Jezdíte do práce či do školy na kole? Pokud ano, patříte mezi pouze cca 1 % Brňanů, které tento způsob dopravy volí. Foto: Monika Hlaváčová/Pocket media

Cyklistika tvoří v mnoha evropských městech významné procento celkové dopravy po centru a okolí. Ne tak v Brně. Větší využití kol k cestám do práce by přitom ulevilo nejen životnímu prostředí, ale také dopravním uzlům ucpaným častými kolonami. Kdy nám tedy přestane v tomto ohledu padat řetěz?

Cyklistika je pro mnoho lidí životním stylem. Kde najdete přehlednou cyklomapu a radu téměř pro každou situaci? Kam si zajít opravit stávkující kolo a dát si pivo? Co brzdí brněnské dráhové závodníky? Skočme do toho kolmo.

Nejen cyklomapa. Spolek Brno na kole, který se dlouhodobě angažuje v podpoře zlepšování podmínek místní cyklodopravy, nabízí na svých stránkách přehlednou a pravidelně aktualizovanou cyklomapu, využít můžete i šikovný plánovač trasy. Kromě této vychytávky na webu najdete i mnoho článků, rad, upozornění na novinky i akce s cyklodopravou a cyklistikou spojené. 

Nechte auto doma. Aspoň měsíc. Každoroční květnová výzva Do práce na kole nabádá obyvatele Brna a dalších zapojených měst, aby k cestám do práce a na výlety místo auta používali kolo. S výzvou se pojí i týmová klání o ceny, zapojuje se do ní mnoho brněnských firem a získává si stále větší oblibu.

Na Dráhu na pivo. Svépomocí vytvořený FBB Klub Na Dráze pro všechny příznivce cyklistiky a dobrého piva kousek od hlavního nádraží. Přátelská atmosféra, gril, pohoda, Petrov nad hlavou a pestrá nabídka akcí dělají z bývalého zarostlého, Bohem zapomenutého kusu Brna stylovku, kterou musíte navštívit.

Dojeďte do Vídně. Nebo do Krakova? Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje rakouskou a polskou metropoli, osou celého koridoru jsou dvě cyklostezky o celkové délce 550 km. Můžete si tedy udělat dlouhý cyklovýlet na jednu či druhou stranu, trasy vás provedou například podhůřím Beskyd, Moravským krasem nebo jihomoravskými vinicemi.

Bude velodrom? Projekt nového krytého velodromu v Komárově město představilo již v roce 2018. Započetí stavby s plánovaným rozpočtem 890 milionů Kč nabralo zpoždění kvůli zpřísnění protipovodňové politiky státu, velodrom nedočkavě vyhlíží nejen brněnští dráhoví cyklisté, ale i Český svaz cyklistický, v republice totiž zatím není ani jedna krytá dráha, která by splňovala podmínky mezinárodních soutěží. Foto: Vizualizace: Arch.Design

Díky Dukle a Favoritu. Že Brno je město bohaté na úspěšné sportovce, dokazují pravidelně i naši cyklisté. Závodníci družstev Dukla Brno a TJ Favorit Brno vozí do moravské metropole medaile z prestižních celorepublikových i mezinárodních soutěží s železnou pravidelností. Nutno podotknout, že za světový ohlas a vzornou reprezentaci města by si brněnští dráhaři nový velodrom již dávno zasloužili.

Foto: Dukla Brno

Bajkazyl. Oáza (nejen) cyklistů na Dornychu. Prostor spojující cyklodílnu, kde vám poradí a cokoli opraví lidé, kteří na kole v podstatě žijí, bar otevřený všem a různorodé kulturní akce. Provozovatelé a přátelé Bajkazylu se také aktivně podílejí na podpoře cyklistiky ve městě a pořádání s ní spojených akcí. Foto: Bajkazyl

Bike Kitchen Brno. Cyklokuchyně na Přízově, komunitní dílna otevřená pro každého. Banda cyklonadšenců, kteří nejen opraví staré kolo do pojízdného stavu, ale naučí to i vás, poradí, pokecají, sejdou se nad dobrým jídlem a pitím a posouvají město dál k udržitelné dopravě. Přidáte se? Foto: Bike Kitchen Brno

Udrží se bikesharing? Stále dostupnější je v Brně bikesharing, můžete si vybrat z téměř 200 Rekol nebo 400 bicyklů Nextbike, elektrokola nabízí služba Bolt. Kvůli nedisciplinovanosti některých uživatelů sdílených koloběžek však Brno-střed na konci června požádalo magistrát o regulaci sdílené dopravy, která zřejmě dopadne i na poskytovatele kol. Jak, zatím není jasné. 

Foto: Nextbike

Nejen cyklomapa. Spolek Brno na kole, který se dlouhodobě angažuje v podpoře zlepšování podmínek místní cyklodopravy, nabízí na svých stránkách přehlednou a pravidelně aktualizovanou cyklomapu, využít můžete i šikovný plánovač trasy. Kromě této vychytávky na webu najdete i mnoho článků, rad, upozornění na novinky i akce s cyklodopravou a cyklistikou spojené. 

Nechte auto doma. Aspoň měsíc. Každoroční květnová výzva Do práce na kole nabádá obyvatele Brna a dalších zapojených měst, aby k cestám do práce a na výlety místo auta používali kolo. S výzvou se pojí i týmová klání o ceny, zapojuje se do ní mnoho brněnských firem a získává si stále větší oblibu.

Na Dráhu na pivo. Svépomocí vytvořený FBB Klub Na Dráze pro všechny příznivce cyklistiky a dobrého piva kousek od hlavního nádraží. Přátelská atmosféra, gril, pohoda, Petrov nad hlavou a pestrá nabídka akcí dělají z bývalého zarostlého, Bohem zapomenutého kusu Brna stylovku, kterou musíte navštívit.

Dojeďte do Vídně. Nebo do Krakova? Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje rakouskou a polskou metropoli, osou celého koridoru jsou dvě cyklostezky o celkové délce 550 km. Můžete si tedy udělat dlouhý cyklovýlet na jednu či druhou stranu, trasy vás provedou například podhůřím Beskyd, Moravským krasem nebo jihomoravskými vinicemi.

Bude velodrom? Projekt nového krytého velodromu v Komárově město představilo již v roce 2018. Započetí stavby s plánovaným rozpočtem 890 milionů Kč nabralo zpoždění kvůli zpřísnění protipovodňové politiky státu, velodrom nedočkavě vyhlíží nejen brněnští dráhoví cyklisté, ale i Český svaz cyklistický, v republice totiž zatím není ani jedna krytá dráha, která by splňovala podmínky mezinárodních soutěží. Foto: Vizualizace: Arch.Design

Díky Dukle a Favoritu. Že Brno je město bohaté na úspěšné sportovce, dokazují pravidelně i naši cyklisté. Závodníci družstev Dukla Brno a TJ Favorit Brno vozí do moravské metropole medaile z prestižních celorepublikových i mezinárodních soutěží s železnou pravidelností. Nutno podotknout, že za světový ohlas a vzornou reprezentaci města by si brněnští dráhaři nový velodrom již dávno zasloužili. Foto: Dukla Brno

Bajkazyl. Oáza (nejen) cyklistů na Dornychu. Prostor spojující cyklodílnu, kde vám poradí a cokoli opraví lidé, kteří na kole v podstatě žijí, bar otevřený všem a různorodé kulturní akce. Provozovatelé a přátelé Bajkazylu se také aktivně podílejí na podpoře cyklistiky ve městě a pořádání s ní spojených akcí. Foto: Bajkazyl

Bike Kitchen Brno. Cyklokuchyně na Přízově, komunitní dílna otevřená pro každého. Banda cyklonadšenců, kteří nejen opraví staré kolo do pojízdného stavu, ale naučí to i vás, poradí, pokecají, sejdou se nad dobrým jídlem a pitím a posouvají město dál k udržitelné dopravě. Přidáte se? Foto: Bike Kitchen Brno

Udrží se bikesharing? Stále dostupnější je v Brně bikesharing, můžete si vybrat z téměř 200 Rekol nebo 400 bicyklů Nextbike, elektrokola nabízí služba Bolt. Kvůli nedisciplinovanosti některých uživatelů sdílených koloběžek však Brno-střed na konci června požádalo magistrát o regulaci sdílené dopravy, která zřejmě dopadne i na poskytovatele kol. Jak, zatím není jasné. Foto: Nextbike

Kolik a za kolik?

„Ochranných opatření, tzn. infrastruktury pro cyklisty, je nyní v Brně zhruba 94 km,“ uvedl cyklokoordinátor Odboru dopravy Magistrátu města Brna Petr Gelnar. Podle loňské analýzy Cyklodoprava v Brně, kterou zpracovalo Oddělení dat, analýz a evaluací, však pouze 4,8 km z nich tvoří plnohodnotné samostatné cyklostezky, o 33,3 km se pak cyklisté dělí s chodci. Problémem je také rozdrobenost těchto tras, z nichž mnohé ústí do rušných dopravních uzlů. Ještě letos má být hotova nová samostatná cyklostezka na Davídkově v Chrlicích, která k tomuto číslu přidá necelý kilometr, v plánu je také cyklostezka a zelený pás podél Holzovy ulice propojující Slatinu s Líšní. Co dalšího se chystá? „V nejbližší době by měly být vyznačeny cyklopruhy na ulici Vejrostova a dále podél ulice Gajdošova vznikne chodník s povoleným vjezdem cyklistů. Pro následující léta máme nachystáno velké množství realizací, ale zde je potřeba brát ohled na rozpočtové priority města. Je tedy těžké určit, které z nachystaných projektů dostanou zelenou,“ vysvětluje Gelnar. V letech 1990–2020 Brno do cyklistické infrastruktury investovalo přibližně 300 milionů korun, z toho 80 % putovalo do části rekreační. Na dopravní cykloinfrastrukturu tak šly v průměru 2–3 miliony korun ročně, což dělá pouze zhruba 0.02 % rozpočtu města. I přes plánované zvýšení výdajů na 10 milionů ročně zůstává tato oblast podfinancována.

 

Už v době vzniku Velkého Brna brázdily ulice města (na fotce Královo pole) bicykly. Dnes je to, nutno podotknout, při proplétání mezi auty poněkud adrenalinovější zážitek. Foto: Archiv města Brna

Dotáhneme se na průměr?

Brno má i svou Pracovní skupinu pro cyklistickou dopravu, ta momentálně pracuje například na legalizaci trasy z Lesné do Králova Pole přes ulici Křižíkovu a lávku přes Sportovní, na novém napojení pro cyklisty v Komíně, bezpečné napojení Šlapanicka a Pozořicka a na značení nových cyklotras ve spolupráci s Klubem českých turistů. „Cyklotrasy jsou pouhé čáry na mapě, Brno potřebuje spojitou síť chráněné infrastruktury oddělené od motorové dopravy, kterou se nebudou bát využívat lidé od osmi do osmdesáti let,“ míní předseda spolku Brno na kole Michal Šindelář s tím, že Brno je aktuálně i na české podmínky skanzenem motorové dopravy. „Zásadním blokem rozvoje bezpečné infrastruktury pro cyklisty je slabé politické vedení města, které se bojí postavit nezávazným stanoviskům Policie ČR, jež blokují vyznačení řádově kilometrů bezproblémových cyklopruhů,“ dodává Šindelář. Dle loňské analýzy zmíněné výše v článku Brno co se týče podílu cyklodopravy na celkovém přepravním výkonu silně zaostává za dalšími evropskými městy s podobným podnebím a terénem. Zatímco průměrně se tento podíl pohybuje nad 10 %, v moravské metropoli je to pouhé 1 %. V Plánu udržitelné městské mobility si město vytyčilo za cíl zvýšit do roku 2030 toto číslo na 6 %.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Šlápni na to, Brno!

Cyklistika tvoří v mnoha evropských městech významné procento celkové dopravy po centru a okolí. Ne tak v Brně. Větší využití kol k cestám do práce by přitom ulevilo nejen životnímu prostředí, ale také dopravním uzlům ucpaným častými kolonami. Kdy nám tedy přestane v tomto ohledu padat řetěz?

Parky v Brně

V parcích relaxujeme, sportujeme, pracujeme a hlavně se v nich (teď více než kdy jindy) setkáváme. Je parků v Brně dost? S jakými problémy se potýkají? Kde vzniknou nové? Jak budou vypadat? A jak by měly vypadat? Zjišťovali jsme, ptali jsme se, fotili jsme. Pojďme na to.

Voda v Brně

Jak bojovat se suchem ve městě? Co přinesou protipovodňová opatření? Využíváme dešťovku dostatečně? A jak s tím souvisí zelené střechy? Z mraků až do kanalizace a ještě dál – příběh vody a příběh Brna na jejich soutoku.

Elektronová mikroskopie

Před sedmdesáti lety byl v Brně sestrojen první československý elektronový mikroskop. Nyní se jich v moravské metropoli vyrobí jedna třetina celosvětové produkce. Díky nim jsme neustále na cestě k novým objevům.

Sdílená doprava v Brně

Na co vlastní auto? Na co vlastní kolo? Dostupnost sdílených dopravních prostředků v Brně roste každým dnem. Jaké služby ve městě můžete využít? A uškodila nebo naopak pomohla sdílené dopravě koronavirová pandemie? Čtěte. Jezděte. Sdílejte.