Červený kopec je kromě názvu lokality také jméno ulice, po které se dostanete z Kamenné čtvrti na Vinohrady. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

V Brně je jen málo zajímavějších míst než Červený kopec. Během jednoho dne tady můžete zažít kulturu, adrenalinový sport, klid přírody, ruch bohémského světa i opuštěnost chátrající minulosti. Jste ve městě, nejste ve městě? Nezbývá než doufat, že si lokalita udrží svou unikátnost navzdory plánované výstavbě.

Kamennou kolonií k vyhlídce a bike aréně, pak na jedno do Hospůdky Na hřišti, po cestě nakouknout do bývalé cihelny a areálu nemocnice, pokochat se všudypřítomnými zahrádkami i geologickými zajímavostmi – to byla naše procházka po Červeném kopci. Vydáte se v našich stopách?

Kamenka. Vesnice uprostřed Brna, sídlo bohémů a umělců, ale také bývalá dělnická kolonie nebo skanzen chudinské čtvrti. Především však místo s neobyčejnou atmosférou, unikátní architekturou a skvělými akcemi v místním Duckbaru, na louce nebo přímo v úzkých uličkách. To vše je Kamenná čtvrť, zřejmě nejzajímavější část Červeného kopce.

Slepence. Tímto pojmem neodkazujeme k různě poslepovaným domkům Kamenné kolonie, ale k těžbou odkrytým valounům různých barev a velikostí, které se tyčí nad zmíněnou čtvrtí i na dalších místech kopce. Můžete si sem tedy vyjít i na takovou menší geologickou procházku.

Mahenovou strání. Nejhezčí výhledy na Brno nabízí Červený kopec ve svém severním svahu, přesněji řečeno se otevírají z několika míst zelené turistické stezky protínající Mahenovu stráň či z téměř rovnoběžné cyklostezky o něco níže.

Sociálně-zdravotní komplex. Areál léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci se pomalu ale jistě přetváří v moderní sociálně-zdravotní komplex. Čtyři z původních budov šly k zemi, další dvě zůstávají stát a budou do komplexu začleněny po boku tří nových staveb.

Bike Arena Netro. Osm drah pro terénní cyklistiku nabízí jednodušší i náročnější skoky v příjemném prostředí lesa na severozápadním svahu Červeného kopce a dostanete se k ní po zelené turistické značce. Horské kolo a helmu do ruky a zkuste si projet tuto úžasnou arénu vytvořenou a udržovanou svépomocí.

Kde se pálily cihly. Červenému kopci od 19. století dominovala Kohnova cihelna, zaměstnávající v době největší slávy (za první republiky) kolem 600 osob. Z rozsáhlého areálu, který byl jednou z hlavních příčin vzniku Kamenné kolonie, zbylo pouze několik objektů ve špatném technickém stavu.

Pivo a street art. Kandidát na titul nejautentičtější brněnské hospody – Hospůdka Na hřišti s točeným Starobrnem, svéráznou obsluhou, pláckem na nohejbal, houpačkou z kancelářských křesel a originálním street artem. Půjdete-li Červeným kopcem, rozhodně se sem zastavte, některé věci se musí zažít.

Zarůstající kříž. Pokud by vás napadlo vyšplhat na samotný vrchol Červeného kopce, naleznete tam tento v zeleni se pomalu ztrácející kříž. Úchvatný pohled na panorama města však na vrcholku nehledejte, pouze úzkou cestičku mezi všeobjímajícími zahrádkami.

Zahrádky. Červený kopec připomíná jednu velkou zahrádkářskou kolonii. Dle nového územního plánu však mají zahrádky časem zmizet a být nahrazeny rodinnými domy, parkem či komunitními zahradami – město o těchto změnách na začátku roku intenzivně jednalo se zástupci zahrádkářů.

Kamenka. Vesnice uprostřed Brna, sídlo bohémů a umělců, ale také bývalá dělnická kolonie nebo skanzen chudinské čtvrti. Především však místo s neobyčejnou atmosférou, unikátní architekturou a skvělými akcemi v místním Duckbaru, na louce nebo přímo v úzkých uličkách. To vše je Kamenná čtvrť, zřejmě nejzajímavější část Červeného kopce.

Slepence. Tímto pojmem neodkazujeme k různě poslepovaným domkům Kamenné kolonie, ale k těžbou odkrytým valounům různých barev a velikostí, které se tyčí nad zmíněnou čtvrtí i na dalších místech kopce. Můžete si sem tedy vyjít i na takovou menší geologickou procházku.

Mahenovou strání. Nejhezčí výhledy na Brno nabízí Červený kopec ve svém severním svahu, přesněji řečeno se otevírají z několika míst zelené turistické stezky protínající Mahenovu stráň či z téměř rovnoběžné cyklostezky o něco níže.

Sociálně-zdravotní komplex. Areál léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci se pomalu ale jistě přetváří v moderní sociálně-zdravotní komplex. Čtyři z původních budov šly k zemi, další dvě zůstávají stát a budou do komplexu začleněny po boku tří nových staveb.

Kde se pálily cihly. Červenému kopci od 19. století dominovala Kohnova cihelna, zaměstnávající v době největší slávy (za první republiky) kolem 600 osob. Z rozsáhlého areálu, který byl jednou z hlavních příčin vzniku Kamenné kolonie, zbylo pouze několik objektů ve špatném technickém stavu.

Pivo a street art. Kandidát na titul nejautentičtější brněnské hospody – Hospůdka Na hřišti s točeným Starobrnem, svéráznou obsluhou, pláckem na nohejbal, houpačkou z kancelářských křesel a originálním street artem. Půjdete-li Červeným kopcem, rozhodně se sem zastavte, některé věci se musí zažít.

Zarůstající kříž. Pokud by vás napadlo vyšplhat na samotný vrchol Červeného kopce, naleznete tam tento v zeleni se pomalu ztrácející kříž. Úchvatný pohled na panorama města však na vrcholku nehledejte, pouze úzkou cestičku mezi všeobjímajícími zahrádkami.

Bike Arena Netro. Osm drah pro terénní cyklistiku nabízí jednodušší i náročnější skoky v příjemném prostředí lesa na severozápadním svahu Červeného kopce a dostanete se k ní po zelené turistické značce. Horské kolo a helmu do ruky a zkuste si projet tuto úžasnou arénu vytvořenou a udržovanou svépomocí.

Zahrádky. Červený kopec připomíná jednu velkou zahrádkářskou kolonii. Dle nového územního plánu však mají zahrádky časem zmizet a být nahrazeny rodinnými domy, parkem či komunitními zahradami – město o těchto změnách na začátku roku intenzivně jednalo se zástupci zahrádkářů.

Proč je kopec červený?

Prvně si posvítíme na to, odkdy na Červeném kopci žijí lidé. Nálezy profesora A. Makowského z druhé
poloviny 19. a počátku 20. století obsahují kosterní pozůstatky, eneolickou keramiku, odštěpek pazourku a šídl, o další nálezy kamenné industrie mladého paleolitu napovídají, že oblast byla obývána už před 40 000 lety. Od středověku se pak na kopci čile těžilo – charakteristická barva zdejších slepenců a pískovců způsobená přítomností oxidů a hydroxidů železa dala kopci jméno, materiál se stal vedle světlého vápence ze Stránské skály jedním z ikonických prvků brněnské středověké architektury. Tato skutečnost hezky koresponduje s červenou a bílou barvou ve znaku města. První obydlí se ve vytěženém pískovcovém lomu začala objevovat ve 30. letech 20. století. Stavěli zde dělníci pracující v nedaleké Kohnově a Jílkově cihelně, odkud také pocházela většina stavebního materiálu, tedy zpravidla nepodařené cihly, které dělníci od majitele cihelny buď dostávali nebo je potají vynášeli. Domky v takto se rodící Kamenné kolonii vznikaly živelně, mnohdy bez vědomí úřadů a byly vnímány jako určité provizorní příbytky chudého obyvatelstva. Čtvrť se postupně proměnila v komunitu umělců a bohémů, čtvrť s nezaměnitelnou atmosférou, a abyste v ní dnes sehnali bydlení, musíte mít velké štěstí.

