Brněnská přehrada je unikátní svou polohou blízko městské zástavby. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Dnes je pro nás především místem, kam chodíme relaxovat, vykoupat se, dát si pivo a zasportovat si. Historie Brněnské přehrady v sobě však ukrývá příběh zmizelé vesnice i hrdinského skutku, který odvrátil zničení hráze nacistickým vojskem. Minulost a přítomnost se prolíná i v našem článku následovaném fotoreportáží.

Stavba přehrady a osud Kníniček

První myšlenka na zbudování vodní nádrže na řece Svratce se datuje hluboko do dob Rakouska-Uherska, měla sloužit jak k regulaci toku a lepšímu rozředění splašků z městské kanalizace, tak i jako zdroj vody a rekreační oblast. Z několika možných lokalit bylo kvůli nízké finanční náročnosti úpravy a vhodné rozloze nakonec vybráno údolí na severozápadě Brna. Bylo jasné, že stavba přehrady si vyžádá oběť – v údolí ležící vesnici Kníničky. Práce byly zahájeny v roce 1936 a občané Kníniček se stěhovali na vyčleněné pozemky zhruba jeden kilometr od původní obce. Ta byla s celým údolím zatopena při povodních v roce 1939, nová přehrada, dokončená o rok později, nesla název Kníničská (vydržel jí až do roku 1959, kdy byla přejmenována na Brněnskou).

featured-image-alt-text

Stavba hráze Brněnské přehrady v roce 1939, v pozadí obec Kníničky. Foto: archiv MČ Brno-Kníničky

Hrdina František Šikula

Když se Němci v roce 1940 dozvěděli, že hrází přehrady vede potrubí využitelné k její destrukci, přikázali ho zasypat pískem a zabetonovat tenkou zátkou. Sami by pak v případě potřeby mohli potrubí vyčistit a stavbu zničit. Vedoucí hrázný František Šikula však tajně se svými zaměstnanci potrubí zasypal těžkým kamenem a zadělal kvalitní vrstvou betonu. Tato sabotáž se ukázala jako úspěšná – když vojáci wehrmachtu chtěli v roce 1945 potrubí opravdu k odpálení hráze využít, ukázalo se, že jeho uvolnění není možné. Nemci však vymysleli jiný způsob vyhození hráze do povětří, a to pomocí min umístěných pod její dlažbu s tím, že projíždějící sovětské vojsko nástrahu spustí. Protože úspěch tohoto plánu by znamenal zatopení několika blízkých obcí i městských částí, vydal se František Šikula blížící se Rudou armádu před náložemi varovat, byl však při plížení se přes hráz postřelen do zad. Zvládl se dostal přehradní štolou zpět do elektrárny a vyslat se zprávou občana Ladislava Dolníčka. Dolníček uspěl a jak jemu, tak Františku Šikulovi, který se ze svého zranění později úspěšně zotavil a byl vedoucím hrázným až do roku 1966, tedy vděčíme za odvrácení katastrofy.

Od padesátých let do současnosti

Od padesátých let kolem přehrady vznikaly rekreační objekty, což znamenalo i potřebu lepšího dopravního spojení s městem. Tento vývoj měl negativní dopad na kvalitu vody, zhoršenou okolními prosakujícími žumpami. Znečištění vyústilo v časté napadení vody sinicemi, se kterým se přehrada potýká dodnes. Kromě tohoto problému však, zvláště v posledních letech, Brněnská přehrada naplňuje svůj potenciál ideálního výletního místa. Žádné jiné město nemá podobně velkou a službami vybavenou vodní plochu tak blízko od své zástavby.

Na procházku kolem přehrady, ze které vám na následujících stranách servírujeme fotky, jsme si nemohli vybrat lepší den. 25 °C, polojasno, teprve nedávno ukončený nouzový stav. Výsledkem byly obsypané břehy, plná sportoviště a především uvolněná letní atmosféra, která káže – už zase můžem, tak honem na Prýgl!

GALERIE

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne