Ze čtyř vodojemů na Žlutém kopci je veřejnosti zatím zpřístupněn nejstarší z nich, na otevření dalších prostor se pracuje. Foto: Michal Růžička, TIC BRNO
Brněnské podzemí je fenomén umocňovaný každým novým objevem. Zájem o prohlídky nedávno zpřístupněného vodojemu na Žlutém kopci překonal veškerá očekávání, existuje však mnoho dalších prostor, které zůstávají našim zrakům skryty. O těch nejzajímavějších známých i neznámých podzemních stavbách se dočtete na následujících řádcích.
Vodní chrámy jako dědictví po předcích
„Vodojemy na Žlutém kopci jsou opravdu něco mimořádného. Myslím si, že celý areál bude do budoucna jedním z nejnavštěvovanějších míst v Brně,“ říká o unikátních prostorách objevitel a popularizátor brněnského podzemí Aleš Svoboda. Ve spolupráci s TIC BRNO připravuje pro vodojemy mnohostranné funkční využití. „Zatím se podařilo zpřístupnit jen nejstarší vodojem, ale chystáme otevření všech nádrží,“ přibližuje Svoboda. Donedávna prý přitom netušil, že druhý nejstarší vodojem je mnohem atraktivnější než ten, do kterého již veřejnost chodí – je totiž dvakrát tak velký a jednou tak vysoký. „Je neuvěřitelné, že v 19. století se průmyslové stavby, které neměla veřejnost spatřit, dočkaly tak esteticky vytříbeného zpracování,“ dodává. Další dvě vodní nádrže o velikosti středně velkých kostelů čekají na zpřístupnění u Denisových sadů, jedná se o pozůstatky svrateckého vodovodu, který byl zrušen v roce 1870.
Tajemství veřejnosti skrytá
Pod Petrovem ještě chvíli zůstaneme – na vyhlášení prvních exkurzí s průvodcem momentálně čeká protiatomový kryt Denis z 50. let minulého století. V běhu jsou však i přípravy na odhalení dalších zajímavých prostor, o kterých prozatím veřejnost neměla tušení. „Po nedávno započaté opravě Hotelu Slavia by měl být zpřístupněn jeden náš velmi významný nález. Přímo pod letní zahrádkou hotelu byl objeven středověký bastion, takzvaná Bílá prašná věž. Je to opravdu unikátní prostor se dvěma střílnami, který byl součástí hradebního systému. Novou chodbou se napojí na suterén hotelu, kde má při rekonstrukci vzniknout vinárna,“ vysvětluje Svoboda. Dlouhodobě se také plánuje odkrytí druhé brněnské brány, kterou se podařilo objevit v parku pod Rooseveltovou ulicí, novějším projektem je pak vytvoření originální expozice založené na optických artefaktech a světelných efektech v dvoupatrovém sklepení domu na Starobrněnské 12.
Archeologové zprůhledňují brněnskou minulost
Velice podstatnou roli hraje při objevování podzemí archeologický výzkum. „Skutečně mapují druhé město pod městem. Náhodné objevy mohou být zajímavé, ale díky pomoci archeologů je minulost Brna průhledná, pro současné i další generace je to velkým přínosem,“ hodnotí Svoboda.
Foto: Archaia Brno
Nejstarší brněnské podzemí bylo ze dřeva a hlíny
Původní gotické sklepy si můžeme i dnes prohlédnout v několika domech v centru Brna včetně tzv. Mincmistrovského sklepa na Dominikánském náměstí. Byly postaveny z kamene a cihel a vesměs pochází až ze závěru 13. až 15. století. Jsou připomínkou tzv. zkamenění středověkého Brna, ke kterému docházelo postupně od závěru přemyslovské éry. Před nimi zde stálo královské město ze dřeva a hlíny, s osobitým podzemím s množstvím sklepů a malých sklípků dřevohliněných měšťanských domů, z nichž se žádný dodnes nedochoval. Toto nejstarší brněnské „podzemí” můžeme poznat pouze díky archeologii. Plocha na ulici Veselé, na které má vyrůst Janáčkovo kulturní centrum byla jedním z nejdochovanějších a nejrozsáhlejších zkoumaných míst ve městě a její význam daleko přesahuje hranice naší země. V průběhu výstavby podzemních garáží zde byla nedávno příležitost odhalit vývoj prvotní dřevohliněné zástavby na třech zakonzervovaných měšťanských parcelách. Časem se snad i toto, byť zaniklé podzemí, dostane do povědomí dnešních obyvatel města.
Marek Peška
ARCHAIA Brno z.ú.
Vydejme se do světa pod našima nohama. V následujících zastaveních vám představujeme nově i déle otevřené části brněnského podzemí, které byste neměli minout.
Foto (pokud není uvedeno jinak): Michal Růžička, TIC BRNO
GALERIE
Chrám kamene. Letošní novinkou je lapidárium Muzea města Brna v opravených vodojemech na Špilberku. Dvě obří nádrže špilberských vodojemů z let 1870 a 1900 sloužily jako zásobárna vody pro město Brno přibližně do 20. let 20. století, stálá expozice s názvem Chrám kamene je v nich přístupná od letošního června. Foto: Michaela Budíková
Chrám kamene. Letošní novinkou je lapidárium Muzea města Brna v opravených vodojemech na Špilberku. Dvě obří nádrže špilberských vodojemů z let 1870 a 1900 sloužily jako zásobárna vody pro město Brno přibližně do 20. let 20. století, stálá expozice s názvem Chrám kamene je v nich přístupná od letošního června. Foto: Michaela Budíková
Vodojemy na Žlutém kopci. V současné chvíli je zpřístupněn jeden z celkem čtyř vodojemů v areálu. Pro obrovský zájem přidává TIC po celý podzim termíny prohlídek, které nyní zasahují až do prosince. Pokud se do vodojemu chcete podívat, musíte se rozmyslet hodně dopředu.
Vodojemy na Žlutém kopci. V současné chvíli je zpřístupněn jeden z celkem čtyř vodojemů v areálu. Pro obrovský zájem přidává TIC po celý podzim termíny prohlídek, které nyní zasahují až do prosince. Pokud se do vodojemu chcete podívat, musíte se rozmyslet hodně dopředu.
Vodojemy na Žlutém kopci. V současné chvíli je zpřístupněn jeden z celkem čtyř vodojemů v areálu. Pro obrovský zájem přidává TIC po celý podzim termíny prohlídek, které nyní zasahují až do prosince. Pokud se do vodojemu chcete podívat, musíte se rozmyslet hodně dopředu.
Starobrněnská 12. Postupně se připravuje zpřístupnění dvoupatrových sklepení v domě na Starobrněnské ulici č. 12. Měly by tam vzniknout expozice založené na optických artefaktech a světelných efektech, na projektu se podílí i brněnští výtvarníci. Foto: Baran-Francán
Kostnice u sv. Jakuba. Druhá největší kostnice v Evropě patří již osmým rokem k turistickým tahákům brněnského centra. Hřbitov na jejím místě existoval již v polovině 14. století a počet zde pohřbených lidí se odhaduje na více než 50 000.
Kryt Denis. 900 metrů dlouhé štoly krytu pod Petrovem z 50. let 20. století se poprvé otevírají veřejnosti. V případě atomového útoku a zamoření ovzduší by se v tomto prostoru mohlo po čtyři dny ukrývat 2 000–2 500 osob.
Kryt Denis. 900 metrů dlouhé štoly krytu pod Petrovem z 50. let 20. století se poprvé otevírají veřejnosti. V případě atomového útoku a zamoření ovzduší by se v tomto prostoru mohlo po čtyři dny ukrývat 2 000–2 500 osob.
Mincmistrovský sklep. Pronikněte do tajů brněnské ražby mincí. Mincmistrovský sklep by podle Aleše Svobody mohlo čekat rozšíření, v jeho blízkosti se totiž uvolnily podzemní prostory, které zatím nemají žádné využití.
Kolektory. Po našima nohama nejsou jen historické chodby a sály, ale také kolektory – obrovské tunely, které skýtají domov potrubím i kabelovým inženýrským sítím. Primární kolektor je umístěný v hloubce 25 až 35 metrů, jeho průměr je až pět metrů a měří 7,8 kilometrů. Foto: Jiří Salik Sláma
Bary, restaurace i vinárny. V historických sklepech pod Brnem nalezlo domov i mnoho gastronomických podniků. Patří k nim například bar Slast na Zelném trhu nebo Restaurace Baroko na Orlí v bývalých sklepech minoritského kláštera z 18. století. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák
Labyrint pod Zelným trhem. Trochu od všeho, co brněnské podzemí nabízí – to je téměř šestisetmetrový labyrint chodeb pod Zelným trhem. Najdete tu sbírku archeologických nálezů, alchymistickou laboratoř, vinný sklep a historickou krčmu i repliku městského pranýře.
Labyrint pod Zelným trhem. Trochu od všeho, co brněnské podzemí nabízí – to je téměř šestisetmetrový labyrint chodeb pod Zelným trhem. Najdete tu sbírku archeologických nálezů, alchymistickou laboratoř, vinný sklep a historickou krčmu i repliku městského pranýře.
Kryt 10-Z. První zpřístupněný brněnský kryt vznikl za druhé světové války, za komunismu pak sloužil jako potenciální úkryt pro politické představitele města a kraje. Kromě exkurze si tu můžete zarezervovat i zážitkový pobyt. Foto: Marek Čejka
Filip Živný
editor KAM
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
