Ze čtyř vodojemů na Žlutém kopci je veřejnosti zatím zpřístupněn nejstarší z nich, na otevření dalších prostor se pracuje. Foto: Michal Růžička, TIC BRNO

Brněnské podzemí je fenomén umocňovaný každým novým objevem. Zájem o prohlídky nedávno zpřístupněného vodojemu na Žlutém kopci překonal veškerá očekávání, existuje však mnoho dalších prostor, které zůstávají našim zrakům skryty. O těch nejzajímavějších známých i neznámých podzemních stavbách se dočtete na následujících řádcích.

Vodní chrámy jako dědictví po předcích

„Vodojemy na Žlutém kopci jsou opravdu něco mimořádného. Myslím si, že celý areál bude do budoucna jedním z nejnavštěvovanějších míst v Brně,“ říká o unikátních prostorách objevitel a popularizátor brněnského podzemí Aleš Svoboda. Ve spolupráci s TIC BRNO připravuje pro vodojemy mnohostranné funkční využití. „Zatím se podařilo zpřístupnit jen nejstarší vodojem, ale chystáme otevření všech nádrží,“ přibližuje Svoboda. Donedávna prý přitom netušil, že druhý nejstarší vodojem je mnohem atraktivnější než ten, do kterého již veřejnost chodí – je totiž dvakrát tak velký a jednou tak vysoký. „Je neuvěřitelné, že v 19. století se průmyslové stavby, které neměla veřejnost spatřit, dočkaly tak esteticky vytříbeného zpracování,“ dodává. Další dvě vodní nádrže o velikosti středně velkých kostelů čekají na zpřístupnění u Denisových sadů, jedná se o pozůstatky svrateckého vodovodu, který byl zrušen v roce 1870.

Tajemství veřejnosti skrytá

Pod Petrovem ještě chvíli zůstaneme – na vyhlášení prvních exkurzí s průvodcem momentálně čeká protiatomový kryt Denis z 50. let minulého století. V běhu jsou však i přípravy na odhalení dalších zajímavých prostor, o kterých prozatím veřejnost neměla tušení. „Po nedávno započaté opravě Hotelu Slavia by měl být zpřístupněn jeden náš velmi významný nález. Přímo pod letní zahrádkou hotelu byl objeven středověký bastion, takzvaná Bílá prašná věž. Je to opravdu unikátní prostor se dvěma střílnami, který byl součástí hradebního systému. Novou chodbou se napojí na suterén hotelu, kde má při rekonstrukci vzniknout vinárna,“ vysvětluje Svoboda. Dlouhodobě se také plánuje odkrytí druhé brněnské brány, kterou se podařilo objevit v parku pod Rooseveltovou ulicí, novějším projektem je pak vytvoření originální expozice založené na optických artefaktech a světelných efektech v dvoupatrovém sklepení domu na Starobrněnské 12.

Archeologové zprůhledňují brněnskou minulost

Velice podstatnou roli hraje při objevování podzemí archeologický výzkum. „Skutečně mapují druhé město pod městem. Náhodné objevy mohou být zajímavé, ale díky pomoci archeologů je minulost Brna průhledná, pro současné i další generace je to velkým přínosem,“ hodnotí Svoboda.

featured-image-alt-text

Foto: Archaia Brno

Nejstarší brněnské podzemí bylo ze dřeva a hlíny

Původní gotické sklepy si můžeme i dnes prohlédnout v několika domech v centru Brna včetně tzv. Mincmistrovského sklepa na Dominikánském náměstí. Byly postaveny z kamene a cihel a vesměs pochází až ze závěru 13. až 15. století. Jsou připomínkou tzv. zkamenění středověkého Brna, ke kterému docházelo postupně od závěru přemyslovské éry. Před nimi zde stálo královské město ze dřeva a hlíny, s osobitým podzemím s množstvím sklepů a malých sklípků dřevohliněných měšťanských domů, z nichž se žádný dodnes nedochoval. Toto nejstarší brněnské „podzemí” můžeme poznat pouze díky archeologii. Plocha na ulici Veselé, na které má vyrůst Janáčkovo kulturní centrum byla jedním z nejdochovanějších a nejrozsáhlejších zkoumaných míst ve městě a její význam daleko přesahuje hranice naší země. V průběhu výstavby podzemních garáží zde byla nedávno příležitost odhalit vývoj prvotní dřevohliněné zástavby na třech zakonzervovaných měšťanských parcelách. Časem se snad i toto, byť zaniklé podzemí, dostane do povědomí dnešních obyvatel města.

Marek Peška
ARCHAIA Brno z.ú.

Vydejme se do světa pod našima nohama. V následujících zastaveních vám představujeme nově i déle otevřené části brněnského podzemí, které byste neměli minout.

Foto (pokud není uvedeno jinak): Michal Růžička, TIC BRNO

GALERIE

Filip Živný
editor KAM

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne