Bohuslav Fuchs, Zemanova kavárna, Brno, 1925. Foto: Rudolf Sandalo, Muzeum města Brna

Vyslalo Muzeum města Brna v uplynulých měsících do světa nějaké knihy či publikace, kterými si můžeme zpříjemnit dlouhé večery?

V lednu vydalo muzeum publikaci Vize modernosti. Rudolf Sandalo 1899-1980, která představuje život a dílo významného fotografa československé meziválečné architektury. Například Sandalovy snímky vily Tugendhat přispěly v roce 1931 k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Jeho dílo patří k nejcennějším součástem fondů architektonické sbírky Muzea města Brna. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní a dětskou fotografii, ale i na fotografování architektury a interiérů založil v roce 1901 v Brně Sandalův otec, Rudolf Sandalo starší. Jeho syn, Rudolf Sandalo ateliér převzal v roce 1930 a již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od poloviny 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. Od roku 1938 spolupracoval Sandalo s německými zpravodajskými službami a za okupace obchodoval s uměním a starožitnostmi. V roce 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od roku 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. Dle dostupných pramenů spolupracoval v letech 19651975 také s československou Státní bezpečností. I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování jsou základními atributy jeho díla. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii, ale svými kulturně historickými přesahy a hlubokými sondami do historie je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Publikace připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.

Info ke knize na webu Muzea města Brna: www.spilberk.cz/vydavame-knihu-rudolf-sandalo-vize-modernosti/ 

Info na webu vily Tugendhat: www.tugendhat.eu/cz/vyzkum-a-publikace/vize-modernosti-visions-of-modernity-rudolf-sandal.html

Josef Polášek, nájemní domy s minimálními byty, Brno, 1930-1932. Foto: Rudolf Sandalo, Muzeum města Brna

A co pro nás chystáte v měsících následujících?

V červnu zahájíme v Muzeu města Brna na Špilberku výstavu Evropan Adolf Loos. (Nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. Připravili jsme ji k 150. výročí narození světově proslulého architekta a brněnského rodáka, a to v rámci Roku Adolfa Loose. V Domě umění jsme s kolegy připravili výstavu Mies v Brně k 90. výročí vzniku vily Tugendhat, k němuž proběhne i několik výstav přímo ve vile. Výstava na Špilberku představí prostřednictvím řady autentických dokladů, z nichž mnohé budou k vidění vůbec poprvé, zejména Loosovy práce pro rodné Brno a Moravu. Připomene také jeho otce, sochaře a kameníka Adolfa Loose st., který patřil v 60. a 70. letech 19. století k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury. Tato výstava bude první velkou akcí v rámci Roku Adolfa Loose, vyhlášeného Národním památkovým ústavem a Muzeem hlavního města Prahy, které spravuje Loosovu nejslavnější stavbu, Müllerovu vilu, jejíž Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose připravuje velkou loosovskou výstavu v Národním technickém muzeu v Praze. Ta by měla být zahájena v den 150. výročí narození Adolfa Loose, 10. prosince 2020, a v tento den by také měly být pokřtěny dvě nové publikace na loosovské téma, které připravuje Muzeum města Brna.

Výstava v Domě umění představí světově proslulou vilu Tugendhat prostřednictvím originálních fotografií Rudolfa Sandala z roku 1931, autentického nábytku z vybavení domu, původní projektové dokumentace objektu a řady dalších dobových dokladů, které doposud nikdy nebyly vystaveny. Připomene také legendární výstavu, která proběhla v Domě umění na přelomu let 1968–1969.

Info k těmto akcím najdete na webech – www.spilberk.cz/kalendar/evropan-adolf-loos/; www.muzeumprahy.cz/5306-rok-adolfa-loose-2020/; www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/zpravy/50422-dnes-byl-zahajen-rok-adolfa-loose-prukopnika-puristicke-architektury a www.dum-umeni.cz/cz/vystavy/detail/id/606.

Ernst Wiesner, administrativní budova České banky Union, Brno, 1923-1925. Foto: Rudolf Sandalo, Muzeum města Brna

Můžete se s našimi čtenáři podělit o jednu zajímavost spojenou s brněnským funkcionalismem, která není obecně známá?

Zajímavostí je to, že brněnským funkcionalismem jsou často schematicky nazývány téměř všechny zdejší významné stavby meziválečné éry. Fakticky šlo však jen o jeden z proudů klasické architektonické moderny, tzv. internacionálního stylu, do nějž spadá také konstruktivismus, purismus ale i tradicionalismus či expresionismus. V Brně však vznikla první důsledně funkcionalistická stavba u nás Zemanova kavárna od Bohuslava Fuchse.

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Galerie