Výhled ze střechy M-Paláce směrem ke kancelářskému komplexu Spielberk Office Park a historickému centru města. Foto: Pocket media/Monika Hlaváčová

Jižní centrum, brněnský Manhattan, brownfieldy, kancelářská centra, koncentrace businessu, nové nádraží, nová Zvonařka, nová čtvrť, starý viadukt, na dohled nejvyšší budova České republiky a kousek od ní neprostupné křoví a zahrádkářská kolonie. Na jih od historického centra roste „nové Brno“, místo plné protikladů.

Od zahrad k brownfieldům

Jižně od městských hradeb, obepínajících Brno až do poloviny 19. století (některé části opevnění nechal strhnout Napoleon už na jeho počátku), se nacházela vesnička Křídlovice. Na usedlosti v místě dnešní Křídlovické ulice navazovaly rozlehlé ovocné sady a zelinářské zahrady sahající až k břehu Svratky. Podstatným urbanistickým zásahem bylo pro jižní část města zřízení železniční tratě do Břeclavi a Vídně, po níž v roce 1838 přijel do Brna první parní vlak na území dnešní České republiky.
Výstavba Renneské třídy na konci 19. století a vznik malobytových kolonií v jejím okolí v průběhu století 20. znamenaly určité oživení oblasti. Následné napojení na výpadovou komunikaci z Brna v průběhu 2. světové války nicméně způsobilo pokles atraktivity obytných čtvrtí jihu města. I přes pozdější zklidnění dopravního zatížení měla tato skutečnost negativní vliv na další vývoj oblasti, v níž dnes najdeme mnoho brownfieldů a prapodivných kontrastů zaplněnosti a prázdnoty.

featured-image-alt-text

Železniční doprava měla velký vliv na vývoj jižní části Brna. Po tzv. vídeňském viaduktu, dlouhém 637 metrů, přijel do Brna v roce 1938 první parní vlak. Foto: Archiv města Brna

Nádraží sem, nádraží tam

Zatímco Zvonařka, tedy hlavní brněnské autobusové nádraží, momentálně prochází nákladnou rekonstrukcí, která z něj má udělat příjemnější místo, hlavní vlakové nádraží bude měnit polohu. Po téměř sto letech debat o tom, kam by se mělo (či nemělo) přesunout, je konečně rozhodnuto – vyhrál návrh na přemístění o kilometr jižně k řece Svratce. Podoba nového nádraží má vzejít z architektonické soutěže za 50 milionů korun, kterou bude většinově financovat Správa železnic, 10 miliony se podílí město a v porotě zasedne například i známá česká architektka Eva Jiřičná.

Nová čtvrť a … metro v Brně?

Dalším obrovským projektem souvisejícím s tímto přesunem je vznik nové čtvrti Trnitá. „Nechceme, aby nádraží vyrostlo uprostřed ničeho, kolem by už mělo být několik bloků, soukromí investoři čekali velmi dlouho na rozhodnutí o poloze nádraží a chtějí začít co nejdříve stavět,“ uvedl při rozhovoru pro náš časopis městský architekt Michal Sedláček. Nová čtvrť má být moderním místem pro bydlení, práci i odpočinek, při její výstavbě jsou pro město důležitá veřejná prostranství se zelení, chodníky, podzemní parkování, systém nakládání s dešťovou vodu i zelené střechy.
Jedním z důsledků vzniku nových čtvrtí (Trnitá a další), a tím pádem i růstu počtu obyvatel, bude potřeba řešení dopravní situace ve městě. „Bez podzemní kolejové dráhy se Brno v budoucnu neobejde,“ prohlásil v srpnu radní Filip Chvátal. Studie proveditelnosti podzemní dráhy by měla být hotová za rok a půl, pak bude jasnější, zda by pod Brnem měla vést železnice, tramvaj či metro.

V následující reportáži vám přinášíme kontrasty oblasti, kde moderní kanceláře a výškové budovy shlíží na brownfieldy a klikatící se Svratku. Historie, budoucnost, zanedbanost i pokrok, to vše spojeno ve vizi nové části Brna rozrostlého o čtvrtě, náměstí, parky a tisíce obyvatel.

GALERIE

Filip Živný
editor KAM

Monika Hlaváčová
fotografka

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne