Chcete poznat místo, kde historie žije současností? Zajímavosti o vile Stiassni se dozvíte na komentovaných prohlídkách Masarykovy čtvrti. Foto: Vila Stiassni
Svoji největší vilovou realizaci, která je v současné době také jedinou přístupnou veřejnosti, navrhl Ernst Wiesner pro tříčlennou rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Ti v jejích zdech strávili necelých devět let. Stejně jako architekt byla i rodina nucena pro svůj židovský původ opustit Československo.
Během války vilu obsadila německá státní policie a po válce začala budova sloužit jako reprezentativní prostor a luxusní hotel krajskému národnímu výboru. Do správy Národního památkového ústavu přešla v roce 2009 a v následujících letech prošla kompletní památkovou obnovou. Jako památka moderní architektury je přístupná veřejnosti od prosince 2014, a to po celý rok, vždy od pátku do pondělí. Wiesner vilu koncipoval uprostřed rozsáhlého 3,5ha pozemku. L-kový půdorys domu jej dělí na dvě části: obytnou pro rodinu a provozní pro personál. Z Hroznové ulice je vila přístupná vstupní branou, tvořenou původně bytem pro řidiče a stájemi. Na ni navazuje lipová alej vedoucí na ústřední dvůr, kde se nachází garáže, domek zahradníka a vstup do vily. V přízemí najdeme reprezentativní salonky, v patře ložnice členů rodiny, včetně dětské herny s terasou. V provozním křídle domu kromě pokojů nechyběla ani kuchyně s výtahem, žehlírna nebo sklad kufrů. Na jižní a východní fasádě pomáhaly stínit dřevěné žaluzie a plátěné markýzy, které dodávají vile v létě přímořský charakter. Strohost venkovní fasády nekoresponduje s bohatě zařízeným interiérem, který vilu ozvláštňuje.
Vila Münz
Vila pro ředitele České banky Union Eduarda Münze byla první realizovanou vilovou stavbou architekta Wiesnera. Vila byla výrazně zničena při necitlivé rekonstrukci, kterou v 80. letech provedlo generální ředitelství Zemědělských staveb Brno. Současný majitel nechal vilu zrekonstruovat. Kvůli špatnému stavu konstrukcí však musela být původní stavba téměř celá zbořena a nahrazena replikou.
Vila Neumark
Walter V. Neumark byl britský honorární konzul. V interiéru jeho vily se dodnes dochovaly některé technické detaily, např. kuchyňský výtah na potraviny, vestavěné skříně, kotel ústředního topení, zařízení koupelny, parketové podlahy, dřevěné obložení a také pro Brno netypická zásuvná okna poukazující na anglický původ majitele.
Vila Haas
Vila byla postavena pro generálního ředitele brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase. Stejně jako u vily Stiassni se i zde projevil kontrast mezi vnější moderní architekturou a interiérem. Rodina Haasova musela dům v roce 1939 opustit a o jejich dalším osudu nejsou žádné zprávy. Vila byla znárodněna, následně byla rozprodána do soukromého vlastnictví a je rozdělena na několik bytových jednotek.
Vila Stein
Dům byl navržen pro obchodního ředitele telefonní a elektrické společnosti v Brně Willyho Lea Steina v roce 1925. Wiesner se zde nechal výrazně inspirovat Loosem, a celé stavbě tak dominuje kýlová střecha. V roce 1937 si Steinovi nechali v zahradě dodatečně postavit bazén. Se začátkem války byl dům zabrán Vystěhovatelským fondem pro Čechy a Moravu. Dnes se v něm nachází kanceláře a byty.
Rodinný dům Herminy Weiglové
Byl postaven jako jeden z posledních na pisáreckém úbočí. Na přání majitelky, která trpěla srdeční vadou, omezil Wiesner v domě schodiště, a obytný prostor rodiny tak má pouze jedno podlaží. Za války byla vila pro židovský původ majitelky zabavena, po válce byl objekt znárodněn. Původní umístění vily je dnes narušeno přístavbou krytého bazénu a garáží z 90. let.