Dělníci v městském lomu na Červeném kopci v první polovině 20. století. Foto: Archiv města Brna

Silnice? Bude. Rozhledna? Bude.

Červený kopec však není pouze Kamenná čtvrť, ačkoli jistě patří k jeho nejcharakterističtějším částem. Další zajímavosti, které stojí za vidění či návštěvu, najdete ve fotoreportáži v druhé části tohoto článku. Z minulosti a současnosti se plynule dostáváme k budoucnosti, která Červenému kopci chystá zásadní změny. Začneme od té nejméně důležité – od nové rozhledny. Dvacetimetrová rozhledna s celodřevěnou konstrukcí by měla vyrůst na pozemku patřícímu městu v zahrádkářské kolonii jihovýchodním směrem od Kamenky, rada města souhlasila, aby se k projektu vypracoval investiční záměr. Červený kopec patří dle Kanceláře architekta města Brna k jedné z klíčových rozvojových lokalit – do budoucna se počítá se zrušením zahrádek a využitím areálu bývalé Kohnovy cihelny pro vznik nové bytové zástavby pro tisíce lidí. Zatím je to hudba daleké budoucnosti, v nejbližších měsících přetváření Červeného kopce na hustě zalidněnou oblast nezapočne, ačkoli se již mluví o zcela nové silnici, která má v budoucnu pomoct s dopravní obslužností. Propojí Bohunice a Štýřice přes ulice Vinohrady a Kamenice a její průjezd bude možný pouze pro městskou hromadnou dopravu, aby si přes ni řidiči nezkracovali cestu do centra.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Staré Brno

Starák, Oltec, kdysi zřejmě osada u brodu přes řeku Svratku, později válkami několikrát zničené předměstí, nyní městská čtvrť s pomalu mizejícími pavlačovými domy, rušnou dopravou i pomalým životem. Co se dělo, děje a bude dít na Starém Brně?

Hlinky

Rozsáhlé středověké vinné sklepy i honosné vily z přelomu 19. a 20. století. Areál výstaviště i moderní tramvajové depo. Hlinky jsou průsečíkem zajímavé historie, hodnotné architektury a rušného života, jsou baštou vína, piva, místem plným kontrastů. Objevte s námi jejich minulost a současnost.

Červený kopec

V Brně je jen málo zajímavějších míst než Červený kopec. Během jednoho dne tady můžete zažít kulturu, adrenalinový sport, klid přírody, ruch bohémského světa i opuštěnost chátrající minulosti. Jste ve městě, nejste ve městě? Nezbývá než doufat, že si lokalita udrží svou unikátnost navzdory plánované výstavbě.

Hády

Na svazích kopce Hády v severovýchodní části Brna byste kdysi našli pastviny, vinice i ovocné sady. Vápenec na stavbu domů se tu v malém měřítku těžil již ve středověku, ve 20. století se však tvář jednoho z přírodovědecky nejpestřejších území jižní Moravy kvůli těžbě drasticky proměnila. Dnes sem chodíme na výlety a místní příroda chytá druhý dech. Vplujte s námi do historie i současnosti Hádů!

Šlápni na to, Brno!

Cyklistika tvoří v mnoha evropských městech významné procento celkové dopravy po centru a okolí. Ne tak v Brně. Větší využití kol k cestám do práce by přitom ulevilo nejen životnímu prostředí, ale také dopravním uzlům ucpaným častými kolonami. Kdy nám tedy přestane v tomto ohledu padat řetěz?