Mrkev je dobré pěstovat na pohnojené půdě druhým rokem. Foto: Pocket media
Mít vlastní rajčata, mrkev, cibuli, brambory, celer, ředkvičky… Málokdy chutná sousto zeleniny tak dobře, jako když si ji vypěstujeme sami. Vyplatí se však místa, kde ji sázíme, vhodně střídat a umisťovat vedle sebe plodiny, které jsou si navzájem prospěšné. V následujícím článku pro vás máme několik tipů.
Střídáme i rajčata
Při pěstování je dobré pamatovat na to, aby žádná plodina nerostla dva roky po sobě na stejném místě – ničí se tím půda, ze které jsou odčerpávány stále stejné živiny, a postupně tedy klesá úroda. Dříve se tradovala zkušenost, že u rajčat můžeme tuto zásadu porušit, novější zemědělská sledování však prokázala, že citelné snížení výnosu rok od roku se děje při pěstování na stejném místě i u nich. Pozor také na plodiny, které se při pěstování vedle sebe vzájemně negativně ovlivňují – takto se nesnáší například celer s kukuřicí nebo bramborami, okurka s ředkvičkou, cibule se zelím či špenát s česnekem. U ostatních plodin se naopak blízkost česneku doporučuje, protože zvyšuje jejich odolnost a chrání je před houbovými nemocemi.
Kdo s kým?
Jaké další rostliny je vhodné pěstovat vedle sebe? Například zelí s rajčaty, majoránku s cibulí nebo heřmánek s pórkem. Tápete, s čím začít? Po důkladném pohnojení půdy je vhodné na ní první rok pěstovat rajčata, okurky, tykve, melouny, květák, zelí, kapustu nebo celer. Kedlubny, mrkev, petržel, řepu nebo česnek si necháme na druhý rok. Třetí rok po hnojení se pak bude dařit ředkvičkám, pažitce, hrachu, fazolím a salátům. Doufáme, že vám z toho ještě nejde hlava kolem. A přejeme hodně štěstí s pěstováním, výbornou zeleninu a voňavé bylinky.
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
