Na čem pracuje herečka Andrea Horská? Cítí se více jako zpívající herečka, nebo hrající zpěvačka? A co pro ni znamená jaro v Brně? Čtěte v krátkém rozhovoru.
Na čem teď pracujete?
To je milá otázka takhle při lockdownu. Troufnu si říct, že v současné době usilovně pracuji na tom, abych se nezbláznila – kvůli divadelnímu deficitu, i kvůli tomu, co se tady pod vedením StBáků děje. Takže zatím čekám, až budeme moci svobodně hrát a zpívat, v plánu je zkoušení nového muzikálu v Praze, koncerty s kapelou Distant Bells, natáčení Brno Art Žurnál i představení Amadeus na brněnském Provázku. Doufejme, že nám všem z toho do té doby nešvihne a opravdu se někdy divadla a sály zase zaplní.
Cítíte se více jako zpívající herečka, nebo hrající zpěvačka?
Určitě se víc cítím jako zpěvačka než herečka. Herectví se do mého života připletlo až někdy v pubertě, zpívat jsem začala ve čtyřech letech. Ale exhibicionismus se u mě projevil velmi brzo, někdy v pěti letech jsem se postavila doprostřed šaliny, začala zpívat a recitovat na celý kolo a pak dychtivě očekávala od spolucestujících kokino… Mohla bych to zkusit zopakovat!
Co pro vás znamená jaro v Brně?
Jaro ve mně evokuje vůni naděje. V Brně se v tomto období ráda vracím na Kraví horu, na Žlutý kopec, a u nás v Soběšicích, tam máme nádherné jaro. Kéž je nám všem nadějí a radostí!
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
