Pátý ročník Dnů elektronové mikroskopie, který se se uskuteční od 14. do 18. dubna, nabídne on-line diskuze s předními odborníky, virtuálně vás přenese do laboratoří nebo přiblíží historii tohoto unikátního oboru. Foto: Dny elektronové mikroskopie

Který obor, v němž nachází elektronová mikroskopie své uplatnění, je pro vás osobně nejvíce fascinující? V krátké anketě jsme se zeptali předních vědců a manažerů, kteří pracují v brněnských vědeckých ústavech nebo ve vedení firem produkujících elektronové mikroskopy. A také letošního VIP hosta z USA a českého rodáka Ondřeje Křivánka.

Jaroslav Klíma

chairman & CEO TESCAN ORSAY HOLDING

Nechci podcenit žádný obor, každý má své kouzlo. Ovšem mě nejvíce fascinuje molekulární biologie. Jednak je to obor nejblíže k jádru tajemství života, jednak dnes zažívá nejrychlejší rozvoj a konečně je to obor s nejsložitější metodikou zkoumání, kde se dají uskutečnit největší a pro život nejdůležitější objevy. Je to obor, který vyžaduje složitou a drahou instrumentaci, a hlavně součinnost velkých týmů.

Vladimír Kolařík

zakladatel společnosti Delong Instruments

Především mikrobiologické aplikace. V neživé přírodě již jasně vidíme a identifikujeme jednotlivé atomy, ale v biologických strukturách tomu tak ještě není. Všichni čekáme, kdy uvidíme genom na vlastní oči. Dnes již dokonce víme, jak funguje, ale nemáme nejmenší představu o tom, proč tak funguje. Odpověď nás čeká v budoucnosti, ale ta může být ještě hodně vzdálená.

Ondřej Křivánek

prezident společnosti Nion a profesor na Arizona State University

Odhalování atomových tajemství. Náš svět je tvořen atomy a elektronové mikroskopy s korektorem optických vad nám umožňují se na ně podívat a zjistit, jaké jsou jejich typy a co dělají. Mezi mnoha různými příklady máme obrázky malé skupiny atomů křemíku, které skákají z jedné konfigurace do druhé a zase zpět. 

Eliška Materna Mikmeková

vedoucí vědecké skupiny Mikroskopie a spektroskopie povrchů, oddělení Elektronové mikroskopie ÚPT AV ČR

Jsem rodačka z Třince, města známých železáren, proto za nejvíce fascinující v tuto dobu považuji využití elektronové mikroskopie ke studiu „chytrých“ nanočástic, které dokáží přeměnit skleníkový plyn oxid uhličitý na syntetické palivo, například metan. Tedy uplatnění elektronové mikroskopie v oboru ochrany životního prostředí, což považuji za velký přínos pro společnost. 

Jan Neuman

CEO and Co-founder NenoVision

Absolutně fascinující je sledovat přínos elektronové mikroskopie v oblasti materiálových věd. Výzkum a vývoj v tomto oboru je velmi rozmanitý a má obrovský dopad na věci, které každodenně používáme. Stejně fascinující je sledovat vývoj dalších nástrojů analýzy v elektronové mikroskopii díky různým příslušenstvím, jako je právě náš produkt LiteScope.

Jiří Očadlík 

bývalý dlouholetý viceprezident pro výrobu společnosti FEI (nyní Thermo Fisher Scientific)

Pro mě je to výroba a vývoj polovodičů a neustálá pokračující miniaturizace. Je to bezpochyby jeden z tahounů potřeb jak zlepšování rozlišení v mikroskopii, tak rychlosti prostorového zkoumání a charakterizace materiálů na nanometrové úrovni. Dnešní polovodičové struktury v našich mobilech bychom nebyli schopni vidět na mikroskopech před 35 lety.

Petr Střelec

generální ředitel Thermo Fisher Scientific 

Všechny světy, které nám elektronová mikroskopie odhaluje, považuji za fascinující. Mám-li si vybrat jeden, zvolím živé struktury. Poznání, jak fungují nejmenší částice života na atomární úrovni, ať jde o viry či o lidské buňky, je niterní náhled do kuchyně přírody. Tento náhled má obrovský potenciál na zlepšení kvality našeho života – našeho zdraví. Je úžasné si takto hmatatelně uvědomit, že vše podstatné začíná na úrovni atomů a jejich vazeb.

Pavel Tomančák

ředitel konsorcia CEITEC

Elektronová mikroskopie zažívá renesanci. Kdo by si byl pomyslel, že dokážeme skenovat tak obrovskou strukturu, jako je mozek dospělé Drosophily a z desítek terabajtů dat extrahovat kompletní neuronovou síť tohoto létajícího živočicha. Elektronová mikroskopie přináší revoluci do neurobiologie a přibližuje nás k pochopení fungování lidského mozku.

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Zkušenosti z improvizačního divadla v politice využívám neustále, říká hejtman Jan Grolich

Rok je ve funkci hejtmana Jihomoravského kraje. Předtím deset let působil coby starosta obce Velatice kousek od Brna. Jaký byl přechod z komunální politiky do krajské? Proč se na jižní Moravě líbí filmařům i turistům? A jak kraj pomůže strádajícím pořadatelům kulturních akcí? S Janem Grolichem jsme se bavili o kultuře, gastronomii i setkání s papežem.

Základem je otevřená mysl, nechci být stará konzerva, říká ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc

Vzniknou za vilou Tugendhat nové Lužánky? Povede na Špilberk lanovka? A jak přiblížit instituci, jako je Muzeum města Brna, mladé generaci? S jeho ředitelem Zbyňkem Šolcem jsme si povídali o Brně, umění, architektuře i plánech do budoucna.

Na Brně mě baví, že je multižánrové, říká Hana Holišová

Jaký byl podzimní návrat na divadelní prkna? Jak se pěti hercům zkouší dvě role? A je těžší lidi rozesmát, nebo dojmout? S herečkou a zpěvačkou Hanou Holišovou jsme si povídali o muzikálu Pretty Woman, vystupování s big bandem i metalovou kapelou, o hledání rovnováhy… a samozřejmě o Brně!

Do Prahy se jeďte podívat, do Brna bydlet, říká nadšený učitel angličtiny Broňa

Každý se může naučit anglicky. Alespoň podle Bronislava Sobotky, nadšeného učitele angličtiny z Brna. Broňu znáte z jeho oblíbeného YouTube kanálu, v srpnu vyšla jeho kniha Zamilujte se do angličtiny. Jak se z „trouby na jazyky“ stane učitel na letní škole na Oxfordu? Rozhovor o studiích, českém školství, motivaci a síle správného přístupu.

Hrdinové Marťanských lodí mají společnou žízeň po životě, říká Martin Kyšperský

Film Marťanské lodě, natáčený v Brně a v Norsku, má premiéru 9. září, do kin vtrhne o týden později. Hlavních rolí se chopili Eliška Křenková a Martin Kyšperský, který v autobiografickém příběhu hraje sám sebe. S brněnským hudebníkem a hercem jsme si povídali nejen o filmu samotném, ale i o poslední desce kapely Květy, spolupráci s Lenkou Dusilovou a inspiraci v brněnských zákoutích.