Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Kdo nezažil Veveří, nevěří. Ulice, hrad i čtvrť tohoto jména se pyšní mnoha historickými zajímavostmi a stojí za prozkoumání, v tomto článku se však zaměříme na minulost, aktuální stav i vize pro jednu z nejdůležitějších tepen brněnského života.

Z města na hrad přes Itálii

Dnešní ulice Veveří a Lidická jsou dvěma historickými trasami, které vedly z města na sever. Zatímco Lidická (dříve označovaná jako Velká Nová) byla nejdůležitější brněnskou cestou a vedla na Svitavy a do Čech, dnešní Veveří (Malá Nová) směřovala ke stejnojmennému hradu a na Tišnov a vedle ní ležel rozsáhlý městský hřbitov. Obytná čtvrť s činžovními domy a veřejnými budovami začala v okolí vznikat od druhé poloviny 19. století. Určujících kapitol v historii ulice Veveří existuje hned několik, jednou z nich je formování Konečného náměstí. V době, kdy kolem nebyla zástavba, se sem chodilo za rozhledem do okolí a místu se říkalo Krásná vyhlídka, později Tivoli, snad podle oblíbeného italského výletiště Římanů. Na počátku 20. století navrhl plán celé lokality architekt a stavitel Franz Pawlu. Skoupil okolní pozemky a vystavěl zde deset nájemních domů. Názvů vystřídalo náměstí spoustu, než se v roce 1946 ustálilo na Konečného náměstí podle českého právníka, učitele a senátora. Zajímavostí je, že v letech 1974–1990 byla změněna osoba, podle které je náměstí pojmenováno, a to na Hynka Konečného, zasloužilého člena ÚV KSČ. Nynější podobu získalo místo při opravách ukončených v roce 2016.

Rekonstrukce STOP auta STOP

Se závěrem letošních letních prázdnin skončila také čtyřměsíční rekonstrukce Veveří. Na téměř sto let starém vodovodním řadu pod ní totiž došlo jen za poslední leden ke třem haváriím a místní inženýrské sítě tedy už zoufale volaly po pořádném servisu. Úpravy jsou třeba také kvůli následné větší zatíženosti komunikace spojené s výlukou linky
číslo 1 a rozšiřováním Žabovřeské. Nechybělo však mnoho a ulice Veveří mohla spět k daleko závažnější proměně. V roce 2017 iniciovali tehdejší brněnští radní projekt, podle kterého měla být v úseku mezi Pekárenskou a Smetanovou ulice rozdělena pěší zónou, provoz by byl sveden doprostřed komunikace a vjíždět by sem mohli pouze rezidenti a MHD. Tím by vzniklo místo pro zeleň a pruhy pro cyklisty. Rada Brna-středu návrh v loňském roce zamítla zejména kvůli přílišné dopravní zatíženosti, kterou by způsobil v okolních ulicích. Pro nebyl ani Dopravní podnik, který argumentoval, že po Veveří ve špičce projíždí tramvaje každou druhou minutu a nemohou tak sdílet prostor s individuální dopravou. Jeden z iniciátorů projektu, Matěj Hollan (bývalý radní za Žít Brno), jej vidí jako realizovatelný po dokončení velkého městského okruhu.

featured-image-alt-text

Až do roku 1952 stála na rohu Žerotínova náměstí a Veveří budova Prozatimního českého národního divadla v Brně, pak byla kvůli špatné statice stržena. Stavbu nahradil Bílý dům, pro svůj účel sídla stranických funkcionářů a barvu nazýván KOKOS (KOMunistický KOStel). Foto: Národní divadlo Brno

Vydejte se spolu s námi po dlouhé a zajímavými podniky přímo natřískané ulici Veveří. Kromě restaurací, pivnic a obchůdků společně objevíme také parky, zahrady, historické budovy… i koňské stáje.

GALERIE

Filip Živný
editor KAM

Ivo Dvořák
fotograf

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne