Pohled na obě kopule v roce 1953. Jejich architektonický návrh připravil František Šotola, podílel se i na jejich konstrukci. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Není náhodou, že se na vrcholu Kraví hory nachází dvě velmi podobné pozorovatelny s kamenným pláštěm a otočnou kovovou kopulí o průměru 7 metrů. Právě tady to totiž začalo: jak pro Hvězdárnu a planetárium Brno, tak pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity.

Jižní kopule (tedy ta, co je hned naproti kamenným slunečním hodinám) byla kdysi celou lidovou hvězdárnou, severní až do poloviny roku 2020 univerzitním pracovištěm.

Největší dalekohled v Československu

Skutečným otcem obou kopulí se stal František Šotola, který připravil jejich architektonický návrh a vlastnoručně se podílel na jejich konstrukci. Po odborné stránce zaštítil vznik „univerzitní“ kopule profesor Josef Mikuláš Mohr, zakladatel stelární astronomie v Československu. Ten kolem sebe navíc shromáždil řadu mladých nadšenců, z nichž se pak mnozí věnovali studiu astronomie, například Jozef Tremko, Zdeněk Kvíz, Luboš Kohoutek nebo Jiří Grygar. O zrcadlový dalekohled se postaral Luboš Perek, který z univerzity v Leidenu přivezl výkresy na tamější reflektor o průměru 50 centimetrů. Protože byl za války totálně nasazen v letecké továrně, dokázal konstrukci překreslit na zrcadlo o průměru 62 centimetrů (odtud familiární označení „šedesátka“).

Dílo začalo na podzim roku 1948. Otáčivou kopuli, vlastně obě kopule, vyrobili v Královopolské strojírně. Tubus univerzitního přístroje vznikl v dílně na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské ulici a odtud jej vykutáleli až na Kraví horu. Hlavní dalekohled byl v provozu již v roce 1953, a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala sousední Oblastní lidová hvězdárna (tj. jižní kopule), návštěvníci se jeho prostřednictvím mohli podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Spolu s podobně velkým dalekohledem na Skalnatém plese se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu! Prvenství ztratil až v roce 1967, kdy byl zprovozněn dalekohled Astronomického ústavu v Ondřejově se zrcadlovým objektivem o průměru dva metry.

Hlavním objektem zájmu vysokoškolských pozorovatelů byly tzv. zákrytové dvojhvězdy, tedy systémy složené ze dvou navzájem se zakrývajících stálic obíhajících kolem společného těžiště. Analýza změn jejich jasnosti totiž dovolovala určit nejen jejich základní vlastnosti, totiž velikost nebo hmotnost, ale například i to, zda si v podobě proudu horkého plynu nevyměňují látku či zda se v jejich okolí nevyskytuje třetí těleso.

Občas se dalekohled namířil i na jiné objekty, třeba novy nebo rychle rotující hvězdy, z nichž uniká horký vodík. V sedmdesátých letech 20. století se jeho prostřednictvím podařilo odhalit neobvyklé chování hvězdy FG Sagittae, kterou později Luboš Kohoutek identifikoval jako tzv. pomalou rekurentní novu. V osmdesátých letech se do centra pozornosti přidaly uhlíkové hvězdy, tedy hvězdy na konci své zářivé existence, které mají v atmosférách velké množství uhlíkových molekul.

Pohled na vrcholek kopce, rok 1952. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Oči astronomů nahradily speciální kamery

Univerzitní pozorovatelna na Kraví hoře ovšem má oproti lépe umístněným observatořím řadu nevýhod. Především poměrně malou nadmořskou výšku — pouhých 310 metrů nad mořem, což znamená málo bezoblačných nocí. Během roku jich lze napočítat asi šedesát, dobrá polovina z nich ovšem není vhodná pro jakákoli přesná měření. Další nevýhodou je pak světelné znečištění, které ve spojení s rozvojem Brna rychle narůstalo.

Proto před několika roky začalo vyjednávání města Brna s Masarykovou univerzitou, které vyvrcholilo v polovině minulého roku zakoupením kopule a jejím předáním do užívání Hvězdárně a planetáriu Brno. Dnes jsou kopule i dalekohled vybaveny dálkovým ovládáním a o pozorování se již nestarají oči astronomů, nýbrž speciální kamery, které dokážou zaznamenat až stotisíckrát slabší hvězdy než ty viditelné pouhýma očima. To nejpodstatnější se ale nemění – i nadále se bude kopule s „šedesátkou“ používat k odborným univerzitním pozorováním. Navíc se ale příležitostně otevře také pro veřejnost a astronomické kroužky.

Až půjdete kolem, nezapomeňte se podívat.

Jiří Dušek

ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

MUNI upozorňuje, že potlačování svobod se odehrává i dnes

Potlačování občanských svobod v současném Bělorusku a připomenutí 80. výročí od prvního transportu židovských obyvatel z Brna do Minsku. To jsou témata, na jejichž půdorysu připravila Masarykova univerzita dvoudenní cyklus tvořený výstavou, videomappingem, debatami a filmovými projekcemi.

Festival kutilství Bastlfest

Patříte k nadšencům, kteří stále něco vymýšlejí, vylepšují a konstruují? Nebo jen rádi žasnete nad tím, co všechno si lidé dokážou sami vyrobit? Pak si nenechte ujít Bastlfest – festival kutilství pro celou rodinu, který se uskuteční od 20. do 21. listopadu v brněnském VIDA! science centru.

Na výstaviště vtrhne Life!

Po roční nedobrovolné pauze se na brněnské výstaviště vrací festival Life! Nabídne pořádnou dávku zábavy pro návštěvníky i spoustu výzev pro VIP hosty a youtubery. Zapište si do kalendářů termín 26.–28. listopadu a připravte se na program nabitý vším, na co se každý rok těšíte.

25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků

Víte, že 25. října slavíme Mezinárodní den domácích mazlíčků a že v Brně vznikl charitativní projekt, který pomáhá kočkám, které svůj domov vyhlížejí z jihomoravských útulků? Podporuje 9 ověřených útulků a tím stovky koček najednou!

Virtuální expedice Zoo Brno

Zoo Brno nabízí ve spolupráci s převratným projektem Wild Immersion strhující podívanou. Patronkou projektu je světoznámá primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall.