Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Myšlenka na vybudování moravské metropolitní hvězdárny se objevila krátce po první světové válce. Avšak teprve v roce 1944 se v Přírodovědeckém klubu zformovala Astronomická sekce, z níž se v září 1946 vyloupla Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v Brně. Její ustavující schůze proběhla v pátek 31. května 1946 a v dalších dnech o ní informovaly snad všechny regionální noviny. Faktickými stvořiteli naší hvězdárny byli místní nadšenci, zejména Oto Obůrka, Alois Peřina, Karel Raušal a František Šotola.

1948
Stavba první části hvězdárny začala na holém kopci Kraví hory, tenkrát označovaném jako Sad Antonia Gramsciho. Jak dokládají záznamy, bez kladení základního kamene, bez poklepů a slavnostních řečí, zabořily se 31. srpna 1948 do skály první špičáky. Pro vyrovnání terénu bylo vykopáno 1 200 m3 skály a dovezeno 15 000 m3 zeminy. Stavbu podpořil předseda Městského národního výboru Vladimír Matula.

1950
Hrubá stavba obou pozorovatelen byla dokončena v roce 1950, zdržela se však výroba kovových konstrukcí kopulí zajišťovaná dělníky Gottwaldových závodů. Tubus univerzitního dalekohledu vznikl v dílně na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské ulici, odkud jej tvůrci vykutáleli až na Kraví horu. Ve druhé kopuli byl provizorně umístěn dalekohled, který zapůjčil Jaroslav Císař.

1954
Slavnostní otevření skromné hvězdárny proběhlo v sobotu 16. října 1954. Nejdříve se předseda Městského národního výboru sešel se zástupci lidové správy, vědeckých institucí, vysokých škol a dalších. Poté se procesí vydalo na Kraví horu, aby si z nové pozorovatelny prohlédli například Měsíc, Mars, hvězdokupy M 13, chí a h Persei, galaxii M 31 a dvojhvězdu Albireo.

1955
Již od prvních okamžiků existence hvězdárny začaly pokusy o odborný výzkum. Sledovaly se meteory a proměnné hvězdy. Vizuální pozorovatelé meteorů si zpočátku přezdívali kujebáci, zatímco příznivci teleskopického pozorování čučurinci. Původ těchto názvů je ale nejasný.

1957
Díky mimořádné aktivitě na povrchu Slunce se v lednu, březnu a dubnu 1957 z České republiky sledovaly jasné polární záře. V dubnu se na obloze objevila nápadná kometa Arend-Roland. Poprvé se ji na Kraví hoře podařilo spatřit 21. dubna. V pátek 4. října 1957 začal kolem Země kroužit dlouho očekávaný Sputnik 1, už 10. října 1957 prolétl zorným polem dalekohledu, u kterého seděl žák střední školy Jiří Sedláček.

1959
V neděli 30. srpna 1959 se otevřela další budova, jejímž největším hitem se stalo projekční planetárium ZKP-1, které dokázalo na sádrové klenbě o průměru osm a půl metru vytvořit iluzi hvězdného nebe v libovolnou roční dobu z různých severních zeměpisných šířek. Jednoduché, ale precizní zařízení kombinující mechanické a optické součástky zůstalo v provozu dodnes!

1973
V březnu 1973 objevil Luboš Kohoutek nenápadnou kometu. Následující pozorování naznačila, že se v prosinci téhož roku přiblíží ke Slunci na pouhých dvacet milionů kilometrů, a tudíž i výrazně zjasní. Organizovala se celosvětová Operace Kohoutek, během níž se na kometu zaměřilo několik tisíc odborníků a množství pozemských i kosmických observatoří, včetně kosmonautů na stanici Skylab a lodi Sojuz 13.

1983
Ve středu 16. listopadu 1983 na hlavní nádraží dorazil vagón s deseti bednami projekčního planetária Spacemaster, které byly nákladním automobilem ze zoologické zahrady převezeny do skladu vlny podniku Mosilana. Stavba samotné budovy začala poklepáním na základní kámen až o rok později a s útrapami pokračovala do roku 1989.

1959
V neděli 30. srpna 1959 se otevřela další budova, jejímž největším hitem se stalo projekční planetárium ZKP-1, které dokázalo na sádrové klenbě o průměru osm a půl metru vytvořit iluzi hvězdného nebe v libovolnou roční dobu z různých severních zeměpisných šířek. Jednoduché, ale precizní zařízení kombinující mechanické a optické součástky zůstalo v provozu dodnes!

1991
Velké planetárium bylo – za účasti ministra kultury Milana Uhdeho, primátora města Brna Václava Mencla a mnoha dalších hostů – otevřeno 4. října 1991. Nezapomenutelným se stal pěvecký doprovod, který zajistila tehdy ještě zcela neznámá Magdalena Kožená. Prvním zhlédnutým představením velkého planetária se stalo Zrozeni v chladu a ohni o objevu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu v roce 1987.

1993
V listopadu 1993 byla brněnská hvězdárna zapojena do „mezinárodní informační sítě zvané e-mail“. Doslova bylo zapsáno: „Provoz sítě je bezplatný,“ což vedlo k úspoře na telefonních hovorech a poštovném v objemu asi 10 000 Kč. Adresa hvězdárny tehdy byla mikulas@csbrmu11.bitnet.

2009
Patnáct kosmonautů (Oleg Kotov, Ivan Bella, Alexandr Baladin, Miroslaw Hermaszewski, Yi Soyeon, Vladimir Ljachov, Alexander Serebrov, Viktor Afanasjev, Vladimir Aksjonov, Georgij Ivanov, Jake Garn, Richards Richard, Roger Crouch, Jerry Ross a Sergej Avdějev) položilo základní kámen projektu Přírodovědné exploratorium. Začala se tak psát zcela nová kapitola dějin Hvězdárny a planetária Brno.

Historie Hvězdárny a planetária Brno

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

MUNI upozorňuje, že potlačování svobod se odehrává i dnes

Potlačování občanských svobod v současném Bělorusku a připomenutí 80. výročí od prvního transportu židovských obyvatel z Brna do Minsku. To jsou témata, na jejichž půdorysu připravila Masarykova univerzita dvoudenní cyklus tvořený výstavou, videomappingem, debatami a filmovými projekcemi.

Festival kutilství Bastlfest

Patříte k nadšencům, kteří stále něco vymýšlejí, vylepšují a konstruují? Nebo jen rádi žasnete nad tím, co všechno si lidé dokážou sami vyrobit? Pak si nenechte ujít Bastlfest – festival kutilství pro celou rodinu, který se uskuteční od 20. do 21. listopadu v brněnském VIDA! science centru.

Na výstaviště vtrhne Life!

Po roční nedobrovolné pauze se na brněnské výstaviště vrací festival Life! Nabídne pořádnou dávku zábavy pro návštěvníky i spoustu výzev pro VIP hosty a youtubery. Zapište si do kalendářů termín 26.–28. listopadu a připravte se na program nabitý vším, na co se každý rok těšíte.

25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků

Víte, že 25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků a že v Brně vznikl charitativní projekt, který pomáhá kočkám, které svůj domov vyhlížejí z jihomoravských útulků? Podporuje 9 ověřených útulků a tím stovky koček najednou!

Virtuální expedice Zoo Brno

Zoo Brno nabízí ve spolupráci s převratným projektem Wild Immersion strhující podívanou. Patronkou projektu je světoznámá primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall.