„Haly působí jako nedobytné pevnosti, nemají totiž žádná okna. Svítí se v nich jen umělým osvětlením, které ovlivňuje snůšku nosnic tak, aby byla co nejvyšší.“ Tento svět představuje výstava Sundej růžové brýle aneb Hlava na hlavě v šalině. Foto: NESEHNUTÍ

Už brzy to bude rok, co se možnosti kulturního života smrskly do prostoru obrazovky našich počítačů. Až na pár dočasných skulin, kterými v rozvolnění vykoukl starý předpandemický svět, jsme stále zavřeni doma na pár metrech čtverečních.

Intenzivně zažíváme prostory našich bytů, oknem netrpělivě vyhlížíme horizont za koronavirovými vlnami a těšíme se, až to pomine. Jaké by bylo už takto zůstat do konce života? Tisíce hospodářských zvířat žijí ve stísněných prostorách, které nikdy neopustí. Jedna slepice prožije celý svůj život v prostoru srovnatelném velikosti listu A4. Stejného rozměru jsou i fotografie z velkochovů, které můžete vidět v brněnské galerijní tramvaji křižující město na různých linkách. Její aktuální polohu (vůz 1033) můžete vyhledat na internetu, proniknout touto kulturní skulinou a v pojízdné galerii si prohlédnout výstavu Sundej růžové brýle aneb Hlava na hlavě v šalině. Výstavu organizuje sociálně-ekologická organizace NESEHNUTÍ, která se snaží pomocí svých ekologických a lidskoprávních aktivit ukázat, že změna společnosti založená na respektu k lidem, zvířatům i přírodě je možná a musí vycházet především zdola.

Hospodářská zvířata jsou zvěčněna také ve veřejném prostoru. V centru města na rohu Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí dominují střeše tři realističtí kohouti, které zpracoval brněnský sochař Josef Rösser. O kousek dál, na rohu náměstí Svobody a Rašínovy ulice, naše kroky mlčky pozoruje betonová hlava býka, která vznikla po revoluci jako upoutávka na řeznictví.

V České republice se nachází přes dva tisíce velkochovů. Přestože jsou všude kolem nás, často o nich ani nevíme. Můžete se podívat, kde všude se nacházejí, na mapu velkochovů na webových stránkách uvedených pod tímto článkem. Sundejte růžové brýle a nahlédněte, jak vypadá klecový chov nosnic kousek od Brna. 

Většina z nás stále může alespoň na chvíli vyrazit do ulic, trošku protáhnout křídla a právě teď, když jsou uzavřeny vnitřní prostory galerií, můžeme obrátit zrak ven. Hospodářská zvířata jsou zvěčněna také ve veřejném prostoru. V centru města na rohu Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí dominují střeše tři realističtí kohouti, které zpracoval brněnský sochař Josef Rösser.

O kousek dál, na rohu náměstí Svobody a Rašínovy ulice, naše kroky mlčky pozoruje betonová hlava býka, která vznikla po revoluci jako upoutávka na řeznictví. Pokud chcete objevovat další sochy ve veřejném prostoru, můžete si naplánovat procházku podle mapy projektu Pavla Karouse Vetřelci a volavky.

Eva Jašková

NESEHNUTÍ

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Novou kurátorkou Galerie mladých je Ivana Hrončeková

Z pozice kurátorky Galerie TIC odchází Zuzu Janečková. Odvedla tu ohromný kus práce: s velkou obětavostí a laskavostí kurátorovala od roku 2012 desítky výstav, především v Galerii mladých.

Sbírka současného designu v Brně!

Velkou pozornost získává projekt Moravské galerie v Brně, která v uplynulých měsících založila sbírku současného designu a módy. Vystavovat ji bude v nových expozicích rekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea.

Letem světem Moravským muzeem

Pavilon Anthropos v Pisárkách, Dietrichsteinský palác na Zelném trhu, Památník Leoše Janáčka na Smetanově ulici, zoologický depozitář na zámku v Budišově či Starý zámek v Jevišovicích, to vše je Moravské zemské muzeum.

Mainer a Paučo v Etcetera Gallery

Koncentrovaný výběr děl Martina Mainera a Samuela Pauča v Etcetera Gallery tvoří převážně obrazy z posledních dvou let.

Na počátku bylo slovo a to slovo bylo robot…

ROBOT2020 je výstava, kterou musíte vidět. Mechanický bubeník Josef ze hry Machinárium, robotické modely dinosaurů, replika endoskeletonu Arnolda Schwarzeneggera s jeho vlastnoručním podpisem, autorský film Vladimíra 518, erotická robotika 21. století, díla Krištofa Kintery a Jaroslava Róny, robotická dojička krav, Werichův filmový Golem jako historicky první český robot a desítky dalších odkazů na slovo robot, které poprvé zaznělo před sto lety v Čapkově divadelní hře R.U.R.