Projít se po Wilsonově lese, prozkoumat jeho bezprostřední okolí, pak se stavit do Rosničky na jedno, to nám znělo jako ideální odpolední plán. Vše jsme pro vás pečlivě nafotili, abyste se mohli případně vydat v našich stopách a pokochat se nejen krásnou přírodou.

Galerie

Les ve městě, oáza klidu, park se zajímavou historií, častý cíl pejskařů, domov početného ptactva, místo, které z jedné strany obepíná řeka Svratka, z druhé pak vilová Masarykova čtvrť, to vše je Wilsonův les. 

K poctě císaři, prezidentu i spisovateli

Co mají společného František Josef I., Alois Jirásek a Woodrow Wilson? Odpověď vám dají následující odstavce. Lesopark na západním svahu Žlutého kopce byl založen z popudu brněnského starosty Christiana d’Elverta v 70. letech 19. století, s výsadbou dřevin se však začalo až o několik let později. V roce 1888 bylo zalesněné návrší pojmenováno Kaiserwald (tedy císařský les). Stalo se tak u příležitosti 40. výročí vlády Františka Josefa I. Stromy původně na kopci tvořily nápis FJE (František Josef, Elisabeth – císařova manželka, pozn. red.), viditelný z protějších kopců i údolí Svratky, ten však později splynul s další výsadbou. Do dnešních dob se nedochoval ani kamenný obelisk v nejvyšším bodě lesoparku, který nesl na přední straně německý nápis (v překladu): „Císařský les. Na památku panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. roku 1888. Postaveno Zalesňovacím a okrašlovacím spolkem v Brně pod protektorátem Christiana rytíře d’Elverta.“ Za první republiky dostal les jméno po americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, za protektorátu byl oficiálně přejmenován zpět na Kaiserwald. Po skončení druhé světové války se vrátil zpět předchozí název Wilsonův les, aby byl v roce 1953 změněn na Jiráskův (a zůstal tak až do roku 1991). Nyní jsme opět u jména bývalého amerického prezidenta a bude určitě zajímavé sledovat, jak dlouho to vydrží tentokrát.

Do Wilsoňáku na lyže

Pokud jste při návštěvě Wilsonova lesa někdy přemýšleli, proč vykácený pruh v jeho středu připomíná lyžařskou sjezdovku, je to tím, že v 70. a 80. letech minulého století tu jedna opravdu byla. Jediným přeživším pozůstatkem je kovový most, který byl postaven, aby se lidé měli jak dostat na druhou stranu oploceného prostoru – po sjezdovce bylo totiž kvůli jejímu umělému povrchu tvořenému plastovými kartáči zakázáno chodit. Našli byste tu taky vlek a osvětlení umožňující večerní lyžování. S příchodem carvingových lyží však povrch přestal být vyhovující a od 90. let je tak sjezdovka mimo provoz. Plány na její obnovení po roce 2000 se setkaly s nesouhlasem veřejnosti podpořeným peticí, vedení města od nich tedy definitivně upustilo. Naopak na vrcholku kopce dnes stojí dřevěná vyhlídka, ze které se otevírá pohled na Žabovřesky, Komín a Královo Pole. Ani Wilsonovu lesu se bohužel nevyhnuly problémy spojené se suchem a kůrovcovou kalamitou, jen v roce 2019 přišel o 1 500 jehličnanů, Lesy města Brna nyní pracují na jeho ozdravení a obnově.

Filip Živný, editor KAM v Brně

Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne