S děkanem Divadelní fakulty JAMU Petrem Francánem jsme si v krátkém rozhovoru povídali o tom, v čem je brněnské divadlo specifické, kde hledat umění v době uzavření kulturních institucí i škol a co mu v posledních měsících udělalo radost.
V čem je brněnské divadlo specifické?
Asi bych neřekl, že brněnské divadlo je specifické svým typem či druhem, spíše spřízněností. V Brně panuje velmi specifická atmosféra vzájemné divadelní příbuznosti, proto se velmi snadno stane, že herec, který hraje v alternativním divadelním seskupení zároveň zkouší v národním divadle a naopak. Popřípadě že dramaturg z brněnského čistě komerčního divadelního souboru píše a dramaturguje v divadle zcela nekomerčním, zaměřeném na velmi specifickou cílovou skupinu. Tento písčitý pohyb přelévání je velmi prospěšný, protože vůbec nemá vliv na umělecké směřování divadel, ale zcela zásadně a pozitivně ovlivňuje divadelní kvalitu všech dotčených souborů. Musím říci, že jsem skutečně spokojený s kvalitativní úrovní velké většiny divadelních souborů působících v Brně.
Myslím, že dalším faktorem je do jisté i míry naše „JAMU vina“. Značná část našich absolventů nechce opouštět Brno a snaží se zde prosadit v různých alternativních seskupeních, fungujících třeba jen na grantových projektech. Tím se divadelní prostor našeho města ještě více zhušťuje a nabízí mnohem větší škálu divadelních zážitků, než by se dalo očekávat.
Kde hledáte umění v době uzavření kulturních institucí i škol?
Ale my nejsme zavření, jakkoli to tak vypadá. V dnešní chaoticky vedené společnosti se vaší otázce vůbec nedivím, ale my jsme veřejná vysoká škola a jako taková stále učíme, jenomže on-line. Pro vysoké školy nebyla výuka přerušena, pouze byl zamezen vstup studentům do budov, vyjma konzultace jeden vyučující–jeden student nebo v případě klasifikované či zápočtové zkoušky (bohužel ne té divadelní, což bychom uvítali). Máme tedy plné ruce práce udržet tvůrčí napětí studentů pod kontrolou a v rámci on-line prostoru s nimi pracujeme na různých praktických technických dovednostech či tvůrčích výstupech, a to převážně v audiovizuální formě. Takže nám poslední dobou klepe na dveře spíše filmové herectví než divadelní.
Co vám v posledních měsících udělalo radost / příjemně vás překvapilo?
Překvapilo mne, že se jako fakulta poslední měsíce postupně v tvůrčích oblastech opět nacházíme a zvedáme. Že přes neustálou nejistotu, tisíce příkazů a vládních změn naši studenti i pedagogové neupadají do depresí, ale mají chuť tvořit, hlasitě se těší na sebe navzájem a těší se i na školu. Alespoň tak usuzuji z jejich četných vzkazů a statusů na sociálních sítích.
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
