Motocyklová Velká cena je jedním z turistických lákadel Brna, závody tu mají více než půl století dlouhou tradici. Foto: Michal Bartoš
Přesně před 90 lety měli Brňané možnost vidět první automobilový závod na zbrusu nové závodní trati. Její podoba, délka i umístění se několikrát měnily, tradice však zůstává živá. Vydejte se s námi po stopách brněnského fenoménu – Masarykova okruhu.
Eliška Junková, Louis Chiron a první Masarykův okruh
Historie brněnských automobilových závodů se začala psát už v roce 1930, kdy s podporou světoznámé automobilové závodnice, královny volantu Elišky Junkové vznikla trať pojmenovaná po prezidentu republiky. Vedla od Bosonoh přes Veselku, Popůvky, Ostrovačice, Žebětín, Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec zpátky do Bosonoh, jedno kolo měřilo dnes těžko uvěřitelných 29 kilometrů. Podzimní závody odstartovaly slavnou etapu plnou ještě slavnějších závodnických jmen, které se do Brna podařilo dostat právě zásluhou Junkové. S předválečnou dobou je nejvíce spojeno jméno legendárního jezdce Louise Chirona, který zde se svým pověstným stylem vyhrál několik mistrovství a nejrychlejší kolo zajel i na prvním poválečném závodě, jenž se konal v roce 1949.
Snímek z výstavby prvního Masarykova okruhu v roce 1930. Foto: archiv Automotodromu Brno
Vládu přebírají motocykly
O pouhý rok později už začaly na zkráceném okruhu (přišel o svou západní část, a jedno kolo tak nově měřilo něco přes 17 kilometrů) hrát prim místo automobilů silniční motorky. Jedním z nejlepších českých jezdců všech dob, který v Brně také závodil a měl Brno dle svých slov velice rád, byl František Šťastný. V době jeho největší slávy, kdy Jawa s čtyřtaktními dvouválci držela krok se světovou konkurencí a Šťastný v Brně vyhrával, nebyl ještě závod zapsaný v kalendáři mistrovství světa (k tomu došlo až po dalším zkrácení okruhu v roce 1965). O to větší nadšení pak vzbudilo jeho třetí místo z roku 1968, kdy se jedinkrát na domácí trati ve světové konkurenci prosadil. Opojná doba pro brněnské motocyklové fanoušky, kdy se na Masarykově okruhu proháněli závodníci jako Giacomo Agostini nebo Mike Hailwood, se začala chýlit ke konci v druhé polovině 70. let. Spolu se stále se zpřísňujícími bezpečnostními požadavky, jimž přírodní trať přestávala vyhovovat. Poslední mistrovství světa se na ní odehrálo roku 1982.
Nová trať, nová éra
Moderní uzavřená závodní dráha byla dokončena v žebětínských lesích u západní části původního Masarykova okruhu v roce 1987 a započala tak nová éra brněnské Velké ceny trvající dodnes. Při ní se na okruhu mnohokrát předvedl i fenomenální Ital Valentino Rossi (na brněnské trati dokonce v pouhých 17 letech vyhrál svoji první Grand Prix v kariéře). Ačkoli největší závody tu stále patří motocyklům, už od vzniku nového okruhu na něm můžeme sledovat i zápolení automobilových závodníků, na přelomu 80. a 90. let tu jel například pozdější několikanásobný šampion Formule 1 Michael Schumacher.
Co se děje na současném Masarykově okruhu? A jaké zajímavosti najdete, pokud se vydáte po trase, kterou vedl před padesáti a více lety? Odpovíme následující fotoreportáží. A podotýkáme, že při cestě za snímky jsme na rozdíl od dávných závodníků vždy dodržovali maximální povolenou rychlost.
GALERIE
Grand Prix České republiky. Letošní ročník populárního závodu Moto GP je naplánovaný na termín 7.–9. srpna. V době uzávěrky časopisu se zdá, že tentokrát se kvůli aktuální situaci Velká cena uskuteční bez diváků. Foto: archiv Automotodromu Brno
Bývalá hlavní věž. Původní řídicí věž starého okruhu můžete dodnes nalézt v jeho cílové rovince u Bosonoh, a ačkoli kolem se to hemží autoopravnami, ve věži samotné můžete dle poutače pořídit dveře a zárubně.
Kurzy na okruhu. Po celou letní sezónu v areálu probíhá také škola smyku na Polygonu Brno nebo hned několik typů motoškol – od sportovní jízdy přes trénink v terénu až po trénink jízdy po zadním kole. Foto: archiv Automotodromu Brno
Farinova zatáčka. Zatáčka mezi Žebětínem a Kohoutovicemi byla součástí starého Masarykova okruhu. Své jméno získala kvůli havárii italského závodníka Giuseppeho Fariny, při které v roce 1949 zahynuli dva přihlížející diváci.
Další závody na okruhu. Které závody na Masarykově okruhu tedy v nejbližších měsících navštívit můžete? Nejprve je to Letní cena Brna (17.–19. července), poté akce Masaryk Racing Days (5.– 6. září), kde v rámci šampionátu BOSS GP startují i vozy Formule 1. Foto: archiv Automotodromu Brno
Žebětínský lom. Kousek od legendární „Farinky“ se kroutí i zatáčky pod Žebětínským lomem. Z jeho vrcholu se otevírá výhled na lesy, kterými dříve vedla závodní trať.
Graffiti na starém depu. Na betonové zdi vedle hlavní věže, v místech, kam závodníci před desetiletími zajížděli do depa, jsou nově k vidění graffiti připomínající historii tohoto úseku. Fotili jsme přímo při jejich vzniku.
Patníky. Na několika místech podél trasy starého okruhu je dodnes možné najít původní betonové patníky. Často schované za stromy, křovím a vysokou trávou, občas však vedle silnice viditelné na první pohled.
Hotel & Restaurant U Nedbálků. Podnik, který v samotných začátcích automobilové Velké ceny ve 30. letech stál v její nejdelší rovince. Restaurační prostory jsou plné fotografií slavných závodníků z éry 1930–1937. Doporučit můžeme kromě příjemného prostředí i výborné jídlo.
Motorkáři z dřevotřísky. V zatáčkách pod Žebětínským lomem slavnou historii úseku připomínají dvě vyřezané postavy motorkářů, vykukující z okolního lesního porostu.
Bosonohy. Startovací čára i cílová rovinka, a zřejmě tedy nejživější část původního Masarykova okruhu, byla v Bosonohách, odkud závodníci nabírali rychlost dále směrem na Veselku.
Obora Holedná. Kolem trasy bývalého okruhu nalezneme spoustu nejrůznějších zajímavých míst. Jedním z nich je i obora Holedná, kde se můžete zblízka seznámit s daňky, muflony i další lesní zvěří.
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
