V krátkém rozhovoru s Martinem Reinerem se dozvíte něco nového o knize Krvavý Bronx odehrávající se napříč historií v Brněnském Bronxu. 

Co dělá brněnský Bronx tak výživnou literární půdou?

Brněnský Bronx je místem s bohatou a pohnutou minulostí a velmi dynamickou přítomností. Je to takové „území příběhů“, z nichž velké množství má silný dramatický náboj. Ať už se bavíme o konci 19. století, kdy byla tato městská část (tehdy známá jako Cejl) temnější stránkou pozitivních změn, které proměnily Brno z ospalého provinčního města v moderní průmyslovou metropoli, nebo o 2. světové válce, kdy zde byly soustředěny židovské rodiny předtím, než je Němci transportovali do Minsku a Terezína. A přelom 80. a 90. let 20. století, kdy si zdejší romské ghetto vysloužilo přezdívku brněnský Bronx, má nepochybně také dost co nabídnout.

Zadání či inspiraci k povídkám oslovených spisovatelů dodaly lokální zprávy z tisku druhé poloviny 19. století. Proč jste se rozhodl zrovna pro toto období?

Protože to byla doba, kdy to na Cejlu doslova vřelo. Na jedné straně nové továrny, které generovaly obrovské bohatství, na druhé straně bída těch, kteří je fakticky vytvářeli. Není rozhodně náhodou, že právě v této čtvrti se nejrychleji etablovala brněnská sociální demokracie. A taky je to všechno už dost dávno, abychom jako autoři dokázali kruté a bolestné záležitosti posunout do nějaké obecnější úrovně literárních příběhů.

Má podle vás současný Bronx stále atmosféru tajemna a inspirativního kontrastu? Bylo by možné s určitým časovým odstupem vytvořit podobně ucelenou povídkovou sbírku na základě témat současných lokálních zpráv?

Jsem přesvědčen, že ano. Ale dal bych tomu tak padesát let.

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Delší rozhovor s Martinem Reinerem najdete v červnovém vydání KAM v Brně, prodlouženou verzi pak na tomto webu!