Starobrněnská 12. Postupně se připravuje zpřístupnění dvoupatrových sklepení v domě na Starobrněnské ulici č. 12. Měly by tam vzniknout expozice založené na optických artefaktech a světelných efektech, na projektu se podílí i brněnští výtvarníci. Foto: Baran-Francán

Jaký svět leží pod našima nohama? O Kostnici sv. Jakuba a Labyrintu na Zelném trhu už slyšel téměř každý, jaká tajemství jsou však zatím veřejnosti skrytá? Povídali jsme si s objevitelem a popularizátorem brněnského podzemí Alešem Svobodou.

Prohlídky vodojemů na Žlutém kopci jsou beznadějně zaplněné, čím jsou tak atraktivní?

Vodojemy na Žlutém kopci jsou opravdu něco mimořádného. Myslím si, že celý areál bude do budoucna jedním z nejnavštěvovanějších míst v Brně. Zatím se podařilo zpřístupnit jen nejstarší vodojem, ale chystáme otevření všech nádrží. Je neuvěřitelné, že v 19. století se průmyslové stavby, které neměla veřejnost spatřit, dočkaly tak esteticky vytříbeného zpracování.

 

Jakým způsobem by se daly prostory využít?

Počítá se s tím, že bychom měli ve vodojemech zřídit muzeum vody, expozici doplněnou artefakty například z Technického muzea, nálezy archeologů, z archivu vodáren a kanalizací. Lidé budou překvapení, co všechno se v souvislosti s pitnou vodou v brněnské historii odehrálo.

 

Ovlivnil koronavirus i vaši práci?

Výzkumy podzemí teď trošku ustrnuly. Přesto se však nový průzkum připravuje na Moravském náměstí. Zdejší Německý dům byl na konci druhé světové války zasažen pumami, začal hořet, nebyl hašen a po válce ho pouze zbourali. Od té doby se žádný průzkum neudělal a myslím si, že tam bude spousta zajímavých věcí. Dům měl své podzemí, byla tam velká sklepní pivnice, archivy, sklady… A to by vše pod trávníkem mohlo být zachováno.

 

Na jaké další zajímavosti ohledně brněnského podzemí se může veřejnost těšit?

Po nedávno započaté opravě Hotelu Slavia by měl být zpřístupněn jeden náš velmi významný nález. Přímo pod letní zahrádkou hotelu byl objeven středověký bastion, takzvaná Bílá prašná věž. Je to opravdu unikátní prostor se dvěma střílnami, který byl součástí hradebního systému. Novou chodbou se napojí na suterén hotelu, kde má při rekonstrukci vzniknout vinárna. Společně s Jiřím Olivou, náměstkem primátorky, který pod sebe dostal podzemní stavby a pomohl TICu aktivovat nové prostory na prohlídky podzemí, připravujeme také zpřístupnění protileteckého krytu Denis pod Petrovem.

 

featured-image-alt-text

Ze čtyř vodojemů na Žlutém kopci je veřejnosti zatím zpřístupněn nejstarší z nich, na otevření dalších prostor se pracuje. Foto: Michal Růžička, TIC BRNO

Jsou v okolí Petrova ještě nějaké podzemní prostory?

Ano, mám signály, že by se mělo začít jednat o využití vodojemů přímo na Petrově. U Denisových sadů jsou dvě velké nádrže někdejšího svrateckého vodovodu, který byl zrušen v roce 1870. Velikostně odpovídají středně velkému kostelu, dvě kostelní síně vedle sebe. Nádrže jsou ve vlastnictví biskupství a zdá se, že existuje ochota jednat s městem o možném využití. Nebylo by to vůbec složité, podlaha vodojemů je ve stejné úrovni jako park, jednalo by se jen o zřízení vstupů a připojení elektrické energie. V ten moment budou Denisovy sady mít dva koncertní sály, galerie nebo divadelní sály.

 

Existují i další objevy, o kterých už víte dlouho, ale zatím nejsou zpřístupněné?

Dlouhodobě se snažíme odkrýt druhou brněnskou bránu, kterou se podařilo objevit v parku pod Rooseveltovou ulicí. Jde o předbraní Běhounské brány, která tam byla nalezena v roce 2004. Máme šikovný plán, který by zachovanou třetinu bránu upravil tak, aby se jí opět dalo procházet. Chtěli jsme to pojmout i jako památník třicetileté války, jejíž připomínka by v Brně měla zaznít intenzivněji. Dále bychom chtěli rozšířit Mincmistrovský sklep, v jehož bezprostřední blízkosti se uvolnily další prostory, zatím bez využití. Je tu spoustu míst, kde je zpřístupnění velmi problematické, ať už z bezpečnostních důvodů nebo kvůli majitelům.

 

Například?

Jedním z takových míst je františkánský klášter na Římském náměstí. Ten byl už dvakrát za posledních 30 let opravován a – pravděpodobně z finančních důvodů – byla oprava vždy ukončena. Stavba tak chátrá, může dojít až k její destrukci. Tento františkánský klášter má velmi zajímavé podzemí, jde o sklepní labyrint stylu středověkého, renesančního, novověkého, barokního – je tam doslova podzemní kronika. Na Římském náměstí je také jeden z největších sklepů, jaké jsme kdy objevili. Ale přístup je tam pouze poklopem přímo v komunikaci. Kdyby se napojil na některý blízký objekt, je možné tam zřídit cokoli – vinárnu, rockový klub, v podzemí jsou akustické podmínky velmi přijatelné. Mohl bych jmenovat i další prostory, například tunel pod Běhounskou ulicí, sklepení pod Moravskou galerií na Moravském náměstí… Historie, která je pod brněnskou dlažbou, je velmi zajímavá a je téměř všude.

Na Římském náměstí je také jeden z největších sklepů, jaké jsme kdy objevili. Ale přístup je tam pouze poklopem přímo v komunikaci. Kdyby se napojil na některý blízký objekt, je možné tam zřídit cokoli – vinárnu, rockový klub, v podzemí jsou akustické podmínky velmi přijatelné.

Čím je počet podsklepených domů v Brně způsoben?

Brno bylo středem vinařství a sklepní prostory právě pro distribuci, prodej a výrobu vína byly potřebné. Je to dáno i geologickými fakty – Brno je založeno na spraších. A budovat sklepy ve sprašových horninách je velice jednoduché, čehož naši předkové velice využívali.

 

Jakou roli hraje archeologický průzkum?

Velmi významnou. Naše sondy udělaly z Brna nejprozkoumanější město v České republice. Kooperace geologů a archeologů ozřejmila všechny důležité vrstvy, které se nacházejí pod brněnským terénem. Archeologové pak skutečně mapují druhé město pod městem, jejich práce je naprosto výjimečná, vše dávají do historických kontextů. Náhodné objevy mohou být zajímavé, ale díky pomoci archeologů je minulost Brna průhledná, pro současné i další generace je to velkým přínosem.

 

featured-image-alt-text

Aleš Svoboda

Aleš Svoboda vystudoval pozemní stavitelství na Fakultě stavební VUT v Brně. Dnes platí za největšího odborníka na brněnské podzemí, jeho průzkumem se totiž zabývá již více než 30 let. Mezi prostory, za jejichž objevení a zpřístupnění má zásluhu, patří Kostnice u sv. Jakuba, Mincmistrovský sklep a Labyrint pod Zelným trhem.