Foto: Radek Mauer – DNT2

Malování ženského pohlaví se na první pohled může zdát jako zvláštní koníček. S výtvarným pojetím vulv začal brněnský ilustrátor Jan Gruml již před lety. Nyní mu ženy samy posílají fotografie svých pohlaví a on je následně překresluje. Projekt pomáhá dívkám a ženám s přijetím vlastního těla a uvědoměním si, že každá vulva je krásná. 

Výtvory společně s osobními příběhy sdílí výtvarník a Instagramu, vše je anonymní. Ženám pomáhá vědomí, že se svými komplexy nejsou samy a komunikace v online prostoru je pro ně jakousi záchytnou sociální sítí. Jan Gruml svými obrázky budí emoce, u někoho kladné, u někoho záporné. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor, kde se o jeho projektu dozvíte více

 

Jak se to člověku stane, že začne malovat vulvy?

Je to dlouhá historie, která sahá cca do roku 2008. Tehdy jsem více experimentoval a v tvorbě se hledal, chtěl jsem podle lidí na internetu malovat portréty hlav a zkoušet různé techniky. Plán jsem sdělil mé kamarádce a ta mi odpověděla, že je to nuda, a ať kreslím pi*e. Přesně takhle to řekla. Nápad jsem zveřejnil na internetu v diskuzním fóru, a sklidil vulgární kritiku převážně od mužů. Na protest těchto nadávek se zapojily první modelky, a takhle to pokračovalo dalších 9-10 let. Postupně se ukazovalo, že dívkám, kterým vulva přišla ošklivá, se najednou začala líbit. Tím tohle téma postupně dostávalo jiný rozměr.   

 Ve tvé dřivější tvorbě převažují vulvy stylizované, nyní se věnuješ tvorbě čistě realistické. Jak se to stalo?

 Stylizuju stále v obou projektech, jsem svou stylizací asi už nadobro deformován. V dřívější sérii byly pohlavní ilustrace s prvky okolo, některé byly zase abstraktní, jinotajné. Divák měl zkoumat, co se na obrázku odehrává za děj. Ve stejném duchu kreslím i kalendáře. Momentální série má ale jiné poslání,a to, ženám nabízí možnost, jak lépe přijmout sebe sama a zároveň si uvědomit, že v určitých pochybnostech není dotyčná sama. Mužům má soubor napovědět, že nevhodnými větami způsobují nepořádek v ženských hlavách a měly by rozkrok či prsa svých partnerek více chválit. Tenhle projekt nemá ambice být uměleckým dílem, je to jednoduše řemeslný pokus k sebereflexím a k odstranění zbytečných nespokojeností, protože co si budeme povídat, ženské tělo se přírodě povedlo nejvíce, ať už obsahuje jakýkoli typ partií.

Dívky a ženy ti posílají svá pohlaví s příběhy, ve kterých popisují svůj vztah ke svému tělu, tedy jeho určité části a tou je právě vulva. Přijde ti téma skutečné a nepřikrášlené ženské sexuality tabuizované?

 V připravované knize je i sekce s prsy, není to pouze o vulvách. Přijde mi, že pohled na ztvárněnou vulvu z frontálního pohledu stále zvedá lidi ze židle, ale penisu, který na diváky kouká v detailu přes celou obrazovku televize z filmu Z. Trošky, se smějí. Malby s vulvou jsou často vnímány jako laciná snaha zaujmout, ale fakt je ten, že velké procento žen ani netuší, jak dole vypadá.

Foto: archiv Jana Grumla

Každý muž má jiny penis a každá žena má jinou vulvu. Co podle tebe stojí za mindráky, kterými často trpíme?

 Obecné vnímání ideálu krásy, který je naprostá iluze. Z velké části tomu napomáhá porno, které obsahuje velké množství upravených hereček a výsledný film je prohnán filtry, takže se málokdy vidí pupínky a skvrny na kůži, které mi přijdou víc sexy, protože jsou opravdové. Významným spouštěčem jsou také debilní vtípky většinou jednodušších, nevyzrálých nebo frustrovaných mužů, kteří si dopad svých výroků neuvědomují a nebo se chtějí pouze předvést ve společnosti, jak jsou “vtipní”. Blbé poznámky dokáží napáchat zbytečnou paseku, která se dlouho léčí. Může selhávat výchova v rodinách nebo je špatná informovanost ve školách.

 V čem si myslíš, že je veřejné hodnocení ženských pohlavních orgánů odlišné od hodnocení těch mužských?

 Asi ve veřejném hodnocení velký rozdíl nebude. U obou pohlaví se hodnotí vzhled a proporce. Ženy to mají těžší v tom, že kromě vulvy mají v pozornosti i prsa a navíc jsou povahově citlivější, pouští si negaci více k tělu. Kdyby si dívky a ženy uvědomily, co za mentální polotovary jejich pysky a prsa uráží, byly by určitě vůči hloupým řečem více imunní. 

Kdyby si dívky a ženy uvědomily, co za mentální polotovary jejich pysky a prsa uráží, byly by určitě vůči hloupým řečem více imunní.

Hraje v tom roli porno, doba Instagramu a nereálných nároků na vzhled?

 Porno dříve určitě ano, teď to spíše doznívá, ale na mainstrem porno jsem nikdy nebyl, takže tento trend moc nesleduju. Jen Lady Dee (česká pornoherečka Drahomíra Jůzová) svou labioplastikou k obecnému vnímání větších pysků moc nepomohla, protože na soc. sítích mají na mladé holky vliv i pornoherečky. Přitom velké pysky jsou opravdu přitažlivé, od puberty nechápu, co kdokoliv proti nim má a podle početných reakcí v tom nejsem sám.

 Na sociálních sítích čelíš určitě velké spoustě hejtrů, kteří Tvoji tvorbu vnímají jen jako cosi prvoplánového a úchylného. Co s tebou tyhle komenty dělají?

 Pozitivní reakce mnohonásobně převyšují ty negativní. A na negativní reakce jsem zvyklej a je to každého volba. Jestli mě diváci vnímají jako úchyla, který se chce pouze dívat na nahý ženský, tak ať. Úchylové jsme všichni a každý heterosexuální chlap se na nahou ženu rád podívá. Hlavní záměr je ale jinde. Ani si nemyslím, že by mi záviděli, působí to na mě spíše vystrašeně, protože co kdyby se jejich partnerka do projektu zapojila.

Foto: archiv Jana Grumla

 Proč myslíš, že jsou ženy schopny o tomto druhu sebe negativního vnímaní hovořit otevřeněji než muži?

 Já si myslím, že to tak není. Kdybych kreslil sérii s penisy, tak mužská populace bude virtuálně otevřena stejně. Ve společnosti by možná byli muži zdrženlivější, protože by to mohli brát jako znak méněcennosti a slabosti, anonymně by se ale také rozpovídali. Žena nejsem, takže nevím, jak přesně to ve společnosti vnímají ony.   

Jsi ilustrátor a výtvarník. Jaké jsou tvé další projekty?

 Kreslím imaginární sociální síť šoférů jménem Drivers. Jsou to většinou řidiči, ke kterým byste si jako stopaři nechtěli přisednout. Každá postava je charakterizována textem a jak to bývá i ve skutečnosti, ten zná toho a ta zas tohoto. Touto sérií si asi kompenzuju to, že nemám řidičák a baví mě myšlenka, že automobil je takový druhý domov, kde člověk žije bez masky.
Kreslím komiksy a chystám se na velkoformátovou malbu ve veřejném prostoru v Brně a pravidělně kreslím ilustrace do Historického okénka, takže nacházím nová témata, která bych asi normálně nekreslil. Není to ale můj projekt, okénko provozují dvě mladé slečny.

Jestli mě diváci vnímají jako úchyla, který se chce pouze dívat na nahý ženský, tak ať. Úchylové jsme všichni a každý heterosexuální chlap se na nahou ženu rád podívá. Hlavní záměr je ale jinde.

Vydal jsi knihu 69 vagín, každý rok vytvoříš nějakou tematickou věc, jako například pohlavní kalendář. Jaké máš další plány?

 V plánu mám nový kalendář pro rok 2021 a hlavně novou knihu s portréty prsou a dámského přirození doprovázené autentickými komentáři, dojmy a popisy životních zkušeností modelek. Je to volná tvorba, takže proces je zdlouhavější, než bych si přál. Musím malovat zakázky, abych se uživil a psí dáma, o kterou se starám, měla v misce své oblíbené granule. Nakreslit všechny zájemkyně a sdílet jejich příběhy v jedné knize, to je asi nejaktuálnější cíl. Někdy v budoucnu bych rád nakreslil autorský komiks a chtěl bych si troufnout také na plastiku. 

 A na závěr, co bys vzkázal ženám a třeba i mužům?

Ženám bych tematicky vzkázal, ať jsou hrdé na to, co nosí v kalhotkách a podprsenkách, žijeme tu jen chvilku, tak je škoda si ji více komplikovat. A když se nedaří být hrdé, tak aspoň smířené. Ať jsou imunní vůči narážkám, protože inteligentní a milující člověk by takové řeči z pusy nevypustil. Mužům bych vzkázal, ať jsou dalším mužům příkladem a nekopou za špatný tým duševních nevděčných gum, a ať intimní partie svých partnerek, milenek a manželek aspoň občas pochválí, ve finále z toho budou mít radost všichni.

featured-image-alt-text

Foto: Radek Mauer – DNT2

Jan Gruml – Slakinglizard
Jan Gruml je analogovým ilustrátorem narozeným v Brně. Kromě volné tvorby, kterou jeho pohlavní projekt je, kreslí také komiksy, ilustruje knihy nebo ručně malované plakáty.
Právě skrze svoji volnou tvorbu a portréty vulv se snaží bourat předsudky o tom, jak by mělo ženské přirození “ideálně” vypadat. Během projektu zjistil, že se portréty vulv a příběhy jejich majitelek, staly dobrým nástrojem pro léčení špatného seběvědomí ostatním ženám. “Podle reakcí, pomáhá ženám vědomí, že v tom nejsou samy,” říká umělec. Nyní plánuje Jan z pohlavních ilustrací a jejich příběhů vydat knihu.
Ve fotogalerii se podívejte na ukázky prací Jana Grumla a pro více z jeho tvorby navštivte jeho Instagramový profil.