Promítač Standa © Kino Art
Stanislav Vacl je hlavní promítač Kina Art. Pracuje v kině od roku 2008 a zažil na vlastní kůži přechod z filmového pásu na digitální kino. V kině je zodpovědný nejen za projekce filmů, ale také za filmové kopie, techniku a hromadu věcí, bez kterých by kino nefungovalo.
Co se nejvíc změnilo přechodem na digitální kino?
Práce s filmovou kopií se zjednodušila a vzrostla celková technická kvalita filmů. Už to není pás ale disk. Film tak není nutné převíjet, slepovat, kontrolovat a zakládat do promítačky. Disk většinou jen stačí zastrčit do serveru a nahrát. Distributoři navíc přecházejí na on-line systém, filmy se od nich rovnou stahují. Kino je teď více IT.
Jaký je rozdíl mezi digitální technikou, kterou má kino jako Art, a domácím kinem, co mají lidé doma?
Většina filmů je ve vysokém rozlišení 2K, případně 4K, většina jich má vícekanálový zvuk. Technicky je rozdíl v kompresi, používaných audio a video kodecích. Oproti BlueRay, HD-DVD, on-line streamu je několikanásobně větší datový tok, barevná hloubka, zvukové stopy nejsou komprimované vůbec. A je to vidět a slyšet. Větší dynamika zvuku, kvalitní ozvučení a kvalitní zesilovače schopné ozvučit velký sál. V dnešní době, kdy i doma můžete mít 2K nebo 4K projektor a kvalitní prostorový zvuk, se ten rozdíl může zdát z určitého pohledu malý, ale doma vám pořád chybí ta atmosféra kina a velkého plátna. Na velkém plátně prostě vypadá vše lépe.
Za odpovědi děkuje Milan Šimánek
www.kinoart.cz
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
