Parky se, zvláště v posledních měsících, ukazují být ideálním místem, kam vyrazit za přáteli i sportem. A bude jich víc! Novinky z brněnských parků jsme pro vás shrnuli do následujícího článku. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

V parcích relaxujeme, sportujeme, pracujeme a hlavně se v nich (teď více než kdy jindy) setkáváme. Je parků v Brně dost? S jakými problémy se potýkají? Kde vzniknou nové? Jak budou vypadat? A jak by měly vypadat? Zjišťovali jsme, ptali jsme se, fotili jsme. Pojďme na to.

Parky plné života, parky masami neobjevené, parky měnící se… a parky zatím neexistující! Projděte se s námi po současných i budoucích zelených plochách, sedněte si do trávy, dejte si pivo, obejměte strom, obejměte se navzájem.

Lužánky jsou festival. Kam jinam lidé chodí pracovat, studovat, sportovat, grilovat, bavit se s přáteli, popíjet, hrát na hudební nástroje, relaxovat v hamace, venčit psy (a děti), házet si frisbee, házet frisbee psům (a dětem), obědvat, večeřet… Zvláště během koronavirové krize představovaly Lužánky průsečík všeho, co lze podnikat na čerstvém vzduchu. V létě se každoročně mění v jeden velký festival dobré nálady.

Špilberk s hudbou i výhledem. Spojením krásné přírody, úchvatných výhledů na Brno a kulturních zážitků je park a hrad Špilberk. Ranní běžce a lidi cvičící jógu na sluníčku východního svahu přes den vystřídají procházející se páry, večer pak ti dychtící koncertu či divadelního představení. 

Nejezdil tudy vlak? V Brně se dají při mírné snaze vypátrat i parky méně tradiční – příkladem je husovická Tišnovka připomínající železniční trať, která místem dříve vedla. Stále tu najdete zbytky kolejí, také altán s informacemi o trati nebo venkovní ohniště. A také krásný výhled na Husovice!

Parky plné zvířat. Zakrslé kozy v Tyršově sadu, poníci Máša a Kuba spásající trávu na Špilberku… „V případě péče o travnaté plochy nám pomáhají, zejména na jaře, dva chladnokrevníci pana Oskara Sněhoty,“ doplňuje Tomáš Trnka z Veřejné zeleně města Brna, která při péči o brněnské parky využívá chovaných zvířat a zároveň tak dopřává kolemjdoucím možnost pokochat se pohledem, v některým případech i pohladit či nakrmit své čtyřnohé spolupracovníky.

Hlavní nádraží? Park! V souvislosti se stavbou nového nádraží u řeky město počítá také s obnovou historického viaduktu, který propojí centrum s řekou Svratkou a stane se stezkou pro pěší a cyklisty ve stylu slavné High Line v New Yorku. Park by měl vzniknout také na místě stávajícího kolejiště, tedy za budovou stávajícího hlavního nádraží.

Větší než Lužánky. V místě dnešní pískovny v brněnských Černovicích plánuje město v budoucnu vytvořit park rozsahem větší než Lužánky. S ohledem na stále probíhající těžbu bude ale proměna území postupná, v horizontu desítek let – musí přitom zachovat podmínky pro další rozvoj zdejšího přírodního bohatství a pro život vzácných druhů ptáků, které v oblasti hnízdí.

Povodňový park u Svratky. Další nový park by mohl v Brně vyrůst už v příštích letech, a to na místě bývalé železniční polikliniky v nové čtvrti Trnitá. Půjde o povodňový park určený pro pobyt a relaxaci veřejnosti, zároveň ale navržený tak, aby při záplavách zadržoval vodu. Bude mít více výškových úrovní – nejníže bude louka, která bude zachytávat každoroční menší povodně, v další úrovni bude hřiště, nejvýše pak zázemí s kavárnou.

Nový park už v létě? „Z aktuálních projektů vyzdvihnu revitalizaci brownfieldu Kadetka při ulici Žižkova,“ uvedl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. „Zdevastovaný a vyhořelý objekt bývalé vojenské jídelny na úpatí Kraví hory půjde k zemi a nahradí ho parková plocha. Na odstranění náletů a demolici navážou terénní úpravy, výsadba zeleně a vybavení mobiliářem. Hotovo má být do poloviny července letošního roku.“

Moravák se vstupem do podzemí. Hned po letních prázdninách by měla začít plánovaná rekonstrukce Moravského náměstí, počítá se s novou kavárnou, prostorem pro pořádání kulturních akcí i vodními prvky. „Drobné zdržení nastalo tím, že do původního projektu byly zapracovány práce na sanaci a vytvoření vstupu do sklepení po Německém domě. Vlastní práce na sanaci a vstupu budou probíhat v rámci velké rekonstrukce parku,“ upřesnila mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová.

Lužánky jsou festival. Kam jinam lidé chodí pracovat, studovat, sportovat, grilovat, bavit se s přáteli, popíjet, hrát na hudební nástroje, relaxovat v hamace, venčit psy (a děti), házet si frisbee, házet frisbee psům (a dětem), obědvat, večeřet… Zvláště během koronavirové krize představovaly Lužánky průsečík všeho, co lze podnikat na čerstvém vzduchu. V létě se každoročně mění v jeden velký festival dobré nálady.

Parky plné zvířat. Zakrslé kozy v Tyršově sadu, poníci Máša a Kuba spásající trávu na Špilberku… „V případě péče o travnaté plochy nám pomáhají, zejména na jaře, dva chladnokrevníci pana Oskara Sněhoty,“ doplňuje Tomáš Trnka z Veřejné zeleně města Brna, která při péči o brněnské parky využívá chovaných zvířat a zároveň tak dopřává kolemjdoucím možnost pokochat se pohledem, v některým případech i pohladit či nakrmit své čtyřnohé spolupracovníky.

Nejezdil tudy vlak? V Brně se dají při mírné snaze vypátrat i parky méně tradiční – příkladem je husovická Tišnovka připomínající železniční trať, která místem dříve vedla. Stále tu najdete zbytky kolejí, také altán s informacemi o trati nebo venkovní ohniště. A také krásný výhled na Husovice!

Špilberk s hudbou i výhledem. Spojením krásné přírody, úchvatných výhledů na Brno a kulturních zážitků je park a hrad Špilberk. Ranní běžce a lidi cvičící jógu na sluníčku východního svahu přes den vystřídají procházející se páry, večer pak ti dychtící koncertu či divadelního představení. 

Hlavní nádraží? Park! V souvislosti se stavbou nového nádraží u řeky město počítá také s obnovou historického viaduktu, který propojí centrum s řekou Svratkou a stane se stezkou pro pěší a cyklisty ve stylu slavné High Line v New Yorku. Park by měl vzniknout také na místě stávajícího kolejiště, tedy za budovou stávajícího hlavního nádraží.

Větší než Lužánky. V místě dnešní pískovny v brněnských Černovicích plánuje město v budoucnu vytvořit park rozsahem větší než Lužánky. S ohledem na stále probíhající těžbu bude ale proměna území postupná, v horizontu desítek let – musí přitom zachovat podmínky pro další rozvoj zdejšího přírodního bohatství a pro život vzácných druhů ptáků, které v oblasti hnízdí.

Povodňový park u Svratky. Další nový park by mohl v Brně vyrůst už v příštích letech, a to na místě bývalé železniční polikliniky v nové čtvrti Trnitá. Půjde o povodňový park určený pro pobyt a relaxaci veřejnosti, zároveň ale navržený tak, aby při záplavách zadržoval vodu. Bude mít více výškových úrovní – nejníže bude louka, která bude zachytávat každoroční menší povodně, v další úrovni bude hřiště, nejvýše pak zázemí s kavárnou.

Nový park už v létě? „Z aktuálních projektů vyzdvihnu revitalizaci brownfieldu Kadetka při ulici Žižkova,“ uvedl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. „Zdevastovaný a vyhořelý objekt bývalé vojenské jídelny na úpatí Kraví hory půjde k zemi a nahradí ho parková plocha. Na odstranění náletů a demolici navážou terénní úpravy, výsadba zeleně a vybavení mobiliářem. Hotovo má být do poloviny července letošního roku.“

Moravák se vstupem do podzemí. Hned po letních prázdninách by měla začít plánovaná rekonstrukce Moravského náměstí, počítá se s novou kavárnou, prostorem pro pořádání kulturních akcí i vodními prvky. „Drobné zdržení nastalo tím, že do původního projektu byly zapracovány práce na sanaci a vytvoření vstupu do sklepení po Německém domě. Vlastní práce na sanaci a vstupu budou probíhat v rámci velké rekonstrukce parku,“ upřesnila mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová.

Jak by měl vypadat moderní park?

V Brně je, co se týče veřejné zeleně, rozhodně co objevovat. Od Lužánek, nejstaršího veřejného parku v českých zemích vzniklého v roce 1786 z bývalých prostor jezuitského kláštera, přes Denisovy sady z počátku 19. století, Koliště či Špilberk rodící se v polovině 19. století a Wilsonův les založený roku 1882 až po mladé parčíky z posledního desetiletí, jako jsou park Pod Plachtami v Novém Lískovci nebo Tišnovka v Husovicích. Přesuňme se ale zcela do přítomnosti. Co je hlavním rysem moderního parku? Podle Ondřeje Nečaského, krajinářského architekta Kanceláře architekta města Brna, je to pestrost. A to ve všech oblastech. „Měl by nabízet množství různých biotopů, od upravených trávníků až po divokou přírodu. Biodiverzita je základním požadavkem na moderní park. Zároveň by měl nabídnout široké množství aktivit a služeb, jako jsou hřiště, sportoviště, běžecké stezky, místa pro pikniky, kavárny, venkovní divadlo nebo stage pro kulturní akce,“ přibližuje Nečaský. Dobrým příkladem moderního parku je dle jeho názoru Gleisdreieck v Berlíně, který vznikl přeměnou bývalého kolejiště. „Park by měl být především místem, kde se cítí dobře všechny věkové kategorie. Neměla by chybět část pro zábavu, občerstvení a také pro hygienické zázemí. Ideálně by v parku měla být vyhrazena plocha pro pejskaře. Vodní prvky hrají také svou roli,“ doplňuje za město mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Letní sezóna přichází. Parky, obrňte se!

Co obnáší příprava brněnských parků na hlavní letní nápor? Provádí se údržbové práce na zeleni, stromech, keřích, květinách, ale také se opravuje vybavení, natírají se lavičky, kontrolují a opravují se herní prvky pro děti, spravují odpadkové koše, veřejné grily, je třeba také zprovoznit kašny, fontány a pítka. Na sezónu se také chystají parkové kavárny, například oblíbený Piknik box v Björnsonově sadu a Mitte Plovárna na Mendlově náměstí rozšiřují nabídku a chystají větší venkovní posezení. U obou kaváren také naleznete veřejné toalety. „Městská část Brno-střed bude také do parku a na brněnská náměstí, konkrétně na Zelný trh, na náměstí Svobody, Dominikánské náměstí, Pohořelec a do parku na Moravském náměstí, umísťovat na 400 letních lehátek, která budou sloužit veřejnosti ke trávení volného času bez ohledu na konzumaci v některém z přilehlých podniků,“ uvedla mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová. Negativním jevem doprovázejícím davy lidí mířící na zelené plochy a spojeným s jejich nedostatečnou kapacitou je extrémní stres, který poškozuje vegetaci i jiné organismy. „Řešením by bylo na určitou dobu část parku uzavřít a nechat ho odpočinout. Například v Londýně je běžné, že je na trávníku cedulka ‚Prosíme nevstupuje, probíhá regenerace‘. Bohužel kapacity našich parků taková opatření neumožňují, ani v Lužánkách to nejde. A veřejnost není na takový management zvyklá,“ říká krajinářský architekt KAM Nečaský.

Nové parky budou. Kde se inspirovat?

Nový územní plán města, který by mělo zastupitelstvo schválit v roce 2022, počítá v návrhu například se vznikem parků Kraví hora, Žabovřeské louky, Planýrka, s Hapalovým parkem pod lomem Hády nebo parkem v místě černovické pískovny. Tyto plochy jsou v územní plánu jako parky vyznačeny dlouhodobě. „V příštích letech bude parky v Brně řešit podrobněji připravovaná územní studie systému sídelní zeleně, která umožní zelené plochy v Brně koncepčně plánovat,“ vysvětluje Nečaský. Už letos v létě by měl vzniknout nový park v brownfieldu Kadetka u Žižkovy ulice. Pro inspiraci Brno nemusí chodit daleko – například Vídeň, pyšnící se přízviskem „nejzelenější město na světě“, díky miliardovým investicím do veřejné zeleně (jejíž podíl dosahuje 53 % plochy města) určuje trendy evropské parkové výstavby. Poslední novinkou, chystanou při revitalizaci Esterházyho parku, je tzv. chladicí park. Díky zastíněné kruhovité ploše o rozloze 30 m², na které se budou nacházet tři prstence produkující vodní mlhu, bude tento prvek ochlazovat své okolí až o 6 stupňů Celsia. „Brnu dlouhodobě chybí více parků. Největší a nejatraktivnější jsou Lužánky, které jsou přeplněné. Menší parky typu Denisovy sady, Koliště nebo Björnsenovy sady kapacitně nestačí nebo jsou málo vybavené,“ uzavírá Nečaský.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Voda v Brně

Jak bojovat se suchem ve městě? Co přinesou protipovodňová opatření? Využíváme dešťovku dostatečně? A jak s tím souvisí zelené střechy? Z mraků až do kanalizace a ještě dál – příběh vody a příběh Brna na jejich soutoku.

Elektronová mikroskopie

Před sedmdesáti lety byl v Brně sestrojen první československý elektronový mikroskop. Nyní se jich v moravské metropoli vyrobí jedna třetina celosvětové produkce. Díky nim jsme neustále na cestě k novým objevům.

Sdílená doprava v Brně

Na co vlastní auto? Na co vlastní kolo? Dostupnost sdílených dopravních prostředků v Brně roste každým dnem. Jaké služby ve městě můžete využít? A uškodila nebo naopak pomohla sdílené dopravě koronavirová pandemie? Čtěte. Jezděte. Sdílejte.

Byt, či nebyt? Kde bydlet v Brně

Nové čtvrtě, developerské projekty, moderní rezidence, rodinné vilky… Přeje budoucnost bydlení v Brně? Jak funguje a jak se bude měnit mnohokrát kritizovaný proces přidělování obecních bytů? A co vzkazují lidé, kteří mají systému plné zuby a bydlení řeší alternativně? Z centra na periferii a zase zpátky!

Socha, která neexistuje

Kde byl dřevěný rytíř Wehrmann a proč přišel o hlavu? Co dělá Josef II. na zahradě psychiatrické léčebny? A kam se poděly pomníky komunistických pohlavárů? Nejen o sochách zmizelých či přesunutých, ale také o těch, které Brnu (zatím) chybí.