„Streamujeme nyní každý týden a nevím, zda je to opravdu nová cesta pro divadlo,“ říká tanečník, choreograf a ředitel ProART Martin Dvořák v krátkém rozhovoru o umění a plánech do budoucna.

Kde se s vámi naši čtenáři mohou setkat po Novém roce?

Původním záměrem bylo v prvním lednovém týdnu odehrát živě všechny tři loňské premiéry ProART Company v Praze i Brně – Ludwiga B., Holana – Vanutí a Chopina se Sandovou – a odjet do Německa, kde mě čekalo angažmá v kolínské Opeře. Ale zatím vypadá vše jinak. Je to malinko boj o přežití. Dramaturgicky přesměrovat celou tvorbu na pouhé streamování je ne úplně inspirující. Ale vždy se snažím vytěžit ze situace co nejvíc, takže možná začneme točit taneční a divadelní inscenace. Nakonec ta nezávislá scéna nabízí mnohem větší flexibilitu, než odpadající premiéry v kamenných divadlech… Víc a víc moderuju živé rozhovory z Werichovy vily, které v této době mají za cíl povzbudit společnost.

Lze tancem vyjádřit emoce, na které jsou slova krátká?

Tancem lze vyjádřit především to, co slova těžce obsáhnou. Samozřejmě tancem můžeme sdělit příběh, ale faktografické nuance zachytí jen slova. Existuje však forma slovesná, kterou tanec reflektuje, a to je poezie. To je pro mne opravdová inspirace pro tanec samotný. Tady nejde o fakta a informace, ale o pocity a emoce, které tanec vyjadřuje stejně jako verše básníka. Myslím, že o tento přesah se snažím cíleně i ve své jevištní práci.

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne