Veterinář Michal Hladík. Foto: smerdovi.cz
Jako první veterinární klinika v Evropě zavádějí kryoterapii pro zvířata. Revoluční metoda má pomáhat nejen psům a kočkám s chronickými i akutními problémy. S Michalem Hladíkem jsme si povídali také o fyzioterapii, důležitosti prevence a lásce ke zvířatům.
Vaše veterinární klinika nabízí jako první v ČR a snad i v Evropě kryoterapii pro zvířata. V čem je léčba mrazem unikátní a co přináší?

Myšlenka kryoterapie pro zvířata přišla z Ameriky a používá se na univerzitě v Coloradu a Ohiu, kde má obrovské ohlasy podložené i vědeckými studiemi. My realizujeme naši vlastní studii a troufám si říct, že bude první Evropská. Z hlediska Evropy zkoušeli celotělovou kryoterapii ve Velké Británii a tu lokální bychom měli mít dle dostupných informací jenom my tady v Brně. Jedná se o revoluční systém podání, kdy se mění kapalný dusík na plynný. Na postižené místo foukáte tryskou, která má zhruba -140 až -150 stupňů Celsia. Tento typ ošetření je vhodný pro regeneraci mazlíčků po zátěži, tak sportovním psům, ale i pro léčbu akutních příčin, jako jsou otoky, bolestivost pohybového aparátu, nebo v létě aktuální hotspoty, což jsou lokální záněty kůže.

Na jak velký testovaný vzorek se soustředíte?

Kontrolní skupina by měla čítat během tří měsíců asi 100 pacientů s různými indikacemi. Hodně se soustředíme na hojení ran po operaci zejména u ortopedických pacientů. Vzhledem k tomu, že děláme stovky operačních zákroků ročně, je tato kontrolní skupina je největší. Doporučená je aplikace lokální kryoterapií tři dny po zákroku přímo na jizvu nebo na postiženou oblast, která se operovala. Poté se udává o 30-40 % lepší hojení.

Kolikrát musí domácí mazlíček kryoterapii absolvovat, aby fungovala?

To je dobrá otázka. Největší výtěžnost při akutním stavu vyžaduje aplikaci 1x denně, dobré by bylo i 2x denně. Minimum je však jednou denně po dobu deseti dnů. Je to taková šoková terapie, jež řeší akutní problém. U chronických onemocnění ošetření chladem není tak efektivní, vhodnější je opravdu na momentální bolesti. Kryoterapie využívá principu vazokonstrikce – stažení cév chladem, dejme tomu taková obrácená sauna. Funguje to stejně jako u lidí, organismus jako organismus.

featured-image-alt-text
Může si běžný člověk tuto službu vůbec dovolit?

Díky spolupráci s kryocentrem pro lidi Mráz léčí v Brně na Zoubkove máme dobré zdroje tekutého dusíku.  Kryoterapie je dostupná rehabilitační metoda a jedna aplikace vychází cca na 100 Kč, takže 10 aplikací za 10 dní rovná se 1000 Kč. To není v této době nic hrozného. Nyní probíhá zkušební provoz, dokončili jsme první měsíc a začínáme druhý. Na našich stránkách si můžete detailně pročíst, jak léčba chladem funguje. V momentě, kdy dokončíme vlastní studii, abychom nevěřili jen zahraničním zdrojům, spustíme kryoterapii naplno.

A co ošetřovaný zvířecí pacient cítí?

Těžko říct, co cítí, protože neumí mluvit. Když si to ale vyzkoušíme na sobě, tak cítíme takový jemný chlad, nic nepříjemného. Psi, na kterých to máme vyzkoušené, snáší kryoterapii dobře, až na pár výjimek. Doba vystavení psa chladu je 3-5 minut, což zvládá úplně každý. Důležitá je intenzita a délka, 5 min je strop. Při delší aplikaci by mohlo dojít k popálení. Co je nepříjemné pro člověka, to se neprovádí zvířatům. Léčba chladem je revoluční metoda, jež v Česku ještě není a nebyla, pravděpodobně ani v Evropě. Když vše půjde, jak má, uvažujeme s kolegou z Mráz léčí, panem Volavým, o vlastní celotělové kryokomoře. Ale to je daleký výhled.

Do čeho lidé v současné době v péči o zvířata nejvíce investují?

Aktuálně je to asi rehabilitace, která tvoří velmi důležitou součást veterinární medicíny. Kdysi se výrazně podceňovala, ale v současné době můžeme říct, že je to polovina úspěchu především u ortopedických operací, kdy je potřeba rozvcičovat, stejně jako v humánní medicíně. Lidské lékařství jde dopředu a veterina není pozadu, chceme dělat moderní medicínu, používat moderní postupy v regeneraci a tohle je obrovský skok, který může zdraví psů posunout hodně dopředu.

Práci děláme rádi a s láskou ke zvířatům. Naši zaměstnanci jsou natolik loajální, že mnohdy zůstávají i ve svém volnu a pacienty si berou domů, když je třeba.

Jaké neduhy by majitel domácího mazlíčka rozhodně neměl podcenit?

V současnosnosti se hodně věnuji ortopedii, a tak majitelům připomínám, že pes je takový sportovní stroj a jeho sportovní vytížení je každodenní. Když je pes mladý a denně běhá za aportem, nesmíme tento typ pohybu podceňovat z hlediska prevence. Každá disbalance v jeho pohybovém aparátu, která není vidět teď se může projevit v pozdějším věku. To znamená, když vím, že pes má nadstandardní pohyb, tak je potřeba mu dopřát péči. To je stejné jako u lidských sportovců. Není špatné chodit jednou za měsíc se psem na masáže nebo Dornovu metodu a srovnat kosterní svalovinu. Věřím, že prevence opravdu vede ke snížení problémů a úrazů.

A jak přistupovat k chronickým problémům?

Chronické problémy přichází s dlouhodobou nerovnováhou a jednostranným zatěžováním, skákáním, hodně časté jsou problémy s rameny, kyčlemi, bederní páteří a podobně. Při nepravidelné péči se neduhy nasčítají a psi rychleji odcházejí právě kvůli pohybovému aparátu. Samozřejmě jsou plemena s predispozicemi k zdravotním potížím – jezevčíci plotýnky, labradoři kyčle a podobně. Rehabilitační sestřička by s pejskem měla cvičit, cviky ukázat majiteli, aby on sám mohl se psem doma cvičení provádět. Následně stačí na rehabilitaci chodit jednou za dva měsíce.

A jak to funguje s obecnou prevencí?

Nejlepší prevencí je opravdu chodit každý rok na pravidelné vakcinace. Vakcinace by neměla být jenom o injekci, ale měla by zahrnovat klinické vyšetření. Když je pes váš dlouholetý klient, můžete celkový stav a klinickou zdatnost kontrolovat rok od roku. Preventivní odběry krve jsou vhodné u velkých plemen od 5 let věku u malých plemen od 7 let věku.  Od těch 7 let bych určitě doporučil dělat každý rok až dva sonografické vyšetření břicha pro zjištění případných nádorů a tumorů. Člověk si řekne, co ho bolí, ale na tom psovi to nepoznáte. A nádorová onemocnění jsou čím dál častější. Vzhledem k tomu, že tato prevence v minulosti moc nebyla, snažíme se šířit osvětu a nejen tyto problémy řešit, ale zároveň jim předcházet.

featured-image-alt-text
Domácí zvířata se dožívají i vyššího věku než dřív, což jistě s úrovní veterinární medicíny souvisí?

Když to řeknu s nadsázkou, máme u nás na klinice takový psí hospic, jelikož všichni klienti jsou nad 13 – 14 let nebo tedy jejich velká část. Díky zkvalitnění veterinární péče je přežitelnost zvířat o poznání vyšší.

Vaše klinika podporuje záchrannou stanici Tlapky na cestě, je to tak?

Ano, ano, pomáháme záchranné stanici Tlapky na cestě, která se stará o desítky pejsků a hledá jim trvalý domov, nebo dočasnou péči. My jim vycházíme vstříc veterinárními službami již dlouhá léta. Je to skvělý projekt.

Pracujete hodně?

Je to tak, dvanáctihodinová pracovní doba není nic neobvyklého. Práci děláme rádi a s láskou ke zvířatům. Naši zaměstnanci jsou natolik loajální, že mnohdy zůstávají i ve svém volnu, pacienty si berou domů, když je třeba a tak dále. Spí na nafukovačce na rehabilitaci, ta funguje jako nocleh pro sloužícího doktora, protože nabízíme i nonstop péči.

Co byste na závěr vzkázal majitelům domácích mazlíčků?

Vzkázal bych jim, aby byli trpěliví. Výsledky někdy nejsou na počkání a trvají třeba do druhého dne. Ve veterinární medicíně si lidé paradoxně myslí, že když za ni platí a za vlastní pojištění neplatí, ale stejně ho každý měsíc odvádí z platu, výsledky musí být hned. Prohloubená diagnostika chce čas a když jsou případy složitější, potřebujeme přijít na to, co tomu zvířeti je. Děláme maximum, ale je potřeba být shovívavý. A abych nezapomněl, prevence je klíč.

GALERIE

Více info o kryoterapii a veterinarní ordinaci najdete na webu www.drhladik.cz.