Příkladem Loosovy architektury zavrhující ornament je budova Obchodního domu Goldman & Salatsch ve Vídni, která měla v době svého vzniku velké množství odpůrců. Foto: publikace Adolf Loos, Taschen

Nová koncepce uspořádání prostoru – tzv. Raumplan, estetika staveb oproštěná od jakýchkoliv ozdobných prvků a břitké eseje učinily z Adolfa Loose jednu z předních osobností dějin světové architektury. Jeho práce ovlivnily několik dalších generací architektů, bývá proto považován za jednoho z průkopníků moderní architektury.

Ornament je zločin

Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně do rodiny kameníka a sochaře Adolfa Loose st., jehož kamenický závod stál v místě dnešního hotelu Continental na Kounicově ulici. Studoval na gymnáziích v Brně, Jihlavě a Melku, na průmyslovkách v Liberci a v Brně, kde roku 1889 maturoval. Studium architektury na technice v Drážďanech však nedokončil. Loos v mládí cestoval do Spojených států – pobýval ve Filadelfii, New Yorku či Chicagu. Tam se odpoutal od akademických postojů a začal klást důraz na kvalitu řemeslné práce, což vyústilo v témata jeho esejí, nejvýznamnější z nich s názvem Ornament je zločin sepsal roku 1908.
Po návratu ze Spojených států v polovině devadesátých let 19. století se usadil ve Vídni, pracoval u architekta Karla Mayderera, později si založil vlastní projekční kancelář. Ukázkou Loosovy puristické architektury byl obchodní dům firmy Hofschneider Goldman & Salatsch, postavený roku 1911 na Michalském náměstí naproti císařskému Hofburgu.

Paříž, Vídeň, Praha, Plzeň

Mezi Loosovy realizace v následujících letech patřila například vila Viktora Bauera v Hrušovanech a pravděpodobně i budova nedalekého cukrovaru, který Bauerovi patřil. V letech 1921–1923 působil jako hlavní architekt bytové správy města Vídně. Jeho cílem bylo teoreticky i prakticky řešit problém nedostatku bydlení. V letech 1924–1928 pobýval Adolf Loos v Paříži, kde se stýkal s mnoha osobnostmi uměleckého světa, mimo jiné zde navrhl rodinný dům s galerií pro básníka Tristana Tzaru.
Často se vracel do Čech a z těchto návštěv, při kterých i přednášel, vznikly realizace řady bytových interiérů v Plzni. Po návratu do Vídně roku 1928 vyprojektoval dvě stavby vnímané jako jeho zásadní díla – Mollerovu vilu ve Vídni a Müllerovu vilu Praze. V roce 1930 dostal čestný důchod od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Adolf Loos zemřel po delší nemoci 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně.

Müllerova vila

Zatímco v Brně rostla vila Tugendhat, v Praze vznikala stavba, která funkcionalismus jako takový v určitých ohledech přesáhla. Vila Milady a Františka Müllerových v Praze představuje jeden z vrcholů Loosovy tvorby. Svůj koncept prostoru, tzv. Raumplan, v němž prostor celé stavby není členěn do jednotlivých podlaží, ale do kubusů a místností, které se prolínají v různých výškových úrovních, při jejím návrhu dovedl k dokonalosti. V letech 1928–1930 si vilu nechal od Adolfa Loose a Karla Lhoty postavit ředitel stavební firmy František Müller. Za socialismu byl dům znárodněn a vdově po Františku Müllerovi byly ponechány k užívání jen dvě místnosti – v ostatních sídlily komunistické instituce. Po sametové revoluci vilu odkoupilo město a následovala rekonstrukce dle dochovaných fotografií. Momentálně spadá vila pod správu Muzea hlavního města Prahy a je otevřena veřejnosti.

featured-image-alt-text

Jídelna (tzv. mramorový sál) v Bauerově zámečku v Brně, 1922–1923. Foto: Martin Polák, 2008

Výstava Evropan Adolf Loos

Významné výročí Loosova narození si připomíná nejen jeho rodné Brno, ale i další místa po celé České republice v rámci projektu Rok Adolfa Loose 2020. Muzeum města Brna se na něm podílí svojí letošní největší výstavou na hradě Špilberku. Výstava Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy se veřejnosti otevře 11. června 2020.
Na jeho práci i estetické cítění měly vliv zkušenosti z otcovy kamenické dílny, ale i pobyt ve Spojených státech amerických. Loos se usadil ve Vídni, kde patřil na počátku 20. století k nejzajímavějším osobnostem tamní společnosti umělců a intelektuálů. Jeho nejznámější díla bohužel stojí mimo Moravu, i zde ale zanechal (či plánoval) zajímavé stavby. Právě na ně upozorní výstava na Špilberku.
Jde o největší výstavu, kterou tam letos Muzeum města Brna pořádá. Kurátoři na ní představí Adolfa Loose prostřednictvím jeho projektů pro rodné Brno, byť řada z nich zůstala jen „na půli cesty“. Loosova nejznámější brněnská realizace, úprava Bauerova zámečku, který je dnes součástí areálu výstaviště, se objeví ve zcela nových a doposud málo známých souvislostech. Pominuty nebudou ani Loosovy kontakty se zdejší architektonickou a kulturní scénou, ani pozdější brněnské rezonance jeho osobnosti a tvorby. Výstava připomene i Loosovo tvůrčí angažmá v nedalekých Hrušovanech u Brna, kde navrhl vilu pro ředitele tamní cukerní rafinerie, považovanou za první dům s plochou střechou na našem území.

Autentické dokumenty i dobové fotografie

Návštěvníci se na výstavě se dozvědí o Loosově téměř neznámém rodinném a kulturním zázemí. Jeho otec Adolf Loos starší byl uznávaným brněnským sochařem a kameníkem a především významným představitelem zdejší měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Lidé si ve výstavě prohlédnou originální exponáty, autentické dokumenty, dobové i současné fotografie, plány, ale i modely vybraných staveb. Muzeum města Brna tak připomene jednoho z nejvýznamnějších brněnských rodáků a světově proslulého architekta. Loosovu tvorbu, která nejen u nás patřila k hlavním reprezentantům světových trendů, kurátoři zasadí do kontextu internacionálního stylu architektonické avantgardy. Zároveň zdůrazní potřebu důslednější památkové ochrany Loosova díla.
Výstava Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy bude na hradě Špilberku k vidění od 11. června až do konce roku 2020. Náleží do rozsáhlého projektu Rok Adolfa Loose 2020, který byl vyhlášen z iniciativy Národního památkového ústavu a Muzea hlavního města Prahy. Na sklonku roku, kdy si 10. prosince 2020 připomeneme přesně 150 let od Loosova narození, představí kurátoři z Muzea města Brna také dvě nové odborné publikace věnované osobnosti a dílu Adolfa Loose.

GALERIE

Redakce ve spolupráci s Muzeem města Brna

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne