Na MAČi je stále co slavit. Na snímku nakladatelé Pavel Řehořík a Petr Minařík s básníkem Petrem Hruškou při křtu jeho sbírky Nevlastní. Foto David Konečný.

Ve středu 1. července začal další ročník Měsíce autorského čtení. Slavnostní zahájení otevře v Brně hvězdný maďarský spisovatel Pál Závada v 19.00 v Divadle Husa na provázku. Následně celý tento velkolepý literární cirkus poběží jedenatřicet dnů bez přestávky.

Za dvacet let existence se MAČ stal referenčním bodem pro čtenáře i literární provoz. Básník Petr Hruška festival shrnul takto: „MAČ. Tedy zápas, jak tvrdí slovník cizích slov. Jestli v případě MAČe, který pořádají Větrné mlýny, jde o nějaký zápas, pak o zápas spisovatele, aby jeho dílo nezůstalo jen slovníkem cizích slov. Aby oslovilo posluchače a stalo se důvěrnou rozmluvou s obsahem směřovaným od někoho k někomu – neboť na to někdy zejména básně zapomínají. Že jsou přes všechno to niterné a intimní především odhodláním člověka mluvit k jinému člověku, doručit mu vzkaz. Veřejné čtení je k tomuto základnímu rozměru vrací, upozorňuje na něj především autora samotného. A za to mám veřejná čtení rád. Čtu-li svou báseň někomu jinému, mohu někdy dobře zaslechnout, zda ten můj text ‚umí mluvit‘. Zda je v něm přítomen směr ke druhému, nebo jen zůstává samomluvou. O tom nerozhoduje ani tak ohlas publika, jako to, jak mi náhle má vlastní slova lezou do huby… Není v tom žádná mystika, je to prosté a každý si to může vyzkoušet: napište něco pro vás opravdu důležitého, pak to přečtěte sobě a pak to přečtěte někomu jinému. Budete-li dostatečně pozorní, jistě pocítíte, jak text pokaždé vyzní jinak, jak se jeho významy nepatrně pohnou, znejistí, nebo naopak stvrdí. Prostá přítomnost jiného člověka dělá se slovy divy.
MAČ. Možnost během jediného měsíce vidět, slyšet a uvědomovat si, jak nesmírné jsou rozdíly nejen mezi jednotlivými autorskými poetikami nebo kvalitami děl, ale jak nesmírné jsou rozdíly mezi jednotlivými autory. Když je člověk v roli moderátora (což bývá i můj případ), který vystupující uvádí, klade jim otázky a jinak je opečovává, má nedocenitelnou možnost – vidět ty lidi zblízka nejen při čtení, ale i před ním a po něm. Každý se před čtením nějak jinak ‚drží futer‘, neboť si právě znovu uvědomuje, že to, co má přijít, nebude žádná maličkost. Každý je po čtení nějak jinak křehký, protože právě skončil jeho pokus být druhým blízko a výsledek je vždycky nejistý. Hodně se mluví i mlčí, někdy pije, někdy hádá nebo seznamuje, někdy směje, ale viděl jsem i slzy. MAČ je dobrý zápas.“

Měsíc autorského čtení

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne