Brněnská přehrada, řeky protínající město, rybníky, jezírka, biotopy, voda dešťová, pitná, odpadní, artézská… jaký je náš vztah k vodě kolem nás? A jak se o její dostatek a kvalitu lépe starat? Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Jak bojovat se suchem ve městě? Co přinesou protipovodňová opatření? Využíváme dešťovku dostatečně? A jak s tím souvisí zelené střechy? Z mraků až do kanalizace a ještě dál – příběh vody a příběh Brna na jejich soutoku.

Odkud k nám cestuje voda, kterou pijeme? Kudy a za jakých okolností od nás odchází? A k čemu všemu ji ještě využíváme? Vydejte se s námi po stopách vody v Brně a objevte různé tváře této nepostradatelné tekutiny.

Nové nábřeží. V druhé části článku (a v minulých vydáních KAM v Brně) píšeme o proměně nábřeží Svratky dle návrhu Ivana Rullera. „Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem,“ uvedla Jana Běhalová z Kanceláře architekta města Brna. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera

Voda je domov. Brněnské řeky a přehrada jsou domovem pro mnoho druhů ryb a vodních ptáků. Rozmanitost živočichů a rostlin zajišťují také další nádrže, rybníčky a biotopová jezírka v Brně a okolí. Pokud však hodláte na Prýglu či jinde rybařit, je třeba vyřídit si nejprve rybářský lístek. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Voda nás nabíjí. V Brně naleznete i dvě malé vodní elektrárny. Vodní elektrárna Kníničky u přehrady vyrobí zhruba 7 milionů kWh elektřiny ročně, což znamená pokrytí celoroční spotřeby přibližně dvou tisíc domácností. Vodní elektrárna Komín slouží především jako vyrovnávací zdroj pro první jmenovanou, sama o sobě vyprodukuje ročně elektřinu pro 200 domácností. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Když se rozšiřuje řeka, tak létají třísky. V uplynulých měsících započaly přípravné práce pro rozšíření koryta Svratky zahrnující kácení 362 stromů. Pouze několik zdravých mladých stromů díky technologii stroje Big John kácení uniklo a bylo přesazeno na Černovickou terasu. Foto: KAM

Voda je cesta. Parníky brázdící vodní plochu přehrady k přepravě v loňském roce využilo 243 000 cestujících. Letošního 2. dubna zde začala již 75. plavební sezóna, což si žádá odpovídající oslavy. „Počítáme s okružními plavbami, prohlídkami zázemí areálu lodní dopravy, prezentací ekologických vozů nebo s atrakcemi pro děti,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Voda je pohoda i adrenalin. Nemůžeme samozřejmě opomenout funkci rekreační – koupání a vodní sporty v řekách i na přehradě, která nabízí široké možnosti vyžití od relaxačních šlapadel a paddleboardů přes adrenalinovější vodní vleky až po veslařská družstva a jachting. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Co pijeme? 76 % pitné vody do Brna putuje z prameniště v Březové nad Svitavou, tedy ze zhruba 60km vzdálenosti. Kvalita této vody je na takové úrovni, že není třeba ji nijak upravovat, stačí ji pouze dezinfikovat. Zbylých 24 % poskytuje Vírská přehrada, bez ohledu na dobrou kvalitu musí tato povrchová voda projít úpravou. Foto (štola březovského vodovodu): Brněnské vodárny a kanalizace

1 143 kilometrů kanalizace. Kudy cestuje odpadní voda? Šest hlavních stok, na ně napojené uliční kanalizace, shybky, odlehčovací komory, vírové separátory, retenční nádrže, čerpací stanice… Labyrint městských stok má dohromady stejnou délku, jako je silniční vzdálenost z Brna do Paříže. Foto: Jiří Salik Sláma

Kam teče voda z čističky? Větší kusy odpadu cestující kanalizační sítí zachytí česla (denně asi 2,8 tuny odpadu), zbytek se dostane do Čistírny odpadních vod Brno-Modřice. Vyčištěná voda pak odtéká do Svratky, její složení je podrobně kontrolováno, aby se řeka pod Brnem nestala stokou. Foto: Jiří Salik Sláma

Jak se čistí kanály? Brněnská kanalizační sít je pravidelně čištěna za pomoci speciálních vozidel. Z auta se do kanálu vsune až 120 m dlouhá hadice s tryskou, pak se pomalu vysouvá a puštěná voda zatím pod velkým tlakem omývá zdi stoky. V některých místech ale ani tento postup nestačí a pracovníci Brněnských vodáren a kanalizací musí „úklid“ provádět ručně. Foto: Brněnské vodárny a kanalizace

Nové nábřeží. V druhé části článku (a v minulých vydáních KAM v Brně) píšeme o proměně nábřeží Svratky dle návrhu Ivana Rullera. „Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem,“ uvedla Jana Běhalová z Kanceláře architekta města Brna. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera

Voda je domov. Brněnské řeky a přehrada jsou domovem pro mnoho druhů ryb a vodních ptáků. Rozmanitost živočichů a rostlin zajišťují také další nádrže, rybníčky a biotopová jezírka v Brně a okolí. Pokud však hodláte na Prýglu či jinde rybařit, je třeba vyřídit si nejprve rybářský lístek. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Voda nás nabíjí. V Brně naleznete i dvě malé vodní elektrárny. Vodní elektrárna Kníničky u přehrady vyrobí zhruba 7 milionů kWh elektřiny ročně, což znamená pokrytí celoroční spotřeby přibližně dvou tisíc domácností. Vodní elektrárna Komín slouží především jako vyrovnávací zdroj pro první jmenovanou, sama o sobě vyprodukuje ročně elektřinu pro 200 domácností. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Když se rozšiřuje řeka, tak létají třísky. V uplynulých měsících započaly přípravné práce pro rozšíření koryta Svratky zahrnující kácení 362 stromů. Pouze několik zdravých mladých stromů díky technologii stroje Big John kácení uniklo a bylo přesazeno na Černovickou terasu. Foto: KAM

Voda je cesta. Parníky brázdící vodní plochu přehrady k přepravě v loňském roce využilo 243 000 cestujících. Letošního 2. dubna zde začala již 75. plavební sezóna, což si žádá odpovídající oslavy. „Počítáme s okružními plavbami, prohlídkami zázemí areálu lodní dopravy, prezentací ekologických vozů nebo s atrakcemi pro děti,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Voda je pohoda i adrenalin. Nemůžeme samozřejmě opomenout funkci rekreační – koupání a vodní sporty v řekách i na přehradě, která nabízí široké možnosti vyžití od relaxačních šlapadel a paddleboardů přes adrenalinovější vodní vleky až po veslařská družstva a jachting. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Co pijeme? 76 % pitné vody do Brna putuje z prameniště v Březové nad Svitavou, tedy ze zhruba 60km vzdálenosti. Kvalita této vody je na takové úrovni, že není třeba ji nijak upravovat, stačí ji pouze dezinfikovat. Zbylých 24 % poskytuje Vírská přehrada, bez ohledu na dobrou kvalitu musí tato povrchová voda projít úpravou. Foto (štola březovského vodovodu): Brněnské vodárny a kanalizace

1 143 kilometrů kanalizace. Kudy cestuje odpadní voda? Šest hlavních stok, na ně napojené uliční kanalizace, shybky, odlehčovací komory, vírové separátory, retenční nádrže, čerpací stanice… Labyrint městských stok má dohromady stejnou délku, jako je silniční vzdálenost z Brna do Paříže. Foto: Jiří Salik Sláma

Kam teče voda z čističky? Větší kusy odpadu cestující kanalizační sítí zachytí česla (denně asi 2,8 tuny odpadu), zbytek se dostane do Čistírny odpadních vod Brno-Modřice. Vyčištěná voda pak odtéká do Svratky, její složení je podrobně kontrolováno, aby se řeka pod Brnem nestala stokou. Foto: Jiří Salik Sláma

Jak se čistí kanály? Brněnská kanalizační sít je pravidelně čištěna za pomoci speciálních vozidel. Z auta se do kanálu vsune až 120 m dlouhá hadice s tryskou, pak se pomalu vysouvá a puštěná voda zatím pod velkým tlakem omývá zdi stoky. V některých místech ale ani tento postup nestačí a pracovníci Brněnských vodáren a kanalizací musí „úklid“ provádět ručně. Foto: Brněnské vodárny a kanalizace

Dotační programy a zelené střechy

Jak zchladit město, postavit se problémům se suchem a neplýtvat vodou? Jedním ze způsobů je budování zelených střech, jež fungují v podstatě jako přírodní klimatizace. „Zelená střecha prosperuje ze srážek a vodu zároveň zachytává. Následně se (při vyšších teplotách) odpařuje do okolí, čímž jej ochlazuje,“ vysvětlila Iveta Kouřilová z Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Město se snaží o vznik většího množství zelených střech například dotačním programem Zeleň střechám, na který pro rok 2021 vyčlenilo 19 milionů korun. Další program, na který se v letošním roce počítá s 1 milionem korun, nese název Podpora využití srážkové vody neboli Nachytej dešťovku. Kdo se do něj však chce zapojit, musí nejprve získat příspěvek ze Státního fondu životního prostředí v rámci dotačního programu Dešťovka. „Město Brno přispívá 50 % prostředků, které žadateli přiřkl SFŽP, tudíž lze takto získat až 75 % celkových nákladů na projekt. Za více než dva roky fungování našeho dotačního programu Nachytej dešťovku jsme obdrželi a schválili celkem 74 žádostí za 1 287 000 Kč,“ doplnila Kouřilová. Prostředky jsou určeny na pořízení podzemní nádrže na dešťovou vodu, která poté dále slouží na zálivku zahrady, splachování WC nebo přečištění odpadní vody. Za zmínku určitě stojí i dotační program Podpora projektů ekologické výchovy, který v letošním roce přinese 39 projektů edukujících veřejnost ohledně přínosů zachytávání a hospodaření se srážkovou vodou.

Lepší hospodaření ve veřejném prostoru

Nakládání se srážkovými vodami je velkým tématem ekologického přístupu k rozvoji Brna. I proto město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna (KAM) zadává odbornou studii, jež má navrhnout tzv. adaptační opatření pro objekty a plochy, jako jsou silnice, parkoviště, chodníky, nemovitosti nebo celé areály. „Účelem těchto pravidel je, aby byla srážková voda v území v co největší míře využita pro potřeby závlahy vegetace, aby přebytečná voda byla zadržena a jen malá část odešla kanalizací,“ přiblížila Jana Běhalová z KAM. Principy adaptačních opatření, konkrétně například hospodaření s dešťovou vodou, byla dle Běhalové aplikovány v nedávno aktualizované územní studii nové čtvrti Trnitá, která vznikne mezi stávajícím a budoucím hlavním nádražím. Ekologické principy (využití zelených střech apod.) město také ukládá jako podmínky u vzniku dalších nových stavebních projektů, aktuálně například plánovaných domů na Ponavě či polyfunkčního objektu v Bohunicích.

Proměna nábřeží Svratky. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera

Protipovodňová opatření a život na nábřeží

Důležitou součástí práce s vodními toky ve městě jsou i protipovodňová opatření. Nejdůležitějším projektem tohoto druhu nejblíž svému dokončení je dle KAM oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici. V letošním roce začaly na nábřeží přípravné práce pro rozšíření koryta. Proměna nábřeží Svratky podle návrhu týmu profesora Ivana Rullera má být hotová v roce 2023. „Snahou je, aby vzniklo více prostoru pro průtok povodní, zlepšil se ekologický stav vodního toku a zároveň se umožnilo obyvatelům či návštěvníkům města trávit v blízkosti řeky svůj volný čas,“ doplnila Běhalová. S tímto tématem souvisí i dotační program Oživení nábřeží brněnských řek, který slouží k pořádání akcí (kulturních, sportovních a dalších) na březích řek Svratky, Svitavy a Ponávky. „Cílem podpořených projektů je zdůraznění významu řek a jejich potenciálu. Letos bylo schváleno celkem 10 projektů,“ sdělila Iveta Kouřilová z Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Přehled projektů, stejně jako informace o všech dotacích zmíněných v tomto článku, najdete na webu www.ekodotace.brno.cz.

Obrovská vodní rezerva pod našima nohama

Desítky metrů pod povrchem Brna leží na ploše zhruba poloviny města obrovské zásoby pitné vody. Právě probíhající studie má určit, zda by tato voda, tzv. artézská, mohla pomocí vrtů sloužit pro zásobování obyvatelstva v případě dlouhotrvajícího sucha. Na základě rešeršní analýzy bylo v první etapě studie vytipováno 18 vrtů vhodných k podrobnějšímu posouzení. „Aktuálně byly prověřeny 2 vrty (v Komíně a Ostopovicích), výsledky se zpracovávají. V případě, že na základě proběhlých prací první etapy nebudou vrty vyhodnoceny jako vhodné k požadovanému využití, přistoupí projekt do druhé etapy. Ta posoudí možnosti vyhloubení vrtů nových,“ uvedl Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí Magistrátu města Brna. Se souhrnným vyhodnocením analýz město počítá na podzim 2021. Podobně rozsáhlý zdroj artézské vody je celorepublikovým unikátem.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Šlápni na to, Brno!

Cyklistika tvoří v mnoha evropských městech významné procento celkové dopravy po centru a okolí. Ne tak v Brně. Větší využití kol k cestám do práce by přitom ulevilo nejen životnímu prostředí, ale také dopravním uzlům ucpaným častými kolonami. Kdy nám tedy přestane v tomto ohledu padat řetěz?

Parky v Brně

V parcích relaxujeme, sportujeme, pracujeme a hlavně se v nich (teď více než kdy jindy) setkáváme. Je parků v Brně dost? S jakými problémy se potýkají? Kde vzniknou nové? Jak budou vypadat? A jak by měly vypadat? Zjišťovali jsme, ptali jsme se, fotili jsme. Pojďme na to.

Voda v Brně

Jak bojovat se suchem ve městě? Co přinesou protipovodňová opatření? Využíváme dešťovku dostatečně? A jak s tím souvisí zelené střechy? Z mraků až do kanalizace a ještě dál – příběh vody a příběh Brna na jejich soutoku.

Elektronová mikroskopie

Před sedmdesáti lety byl v Brně sestrojen první československý elektronový mikroskop. Nyní se jich v moravské metropoli vyrobí jedna třetina celosvětové produkce. Díky nim jsme neustále na cestě k novým objevům.

Sdílená doprava v Brně

Na co vlastní auto? Na co vlastní kolo? Dostupnost sdílených dopravních prostředků v Brně roste každým dnem. Jaké služby ve městě můžete využít? A uškodila nebo naopak pomohla sdílené dopravě koronavirová pandemie? Čtěte. Jezděte. Sdílejte.