Vizualizace původního projektu obřího obchodního centra, které mělo zahrnovat dva Priory, dvaadvacetipatrový Dům obchodu a služeb a stát se novým centrem města. Foto: archiv MuMB

Brutalistní stavba zasazená na Dornychu mezi hlavní nádraží a nákupní centrum Vaňkovka je dobře známá nejen všem Brňanům. Současný obchodní dům je však jen připomínkou jednoho z největších nerealizovaných projektů v totalitním Československu – velkolepého centra obchodu a služeb inspirovaného Moskvou.

Prior měl, snažíce se přiblížit podobným projektům v Moskvě, Paříži či Stockholmu, sahat od paláce Morava na Malinovského náměstí až po dnešní Vaňkovku a jeho cílem bylo nahradit zastaralou síť prodejen a uklidnit zákazníky, kteří neměli kde a co nakupovat. V následujících řádcích vám odhalíme příběh tohoto monstrózního plánu. V dalších dílech článku pak i budoucnost nynějšího obchodního domu, který po něm zůstal.

Prioru předcházela Offermanova továrna

Na místě, kde byl v 80. letech 20. století zbudován Prior, bychom na konci 18. a v 19. století nalezli továrnu jedné z nejvýznamnějších brněnských průmyslnických rodin. Johan Heinrich Offerman v roce 1787 koupil na předměstí Náhon dům U velkého střevíce (právě na místě dnešního obchodního centra), zbořil jej a za 13 000 zlatých postavil novou patrovou textilku. Firmě se dařilo, a tak mohl za další čtyři roky koupit vedle stojící pozemek a na něm postavit další halu za 5 000 zlatých, kde měli být soustředěni postřihači. V roce 1851 začala firma zavádět mechanické tkalcovské stavy, a to jako první na Moravě. V 90. letech 19. století měla Offermanova továrna tzv. uzavřený výrobní cyklus, na kterém se podílely tři parní stroje a na dvanáct desítek mechanických tkalcovských stavů.

featured-image-alt-text
22 pater obchodu a služeb

Obchodní centrum, jež by se stalo novým srdcem Brna a zahnalo hlad místních po dostatečné nabídce různorodého zboží? Snaha režimu ukázat svítání na cestě k lepším zítřkům plným materiálního zabezpečení? Nápad na velkolepou stavbu vznikl v polovině šedesátých let, kdy brněnští architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák začali pod Útvarem hlavního architekta a Státního projektového ústavu Brno pracovat na jednom z možných návrhů „nového brněnského regionálního centra“. Jeho účelem bylo postupně zastoupit funkci historického jádra města, jež nebylo nadále výhodné pro obchod ani rozvoj už tak příliš rušné dopravní situace způsobené zvláště vzrůstem počtu osobních automobilů. Na vizi Rullera a Řiháka se podíleli i Milan Záhorský, Jan Říha a Stanislav Prokeš, v jejich spolupráci pak vznikl plán na natažení stavby přes nádraží u Grandhotelu až k dnešní Galerii Vaňkovka a rozšíření centra jižním směrem. Do slibně se rozvíjejících příprav projektu za více než 1 miliardu korun zahrnujícího dva Priory (jeden pro „běžné“ obyvatelstvo a druhý zaměřený speciálně na mladé lidi) a Dům obchodu a služeb o 22 patrech však vtrhla okupační vojska. V nové situaci šly velkolepé plány stranou, Ivan Ruller, který se veřejně postavil proti okupaci, upadl v nemilost režimu a celá koncepce největšího obchodního centra v republice o rozloze téměř 100 000 metrů čtverečních se zbortila jako domeček z karet. Co vše tedy museli občané Brna „oželet“? V přízemí administrativní budovy, jež měla být hlavní dominantou centra vypínajícího se do výšky 83 metrů, bylo v plánu umístit kancelář Československých státních aerolinií i rozlehlou potravinovou prodejnu. Dále se počítalo s velkou prádelnou, prodejnou a půjčovnou aut, drogerií, dvěma cestovními kancelářemi a spoustou malých obchůdků zahrnujících zboží i služby od kadeřnictví až po fotoateliér, s podchodem ústícím do Josefské ulice, společenským a kulturním domem, hotelem… Přímo do obchodního centra také měla vést podzemní tramvaj či rychlodráha z Líšně.

Filip Živný

s využitím Brněnského architektonického manuálu

foto: Archiv města Brna

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne