Areál bývalé věznice je dnes kulturním i společenským srdcem celé oblasti brněnského Bronxu. Foto: Hana Němečková

Budova bývalé káznice je místem propojujícím pohnutou historii s živou současností a nadějnými vizemi budoucnosti. Srdce brněnského Bronxu, lokality kolem ulic Cejl, Francouzská a Bratislavská, začíná v posledních letech tepat kreativní energií a vyzařovat atmosféru soudružnosti.

Sirotci, gestapo i političtí vězni 

Základní kámen budovy káznice byl položen dne 20. července 1772. Po dostavbě a vysvěcení vězeňské kaple Nanebevzetí Panny Marie v roce 1779 sloužil tento objekt brněnskému sirotčinci. Svému původnímu účelu byl navrácen až v roce 1784 a byli sem přesunuti vězni ze Špilberku. Za nacistické okupace během 2. světové války využívalo budovu káznice gestapo. Bezprostředně po válce sloužila jako místo soudu a vykonávání rozsudků tzv. mimořádných lidových soudů, během nichž zde bylo v letech 1945–1948 souzeno a popraveno několik desítek kolaborantů s nacistickým režimem. Exekuce se zde dále prováděly i mezi léty 1949–1952, tedy v době těsně po komunistickém převratu a nástupu totalitního režimu, který objekt využíval pro uvěznění politicky nepohodlných lidí. Popravovalo se oběšením na šibenici umístěné na východním nádvoří. Během dlouhé historie brněnskou káznici nedobrovolně obývaly mnohé významné osobnosti. Jmenujme především maďarského obrozence a jakobína Ference Kazinczyho (1796–1799), falešně obviněného básníka Petra Bezruče (1916) a po neúspěšném pokusu o převrat uvězněného generála Radolu Gajdu (1933). Během období sílících represí na počátku 50. let zde byli vězněni i významní básníci a spisovatelé Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl a Václav Renč. Objekt byl jako věznice využíván až do roku 1955. V roce 1956 tuto funkci převzala nově postavená vazební věznice v Bohunicích.

Popěvek kriminálníka Šnajdra po propuštění z věznice na Cejlu, zaznamenaný brněnskou Rovností v roce 1909: „Na Cejlu, v arestě, tam je blaze, / tam lezou blechy, vši po podlaze. / Já je chytal jedna, dvě, tři, / házel jsem je do povětří…“

Srdce Bronxu

Do roku 2006 využíval budovu káznice Moravský zemský archiv jako svůj depozitář a Policie České republiky coby příležitostné výcvikové stanoviště. Město Brno se od roku 2009 snaží objekt transformovat v kreativní centrum, jež by se stalo zázemím pro tvůrčí, edukativní a sociální aktivity. V současné době zde probíhá mnoho kulturních aktivit, konají se tu koncerty, workshopy, divadelní představení i pravidelné odborné prohlídky zaštítěné brněnským Turistickým informačním centrem. Díky spolupráci se spolkem Tripitaka, komunitnímu projektu Barvy brněnského Bronxu a festivalům oživujícím nejen káznici, ale i její okolí s Náměstíčkem pod platany a parkem Hvězdička, se celý prostor stává pravým společenským a kulturním centrem přesahujícím hranice areálu.

featured-image-alt-text

Jan Zahradníček (1905–1960)

Jeden z nejvýznamnějších představitelů české spirituální poezie. Jeho otevřenost v odporu proti komunistickému režimu vedla v roce 1952 k odsouzení ve vykonstruovaném procesu za „protistátní činnost“. Vězněn byl na Cejlu, ve Znojmě, v Praze v Bartolomějské ulici a na Pankráci, na Mírově a v Leopoldově. V roce 1956 zemřely jeho dvě dcery na otravu. Zahradníček se na svobodu dostal s velmi podlomeným zdravím až po amnestii v roce 1960, o několik měsíců později umírá.

Galerie

Bývalou politickou věznici na Cejlu převzal TIC BRNO v roce 2016 pod svá křídla a začal zde pořádat komentované prohlídky. V části bývalé policejní stanice na Bratislavské 68 již přes dva roky sídlí spolek Tripitaka a své sídlo tady má nově také Paměť národa Jihomoravský kraj společnosti Post Bellum.

Komentované prohlídky. S profesionálním průvodcem TIC BRNO si můžete objekt projít každou druhou sobotu v měsíci (až to situace umožní). Výklad probíhá i v angličtině. Uvidíte i místa, na nichž probíhalo natáčení filmu Nabarvené ptáče – prostory v něm představují sirotčinec. Ten býval i původním využitím tohoto objektu v letech 1779–1784, než sem byli přestěhováni trestanci ze Špilberku.

Barvy brněnského Bronxu. Cílem projektu spolku Tripitaka je napomoci vzniku otevřené a svébytné komunity, kterou charakterizuje pocit bezpečí, vzájemný kontakt, spolupráce, schopnost aktivně ovlivňovat své okolí, jednání s ohledem na životní prostředí, kreativita a inovace. Projekt se zapojuje do komunitního života prostřednictvím fungování výtvarné, hudební a mediální dílny, do níž se může kdokoliv, nejen z lokality, přihlásit.

Paměť národa. Centra Paměti umožňují přiblížit se k zajímavým svědectvím v regionech a natáčet rozhovory s pamětníky ve studiích v blízkosti jejich domova. Kromě dokumentaristiky se pobočky věnují vzdělávacím projektům, pořádají výstavy, setkání, besedy a spolupracují s místními médii a úřady. Celkem je jich u nás pět a sídlo té jihomoravské je právě v objektu bývalé káznice.

Káznice žije. Rok 2019 byl prvním, kdy prostory na Cejlu rozproudil unikátní projekt Káznice žije, konalo se zde dohromady 78 akcí. Je téměř zázrak, jak se místo, ještě před několika desítkami let využívané k věznění a popravám, nyní daří otevírat pozitivní energii a programu, který je citlivý ke geniu loci samotného místa i jeho okolí.

Tradice. V bývalé káznici a okolí se pravidelně konají akce podporující sblížení se v rámci tradic. Patří mezi ně Advent v Bronxu i únorový Masopust. Spojení oslav svátků a setkávání se v ulicích Bronxu se těší velké oblibě nejen u místních.

Básníci v káznici. Unikátní, v loňském roce šestidenní festival spojil podmanivé prostředí brněnské věznice s nevšedními formami poezie. Jeho program zahrnoval přes různé události od mše přes workshop haiku, divadelní inscenaci inspirovanou životem a dílem Jana Zahradníčka až po autorské čtení.

Faktor K. Cílem festivalu „ušitému“ přímo pro prostory káznice je přivést sem lidi zajímající se o tento výjimečný objekt a jeho budoucnost i „rozehrát“ místo různými formami umění, které do určité míry ctí prostor, pracují s ním nebo jsou do některé lokace v káznici invenčně zakomponovány. Festival je dobrým příkladem snahy pracovat s potenciálem prostoru a využít jej co možná nejvíce.

Ghettofest. Pouliční festival pro všechny. Jeho hlavními motivy jsou otevření hranic pomyslného „ghetta“ Bronxu, myslí jeho obyvatel i ostatních Brňanů, podpora přirozeného setkávání a soužití v jednom městě. Akce podporuje také vytváření vizuálních děl, které zde zůstanou jako připomínky hlavní myšlenky festivalu.

.

Mše v kapli. Dramaturgický plán Káznice zahrnuje i duchovní, rozvojové a meditativní aktivity využívající skutečnosti, že objekt je vhodným místem k zastavení, vnímání hlubších souvislostí, duchovní oázou v neklidné čtvrti. Velkou oblibu si získaly pravidelné Mše svaté, které v kapli Nanebevzetí Panny Marie, „ozdobené“ freskou v duchu socialistického realismu, celebruje známý kněz Jan Hanák.

Ateliéry. V jednom z pater objektů v současné době vzniká osm ateliérů a jedna umělecká rezidence. Podle Davida Oplatka, vedoucího Barev brněnského Bronxu, budou k dispozici za cenu dostupnou i pro mladé absolventy, kteří se teprve snaží etablovat na umělecké scéně. Jedná se o další kousek skládačky, jejímž výsledkem má být vytvoření Kreativního centra a využití prostorů káznice k umění a setkávání.

Komunitní zahrada. Jeden ze dvorů káznice se stal ideálním místem pro vznik komunitní zahrady. Kromě vyvýšených záhonů se zeleninou vzniklo loni posezení z palet a na podzim přibyl i kompostér. Jakmile to situace dovolí, počítá se s rozšířením počtu záhonů i lidí, kteří se do činnosti zahrady zapojí.

Káznice LIVE. V prostorách bývalé káznice na Cejlu vzniklo nové vysílací studio. V době, kdy si podobné akce nemůžeme užít společně, přináší přímo domů živé koncerty, divadelní představení, přednášky, autorská čtení, diskuze a třeba také mše. To vše v kulisách místa s nezaměnitelnou atmosférou.

Vzniká tak ucelený dramaturgický koncept vycházející ze základních linek projektu Káznice žije, díky kterému místo dlouhodobě ožívá s respektem k historickým souvislostem. Za projektem stojí spolek Tripitaka a filmová produkce GNOMON ve spolupráci se studentskými mediálními projekty Studex.tv a Radio R, firmami Tech-Pro a Michal Gazdag a s podporou TIC BRNO, JIC a Kreativní Brno. Vidět jste již mohli vystoupení Tomáše Vtípila, Muchy nebo Dana Vertíga.

Jedním z cílů studia Káznice LIVE je zajištění příjmů pro umělce, které citelně zasáhl fakt, že nemohou vystupovat před publikem. Proto tvůrci projektu spolupracují s darovacím serverem Donio.cz, kam mohou diváci posílat příspěvky. Řada účinkujících vystupuje bez nároku na odměnu s tím, že vybrané peníze se použijí na dobročinné aktivity. Vysílání probíhá v HD kvalitě na nové facebookové stránce Káznice LIVE, paralelně pak na facebookových profilech jednotlivých partnerů. Pokud se provoz studia osvědčí a zájem o vysílání bude trvat, bude pokračovat i po ukončení nejpřísnějších omezení.

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne