Nafukovací modely planet jsou poměrně odolné, avšak jejich instalaci může ohrozit silný vítr. Proto vždy před cestou zkontrolujte aktuální situaci.
Mars – poslední velký cíl ve vesmíru, jaký můžeme dosáhnout za našich životů. Místo, které lidská fantazie osídlila nejbližšími vesmírnými sousedy. Planeta, co umožnila rozlousknout základy nebeské mechaniky a kdysi dávno proměřit velikost Sluneční soustavy. Model tohoto úžasného světa představí v červenci a srpnu Hvězdárna a planetárium Brno.
Člověk na Marsu? Mars na Kraváku!
„K Lunalónu a Terralóně tentokrát přidáme Marsmeloun, tedy model sousední planety, jejíž záhady nás fascinují po celá staletí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno i velitel stroje na zázraky. „Vystaven bude v parku na Kraví hoře. V červenci osamoceně, v srpnu ve společnosti našich dvou starších modelů. Bude to stát za to! Opět bude připraveno letní kino s vesmírnou duší, doprovodný program v on-line prostoru a také výstava Člověk ve vesmíru. Dočkáme se však také prvního člověka na Marsu? Těžko říci. Ale je zřejmé, že Mars je posledním velkým cílem člověka ve Sluneční soustavě.“ Autory modelu Marsu jsou multimediální architekti VISUALOVE – Michal Okleštěk a Jan Machát, kteří stojí i za tvorbou předchozích dvou modelů. „Přece jen vytvořit model Marsu je složitější, než se může zdát. Práce na něm trvala několik měsíců. Samotná tvorba textury trvala v grafických programech tři týdny. Předcházelo jí shánění podkladů z NASA a jejich úprava tak, aby byly výstupy použitelné při tisku,” objasňuje Michal Okleštěk.
Stále podivuhodný Mars
Nejdříve se zdálo, že je Mars fádní verzí Země – menší, chladnější a sušší. Flotila meziplanetárních sond však tuto představu výrazně pozměnila. Nalezneme zde stopy po lávových proudech i po ledovcích. Planiny na severní polokouli mohla před několika miliardami roků skutečně zaplnit tekoucí voda. Umělé družice zaznamenaly činnost celoplanetárních bouří i nárazových smrští, které vytváří rozsáhlé duny a modelují tvary kráterů. Prakticky pod celým povrchem planety se také podařilo objevit stopy vodního ledu, tamní permafrost (věčně zmrzlá půda) sahá do hloubky snad až několika kilometrů. Sice není nejpravděpodobnějším místem, kde by bylo možné najít mimozemský život – vhodnější jsou třeba Jupiterovy a Saturnovy měsíce s podpovrchovými oceány, ale není vyloučeno, že bychom zde stopy po existenci primitivních organismů nalézt mohli. Vždy před čtyřmi miliardami roků si Země a Mars byli velmi podobní, a jak to tak vypadá, jednoduchý život vzniká snadno a rychle.
Základem mapy pro výrobu Marsmelounu bylo 73 000 záběrů s rozlišením až osm metrů, které pořídily orbitální části sond Viking 1 a Viking 2 v letech 1975–1982. K jejich „sešití“ posloužilo téměř 40 000 měření výškových profilů sondou Mars Global Surveyor.
Polární čepičky na Marsu obsahují směs vody a oxidu uhličitého, která vymrzá přímo z atmosféry. Na okrajích má podobu tenké jinovatky, uprostřed je to ale ledová vrstva o tloušťce až 1 km. Jak se na Marsu střídají roční období, bělavé čepičky zvětšují a zmenšují své rozměry.
Poblíž jižního pólu je kráter pojmenovaný Mendel o průměru 77 kilometrů (na fotce v kolečku), marťanskou poctou bylo vyznamenáno i město Cheb (průměr 8 km), Njesko (podle Nýrska, 28 km) a Tábor (19 km). No pak je tu Morava Valles o délce přes 350 kilometrů.
Největší (vyhaslou) sopkou na Marsu je Olympus Mons. Má podobu rozlehlého plochého kužele, základna vulkánu má průměr 540 km, vrchol vystupuje 26 km nad okolní terén. Pozemské sopky, například na Havajských ostrovech, jsou ovšem ve srovnání s touto marsovskou naprostými trpaslíky.
Údolí Marineru nelze na Marsu přehlédnout. Rozsáhlý údolní systém byl objeven v listopadu 1965 sondou Mariner 9, a tak nese její jméno. Je to unikát v celé Sluneční soustavě: délka údolí dosahuje 4 000 km (to je pětina celkového obvodu planety!), široké je místy až 600 km, hluboké 6 km.
Program letního kina:
Červenec
12/7 Blízká setkání třetího druhu (1977)
13/7 Strážci Galaxie (2014)
14/7 Apollo 13 (1995)
15/7 Tiché místo (2018)
16/7 Demolition Man (1993)
17/7 Jurský svět (2015)
18/7 Matrix (1999)
Srpen
5/8 Star Trek: Film (1979)
6/8 Logan: Wolverine (2017)
8/8 Minority Report (2002)
9/8 Nevědomí (2013)
10/8 Dokonalý trik (2006)
11/8 Počátek (2010)
12/8 Interstellar (2014)
12–18/7 a 5–12/8 od 14.00 do 24.00
Marsmeloun na Kraví hoře
Hvězdárna a planetárium Brno
www.hvezdarna.cz
