Pokud máte k dispozici malý dalekohled, rozhodně se na Měsíc podívejte – jednoduchým průvodcem vám bude přiložená mapa. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Schválně se ve druhé polovině května podívejte na Měsíc. Vidíte to? Ty tmavé skvrny rozmístěné na jeho povrchu? Nepřipomínají vám něco?  Je to zvláštní, ale většina národů Asie, Evropy, Afriky a dokonce i Ameriky si v měsíčních skvrnách představovala zajíce. 

Existují stovky legend o tom, jak se tam dostal. Například podle jednoho čínského příběhu se jedná o nefritového zajíce, jenž stojí pod posvátným skořicovníkem. Podívejme se na tuto ozdobu pohledem zvídavých pozorovatelů. První domněnky o původu měsíčních skvrn pocházejí ze starého Řecka z doby před naším letopočtem. 

O zrcadlech a mořích

Podle jedné z teorií byl Měsíc směsí vzduchu a speciální látky zvané éter. Temné skvrny měl na svědomí právě vzduch. Astronomové také tvrdili, že Měsíc není ničím jiným než pouhým zrcadlem, ve kterém se odráží vzhled naší planety. A existovala skupina hvězdářů, jež předpokládala, že měsíční skvrny představují hluboká údolí naplněná vodou, která jsou ve stínu okolních pohoří. Myšlenka, že temné oblasti na povrchu Měsíce jsou moře, vydržela mezi astronomy mnoho staletí. Dokonce i dnes temným skvrnám říkáme „moře“, zatímco okolní světlé plochy označujeme za „pevniny“. Ve skutečnosti se ale o vodní plochy nejedná. Pokud by totiž byly vyplněny vodou či jinou tekutinou, museli bychom v období kolem úplňku pozorovat v měsíčních mořích obraz Slunce. Právě neexistence tohoto „vesmírného prasátka“ vedla astronomy dávno před vynálezem dalekohledu k závěru, že se nejedná o skutečné vodní plochy. Dnes víme, že na Měsíci voda prakticky vůbec neexistuje. Nanejvýš v podobě ledových krystalků, které se ukrývají na dně hlubokých kráterů kolem jižního a severního pólu Měsíce. 

Stopy dávných srážek

Pokud by se totiž na měsíčním povrchu tekutá voda objevila, ihned by vyprchala do okolního vesmírného prostoru. Náš soused nemá žádnou atmosféru, a tak střídání teplot od -170 do +130 stupňů Celsia, spolu s nízkou gravitací, vodu na povrchu prostě neudrží. Proto se také kosmonauti na Měsíci pohybují ve speciálních skafandrech s vlastní zásobou vzduchu a tekuté vody. Ze stejných důvodů nebude mít náš kosmický soused vzdušný obal ani v budoucnu. Vědecko-fantastické knížky a filmy sice mohou tvrdit něco jiného, ale fyzikální zákony jsou neúprosné. Atmosféra zde nemůže dlouhodobě nikdy vydržet.

Nemožná je i teorie, že moře představují hluboká údolí ukrytá ve slunečním stínu. Tak, jak se pohybuje Měsíc kolem Země, mění se i směr, odkud na jeho povrch svítí Slunce. V době kolem úplňku se proto pro pozorovatele na měsíčním povrchu nachází Slunce přímo nad hlavou. Při pohledu ze Země by tedy musely všechny stíny (moře) zmizet. Zbývá jediné vysvětlení: tmavé oblasti jsou místa, která odráží méně slunečního světla. Jak dnes víme, ona „moře“ představují stopy po dávných dopadech ohromných těles o průměru od několika desítek do několik stovek kilometrů, které se odehrály zhruba před čtyřmi miliardami let. Následky takových srážek byly neuvěřitelné – častokrát se za několik minut změnila celá tvář Měsíce! Například „Moře dešťů“ vzniklo po nárazu asi stokilometrové planetky. Tyto obří krátery měly průměr až tisíc kilometrů a při jejich vzniku docházelo k popraskání měsíční kůry do hloubky několika stovek kilometrů. Vzniklými puklinami se později na povrch dostala tmavá láva, která krátery za několik stovek milionů let zcela vyplnila. Dnes je samozřejmě láva již zcela ztuhlá, svým odstínem podobná černému asfaltu. Přesvědčíte se na vlastní oči? Zkuste to! Na začátku května najdete Měsíc na ranní obloze. V úterý 11. května projde novem, aby se po několika dnech objevil na večerní obloze, kde bude k zastižení až do konce měsíce. Pokud máte k dispozici malý dalekohled, rozhodně se na něj také podívejte – jednoduchým průvodcem vám bude přiložená mapa. Jestli je v okamžiku, kdy čtete tyto řádky, otevřená Hvězdárna a planetárium Brno, bohužel v okamžiku, kdy tyto řádky vznikají, nevíme. Klikněte prosím na www.hvezdarna.cz, abyste zjistili, co je tady a teď. Možná máme otevřené „jen“ tak důležité toalety, v lepším případě romantickou hvězdárnu a v tom nejlepším i báječné digitárium. Každopádně se k nám prosím přijďte podívat. Moc se na vás těšíme.

Jiří Dušek

ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

MUNI upozorňuje, že potlačování svobod se odehrává i dnes

Potlačování občanských svobod v současném Bělorusku a připomenutí 80. výročí od prvního transportu židovských obyvatel z Brna do Minsku. To jsou témata, na jejichž půdorysu připravila Masarykova univerzita dvoudenní cyklus tvořený výstavou, videomappingem, debatami a filmovými projekcemi.

Festival kutilství Bastlfest

Patříte k nadšencům, kteří stále něco vymýšlejí, vylepšují a konstruují? Nebo jen rádi žasnete nad tím, co všechno si lidé dokážou sami vyrobit? Pak si nenechte ujít Bastlfest – festival kutilství pro celou rodinu, který se uskuteční od 20. do 21. listopadu v brněnském VIDA! science centru.

Na výstaviště vtrhne Life!

Po roční nedobrovolné pauze se na brněnské výstaviště vrací festival Life! Nabídne pořádnou dávku zábavy pro návštěvníky i spoustu výzev pro VIP hosty a youtubery. Zapište si do kalendářů termín 26.–28. listopadu a připravte se na program nabitý vším, na co se každý rok těšíte.

25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků

Víte, že 25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků a že v Brně vznikl charitativní projekt, který pomáhá kočkám, které svůj domov vyhlížejí z jihomoravských útulků? Podporuje 9 ověřených útulků a tím stovky koček najednou!

Virtuální expedice Zoo Brno

Zoo Brno nabízí ve spolupráci s převratným projektem Wild Immersion strhující podívanou. Patronkou projektu je světoznámá primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall.