrti, na nichž víceméně stojí dodnes. Začala se tu kromě klášterů rozvíjet i kultura, vznikaly školy, lázně, byly očíslovány domy. Ve století následujícím pak do podoby Starého Brna citelně zasáhl rozvoj průmyslu a vznik několika nejen textilních továren na jeho území – například fabrika Laurence Kutschery vyráběla velmi oblíbený ovocný ocet. Na z dnešního pohledu nejcitelnější změnu si však Staré Brno počkalo až do první poloviny století 20. – máme samozřejmě na mysli vznik výstaviště. O jeho historii se můžete dočíst v rubrice Flashback našeho loňského říjnového vydání. Areál výstaviště byl poničen za 2. světové války, stejně jako škola na nároží Hlinek, kde při bombardování zemřelo 40 dětí, Fuchsovy lázně na Mendlově náměstí a mnoho dalších budov na Starém Brně. Léta poválečná se nesla v duchu velmi pomalé obnovy, větší přestavbu přinesl až konec let 50. a začátek 60. let spolu s mezinárodními veletrhy. Byly nově vytvořeny celé ulice (Výstavní, Veletržní, Křížová), Mendlovo náměstí se proměnilo v dopravní uzel, kterým zůstalo dodnes (právě probíhající rekonstrukce má z náměstí udělat o něco příjemnější prostor), a Staré Brno přišlo o klasicistní Starobrněnskou radnici, lázně a biograf, kavárnu Oltec, hotel Švýcarský dvůr i Svratecký náhon, jenž byl zasypán.

Na závěr už jen pár slov o tom, co vše vlastně dnes rozumíme Starým Brnem. Ačkoli původně šlo o velmi malý prostor kolem dnešního Mendlova náměstí, historicky se vymezení často měnilo a v současnosti si ke Starému Brnu můžeme přimyslet i několik ulic, které již do jeho katastrálního území nepatří. Hranice vede na severu ulicí Pellicovou, Tvrdého, pak se západní stranou spouští dolů, kde rozpůlí Hlinky a doputuje až ke Svratce. Řeku svou jižní částí kopíruje, aby po Nových sadech a Husově ulici na své východní straně zase vystoupala kolem Pekařské zpátky k Pellicově.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Staré Brno

Starák, Oltec, kdysi zřejmě osada u brodu přes řeku Svratku, později válkami několikrát zničené předměstí, nyní městská čtvrť s pomalu mizejícími pavlačovými domy, rušnou dopravou i pomalým životem. Co se dělo, děje a bude dít na Starém Brně?

Hlinky

Rozsáhlé středověké vinné sklepy i honosné vily z přelomu 19. a 20. století. Areál výstaviště i moderní tramvajové depo. Hlinky jsou průsečíkem zajímavé historie, hodnotné architektury a rušného života, jsou baštou vína, piva, místem plným kontrastů. Objevte s námi jejich minulost a současnost.

Červený kopec

V Brně je jen málo zajímavějších míst než Červený kopec. Během jednoho dne tady můžete zažít kulturu, adrenalinový sport, klid přírody, ruch bohémského světa i opuštěnost chátrající minulosti. Jste ve městě, nejste ve městě? Nezbývá než doufat, že si lokalita udrží svou unikátnost navzdory plánované výstavbě.

Hády

Na svazích kopce Hády v severovýchodní části Brna byste kdysi našli pastviny, vinice i ovocné sady. Vápenec na stavbu domů se tu v malém měřítku těžil již ve středověku, ve 20. století se však tvář jednoho z přírodovědecky nejpestřejších území jižní Moravy kvůli těžbě drasticky proměnila. Dnes sem chodíme na výlety a místní příroda chytá druhý dech. Vplujte s námi do historie i současnosti Hádů!

Šlápni na to, Brno!

Cyklistika tvoří v mnoha evropských městech významné procento celkové dopravy po centru a okolí. Ne tak v Brně. Větší využití kol k cestám do práce by přitom ulevilo nejen životnímu prostředí, ale také dopravním uzlům ucpaným častými kolonami. Kdy nám tedy přestane v tomto ohledu padat řetěz?