KAM letos vstoupil do svého 64. ročníku, což v případě časopisu není vůbec špatný věk. Kolik tuzemských periodik se může pyšnit tak dlouhou historií? S příběhem magazínu se můžete seznámit na následujících řádcích.
1957

Když začal Dům osvěty města Brna v lednu 1957 vydávat malou, doslova kapesní brožurku, nikdo netušil, že se stane natrvalo brněnským kulturním informátorem číslo jedna. Brněnský kulturní zpravodaj, jak se brožurka jmenovala, měla podle redakce přinášet podrobné informace o kulturním dění v Brně. Vzorem byl Pražský kulturní přehled, který měl tehdy za sebou už čtyři roky existence. Brněnský kulturní přehled vycházel s výjimkou letních prázdnin každé dva týdny a byl zadarmo. Tiskl se jednobarevně a měl 32 stran.

 

Z úvodníku prvního vydání Brněnského kulturního zpravodaje:

Je v Brně dosti kulturního života, aby se výrazně projevil i v tomto jeho zrcadélku, jemuž přejeme jasné zítřky? Někteří s námi tvrdí, že ano. I lidí že je tu dost, jenom je seřadit, řady zformovat. Zpravodaj bude hovořit za chvíli i o nich. Kéž by hovořil i jejich ústy! Kéž by se stal trvalým obrazem mnohotvárného, rozkvétajícího, pestrého snažení osvětového, kulturního, uměleckého – společenského!
Oldřich Bárta

Proměny grafické podoby obálky

Slib z úvodního čísla, že  “přehledy budou doplněny glosami, kresbami, ukázkami z hudby a poesie, krátkými články o významných kulturních výročích a událostech”, se naplňoval postupně. Zpočátku se obsah omezoval především na programy divadel, hudebních institucí, osvětové besedy, muzeí atd., jen ojediněle se objevovaly autorské texty.  Dobrým tahem bylo zařazení rubriky Poznáváme město Brno, která od června 1957 formou seriálu seznamovala čtenáře s minulostí města a získala zpravodaji množství nových abonentů. Mezi autory seriálu figurovala i mladá historička Milena Volková, kterou veřejnost dobře zná pod pozdějším příjmením Flodrová. Po zrušení původní rubriky si čtenáři vynutili pokračování v podobě seriálu Brno neznámé, v němž  se architekt, malíř, fotograf (většinou Vilém Reichmann) a autor textů pokusili spojit obrázky a text s formou kvízu. Cyklus, který obsahoval tři součásti – Brno zmizelé, Brno dnes a Krása nad hlavami – však nedosáhl popularity svého předchůdce.

 

1958

Od samého počátku své existence zpravodaj zařazoval, zpočátku nesměle, pak čím dál častěji, reklamy a inzeráty, které se staly natrvalo jedním ze zdrojů příjmů. I těchto pár stránek vyvolalo u některých čtenářů protesty, že je to na úkor kulturních informací. Ale už po uplynutí prvního roku se přesvědčivě prokázalo, že bez příjmů z inzerce se žádný bezplatný časopis neobejde. K poměrně nezáživným reklamám na základní předměty a provozovny denní potřeby tak pragmaticky přibyly reklamy na taneční kavárny a noční podniky – Rozmarýn, Evropa, Slovan a další. Programovou část postupně čím dál častěji doplňovaly anotace k divadelním a filmovým premiérám, úvahy, fejetony, fotografie především z divadelních inscenací a filmů.

Dobová inzerce.
1959–1960

Od březnového čísla 1959 vycházel zpravodaj pod inovovaným názvem Brněnský kulturní zpravodaj KAM za kulturou, vzděláním a zábavou. Roční předplatné činilo 10 Kčs. Součástí změn byla i nápaditější vnitřní grafika při členění jednotlivých rubrik a dvoubarevný tisk. Na 1. brněnský veletrh, reagoval časopis zvláštním rozšířeným vydáním v bohaté úpravě. Kam v Brně o veletrzích 1959 byl určen Brňanům, ale především návštěvníkům veletržního města. Veletržní výzdoba města ovlivnila na čas i podobu obálky. V roce 1960 převzal vydávání zpravodaje Park kultury a oddechu.

 

1961–1963

Časopis nese postupně název Brněnský kulturní zpravodaj KAM, KAM za kulturou v Brně a KAM v Brně za kulturou.

 

1964

O tom, nakolik se uvolnilo brněnské kulturní ovzduší v první polovině 60. let, svědčí značně odvázané aprílové číslo 1964. Na jeho “zpravodajství” se podíleli “za použití polských a jiných pramenů, v Brně kolujících hlášek a svých vlastních idejí” Vanda Čechová, Milan Klvaňa, Jožka Štětina, Jana a Jaromír Wagnerovi – s dodatkem: “Každý odpovídá sám za svoje, hromadně za celek odpovídá ředitel Parku kultury a oddechu. (On to sice nečetl, ale jako ředitel má vědět, co se mu v podniku děje.)”

Slovník méně známých výrazů pro zaostalejší čtenáře:

 

ANGLIE – ostrov někde v zahraničí. Někteří naši předkové prý tam byli. Suď bůh, jak se to stalo.

EMANCIPACE – hnutí mužů, jež započalo po druhé světové válce. Heslo ŽDM – žádáme den mužů.

LUXUS – výraz původu latinského, archaismus.

MUKL – muž určený k likvidaci, MUDR – muž určený k dalšímu růstu.

TELEVIZE – technické zařízení, jemuž vděčíte za to, že máte před obrazovkou i na ní lidi, které byste jinak do bytu nepustili.

VELETRH – něco, co je jen v Brně a leda ještě v Lipsku. V Brně je to lepší.

 

MUZEA:

ŠPILBERK. V rámci zvýšeného cizineckého ruchu otvírají RaJ existencialistický bar „U Babinského“ v hradních kasematech. Aby Internacionální památník vězňů nepřekážel návštěvníkům, přemístí se i s pracovníky Muzea města Brna do hotelu International. Tím se před očima ciziny ukáže i rostoucí úroveň muzejníků, kteří dosud vysedávali jen v hospodě „U modré nudle“.

MORAVSKÉ MUZEUM upozorňuje dislokační komisi i brněnskou veřejnost, že nejen Muzeum města Brna, ale i ono má množství nevyužitých prostorů, jež by se daly poměrně malým nákladem lehce upravit na pohostinství, tančírny, herny a další užitečná kulturní zařízení.

TECHNICKÉ MUZEUM hledá firmu, jež by mu opravila polámaný vypínač: jedná se o model z roku 1964.

Ani vánoční číslo v tom roce nešetřilo humorem a pro fanoušky big-beatu inzerovalo koncert brněnské skupiny The Shakers, která pak na konci roku vystoupila i v pražské Lucerně – koncert byl přenášen i Čsl. rozhlasem. V závěrečné bilanci se konstatovalo, že každé číslo čtrnáctideníku si kupuje (na distribučních místech i na akcích) asi 8 tisíc brněnských občanů. Následovala informace, že pokud se nevyřeší problém šetření papírem, hrozí zpravodaji zánik a že probíhá intenzivní jednání o další existenci. Katastrofický scénář se naštěstí nenaplnil a časopis mohl dál pokračovat.

Dobová inzerce

19651970

Když se v roce 1965 začaly zavádět na pracovištích volné soboty, KAM této změny okamžitě využil ve svůj prospěch. “Soboty pomohou ženám získat čas na domácnost i odpočinek. Zbude i více času na kulturní pořady. A proto si dobře přečtěte, co můžete vidět. Zatím byly nejnavštěvovanějším dnem právě soboty. Teď k nim asi přibude i pátek, když bude možno ráno si přispat.”

V prosincovém čísle 1965 se redakce omlouvá za chyby způsobené tiskařským šotkem i změnami v nahlášených programech. Návštěvníci kulturních podniků jsou proto žádáni, “aby aspoň očkem mrkli – až někam půjdou – na plakát na rohu, protože i redaktorce KAMu se stalo, že přišla na nepravý film…”

Liberálnější atmosféra před rokem 1968 se odrazila v pestřejším obsahu i rozvernějším ladění textů. Příběhy ze života hvězd, anekdoty, karikatury, horoskopy (které v normalizačních časech nahradí daleko méně atraktivní Hvězdné okénko) se staly žádanou součástí kulturního zpravodaje. V roce 1967 vyšel i první magazín letního čtení RULETA. Od tohoto roku až do prosince 1987 ponese časopis stručný název KAM.

 

Genealogický vtip z rubriky Jedna otázka pro vás:

F.V., frézař: Přijeli k nám vzdálení příbuzní z Čech. Léta jsme se neviděli, a tak jsme se ani nemohli poznat. Ukázali jsme jim Brno, moc se jim to líbilo, byli s návštěvou spokojeni. Poslední večer jsme znovu probírali rodokmen a zjistili jsme, že skuteční příbuzní našich hostů bydlí o dvě poschodí níž!

 

1971–1989

V době počínající normalizace musel časopis značně ubrat z lehkého tónu, zato přibylo, coby úlitba vrchnosti, článků s ideologicky laděným obsahem. Programový obsah se samozřejmě odvíjel od značně ochuzeného brněnského kulturního života, ale i za těchto okolností se dařilo udržet standardní kvalitu textů o událostech a osobnostech, Z pravidelných rubrik 70. a 80. let uveďme Brněnské profily, Znáte své město, Brněnská jubilea nebo seriál Eugenie Dufkové k století českého divadla v Brně. Od 1. ledna 1981 vycházel KAM jako měsíčník. Do roku 1989 se cena jednoho výtisku vyšplhala z 1, 80 na 3 Kčs.

Inzerce z období normalizace

1990–1994

Po roce 1989, na jehož extatický závěr časopis nestihl kvůli časným uzávěrkám rychle reagovat, přibylo akcí a tím pádem i informací a výrazně se zvýšil i počet stran.
Od 1. ledna 1990 vycházel dočasně pod titulem KAM – brněnská kulturní revue na formátu A4, v rozsahu 32 stran a s barevnou obálkou. Pestrou nabídkou atraktivních rubrik, úvah, sloupků, recenzí, literárními vložkami a bohatou fotografickou dokumentací časopis aspiroval spíš než na programového zpravodaje na nový brněnský společenský časopis, kterým se však v Brně nikdy dlouho nedařilo. Už v dubnu se časopis vrátil k původnímu formátu, pojetí i názvu Kam v Brně za kulturou. Postupem času vznikly další rubriky, například upoutávky na knihy a CD. Byly přidány anglické a německé mutace vybraných programů. Od prvního čísla roku 1993 se název definitivně změnil na dodnes používané KAM v Brně…, design obálky však ještě procházel vývojem, Časopis nyní vydávalo Kulturní a informační centrum v Brně.

 

Své místo tu našly medailony brněnských jubilantů, recenze, tipy na novinky a premiéry, fejetony, četba na pokračování, seriál o brněnském podzemí i gastronomická hlídka nebo komiks.

 

2011–2016

Od roku 2011 vycházel KAM v celobarevné podobě, upustil od vložené přílohy, zato nabízel hned tři chronologické programové přílohy – KAM na jaře, v létě a na podzim / v zimě s anglickou mutací. Vydavatelem časopisu se v roce 2012 stává Turistické informační centrum města Brna.

2016-2020

V roce 2016 se dostal časopis KAM v Brně pod křídla mediální agentury Pocket media a na podnět nového šéfredaktora Davida Tieku rozšířil svou funkci z původního kulturního servisu i o městské fenomény, důležitá kulturní a společenská témata i rozhovory s osobnostmi z Brna a jižní Moravy. Prošel také důkladným redesignem, jehož autorkou je grafická designérka Jindřiška Mikešová. V nové podobě, výrazněji akcentující fotografie a vizuální stránku magazínu, vychází s drobnějšími úpravami dodnes. V KAM v Brně naleznete kromě kulturních tipů a výše zmíněných žánrů také pozvánky na akce pro celou rodinu, představení brněnských gastronomických podniků a událostí, zábavnou sekci s kvízy a křížovkami i část WHERE in Brno pro cizince žijící v moravské metropoli.

Obálku magazínu KAM v Brně pro nás už několik let tvoří brněnští umělci jako Rudolf Brančovský, Vendula Chalánková, Adéla Miklíková, Anna Boček Ronovská nebo Lenka Křikavová. Obálky vydání v roce 2020 pochází z dílny Ivana Svárovského, vystupujícího pod zkratkou yvans.

Ani právě probíhající pandemie a s ní spojené zrušení kulturních akcí a zákaz vycházení nezastavil vydávání dalších čísel s trefně upraveným názvem (ni)KAM v Brně. Magazín tak potvrzuje, že ač mu stojí v cestě různé překážky, dokáže se adaptovat a stále zůstat důvěryhodným průvodcem všem zájemcům o brněnské kulturní dění.

Březnová obálka KAM v Brně.
Dubnová obálka (ni)KAM v Brně.

Většina textu převzata z 1. vydání 60. ročníku časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Autorka původního textu: Olga Erhartová