Christian Friedrich d’Elvert byl brněnským starostou, historikem a spisovatelem. Založil park pod Špilberkem a Wilsonův les, díky němu začala po Brně jezdit koněspřežná dráha. Ještě za života mu byl postaven pomník, ale vzhledem k jeho oddanosti k monarchii byl po roce 1918 odstraněn. D’Elvertovy zásluhy o město však zůstaly přítomny do dnešních dnů.

Cesta do Brna a studia
Christian Friedrich d’Elvert byl synem učitele francouzského jazyka Friedricha d‘Elverta, který jako francouzský královský kapitán v emigrantském sboru prince von Condé uprchl před Velkou francouzskou revolucí. Opustil svou alsaskou domovinu a přes Německo dorazil v roce 1796 do východočeského Josefova. Zde se potkal s Clarou de Taintenier, pocházející z belgické šlechtické rodiny. Vzali se a v roce 1797 zamířili do Brna, kde se usadili. Otec D’Elvert využil svých jazykových znalostí a za pobytu napoleonských vojsk na Brněnsku působil jako tlumočník a zprostředkovatel.
Christian byl jejich prvním dítětem,narodil se 18. dubna 1803. Následovalo ještě dalších osm sourozenců. Vystudoval gymnázium v Brně, poté se přihlásil na filozofická studia v Brně a v Olomouci. Mezi jeho učitele patřili například Dominik Kinský, Řehoř Wolný, Josef Leonard Knoll a Franz Ficker. Univerzitní studia práv poté zahájil na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a dokončil je roku 1826 na Vídeňské univerzitě. Kromě toho studoval také ve Štýrském Hradci a ve Vídni.
V centru jeho vědeckého zájmu byly už od studentských let dějiny Moravy. Zpočátku se věnoval zejména historii Brna, od roku 1851 let svou odbornou činnost pevně spojil s Moravsko-slezskou hospodářskou společností, pod jejíž hlavičkou ustavil samostatnou historicko-statistickou sekci, a stanul na dlouhou dobu v jejím čele.

Krátce o strmé kariéře
Vraťme se ale do doby, kdy Christian ukončil studia. Je mu 24 let a stává se zemským úředníkem. Nejprve praktikuje při Moravsko-slezském zemském guberniu v Brně, v letech 1836–38 působí u krajského úřadu v Jihlavě, v období 1843–49 u brněnského krajského úřadu. V roce 1850 je jmenován finančním radou a v 1868 odchází do výslužby.
Rok 1850 byl pro Christiana d’Elverta důležitý. Začal zasedat v obecním zastupitelstvu města Brna a v letech 1861–64 a 1870–76 byl zvolen starostou (purkmistrem) města. Od 1871 byl zemským moravským poslancem, v letech 1871–82 pak říšským. Říšská rada byla celostátním zákonodárným sborem, tehdy ještě nevoleným přímo, ale tvořeným delegáty jednotlivých zemských sněmů. Zde d’Elvert reprezentoval oblast měst, obvod zemského hlavního města Brna. I v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za tentýž obvod.
Roku 1859 mu byl udělen rytířský kříž řádu císaře Františka Josefa, o čtyři roky později pak rytířský kříž železné koruny a současně byl povýšen do
rytířského stavu.

 

Dobové zachycení císařské cesty v parku Špilberk 5 let po d´Elvertově smrti. Foto: Fotohistorie.cz

Zájem o historii
Christian d’Elvert ale rozhodně nebyl jen politikem. Vedle svého povolání se po celý život věnoval moravským vlastivědným studiím a od roku 1824 byl činný publicisticky. Už jsme zmínili, že od 1851 předsedal historicko-statistické sekci Moravsko-slezské hospodářské společnosti a redigoval (dnes bychom spíš řekli, že editoval) spisy, které společnost vydávala. Byl také autorem téměř celé třicetisvazkové řady monografických spisů vydávaných touto společností. Jeho zájem pokrýval celé dějiny Moravy a rakouského Slezska v raném novověku, zvláštní důraz pokládal na období 17. století. Přestože jeho práce nedosahovaly ani v době vzniku měřítek tehdejší vědy, jsou díky své šíři a kvantitě mnohdy jediným uceleným zpracováním dané problematiky až dodnes. V rámci svých prací zpřístupnil edičně i značné množství textů z období, které bylo česky psanou historiografií dlouhá desetiletí opomíjeno.
V roce 1853 se stal také dopisujícím členem Královské české společnosti nauk. Napsal desítky článků a pojednání o moravských šlechtických rodech, dějinách moravských měst, hospodářském a kulturním vývoji Moravy. Měl ale také velký vliv na hudební život v Brně a byl ředitelem významného spolku Brünner Musikverein. V jeho knize o hudbě na Moravě, koncipované jako lexikon (1873), jsou obsaženy životopisné údaje o moravských hudebnících, skladatelích, zpěvácích, kapelnících, včetně osobností působících v zahraničí.

Když jsem byl purkmistrem
Jako v roce 1861 zvolený starosta také popsal svou práci v knize Nové Brno, jak vzniklo a bylo vytvořeno. Přibližuje svůj důraz na realizaci sjednocení vnitřního města s bývalými nezávislými předměstími do jedné velké a rovnoměrně spravované komunity. Brno bylo tehdy obklopeno pozůstatky starých hradeb a d’Elvert prosadil ideu velkého města, které se volně rozšiřovalo ve všech směrech. A asi to nejdůležitější, co uskutečnil, byla pomalá přeměna města továren a stovek komínů na budoucí výstavní metropoli. Do čela města byl zvolen i podruhé na období 1870–1876.

D’Elvert byl přesvědčený stoupenec a představitel německé liberální strany. Usiloval tak o německý ráz města, ale jeho působení v úřadě starosty bylo výrazně pokrokové. Zasloužil se například o zpracování regulačního plánu města, budování a opravy komunikací, zanedbané městské dlažby, vodovodní a kanalizační sítě, veřejného osvětlení, o stavbu škol a domovů pro sirotky i zahájení provozu první koněspřežné dráhy v Brně.

Výjimečnou pozornost věnoval péči o městskou zeleň. Brno mu vděčí za parkovou úpravu Kraví hory, ale zejména za založení parku na Špilberku. Návrh na jeho zřízení přednesl d’Elvert hned první den svého nástupu do úřadu starosty v červnu 1861. Velkorysá sadová úprava holých špilberských strání začala v říjnu téhož roku. Dokončena byla, za velkého zájmu a podpory veřejnosti, která byla o pokračování prací průběžně informována, za dvacet měsíců. Návrh původně počítal se třemi roky a náklady ve výši 6 000 rakouských zlatých. Dnes je park spolu s hradem prohlášen národní kulturní památkou. D’Elvert měl také velký vliv na hudební život v Brně a byl ředitelem významného spolku Brünner Musikverein. V jeho knize o hudbě na Moravě, koncipované jako lexikon (1873), jsou obsaženy životopisné údaje o moravských hudebnících, skladatelích, zpěvácích, kapelnících, včetně osobností působících v zahraničí.

Odchod z radnice
Úřad starosty opustil d’Elvert na nátlak opozice ve svých 73 letech. Jeho zásluhy o rozvoj města připomínala velká pamětní deska na návrh architekta Aloise Prastorfera a sochaře Eduarda Sykory. Byla realizována 1884, tedy ještě za jeho života, nedaleko vyhlídkového glorietu v parku pod Špilberkem. Po roce 1918 byl pomník odstraněn, v roce 2003 opět obnoven. Christian Friedrich d’Elvert zemřel 23. ledna 1896, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Martin Ježek

Brno – čtvrté největší město monarchie

Christian Friedrich d’Elvert byl třetí svobodně zvolený starosta města Brna, svou funkci vykonával dvě období. Velmi se zasloužil o rozvoj města, za což se mu obyvatelé odměnili pomníkem. Ale jak už to s podobnými pamětihodnostmi bývá, často podléhají politické módě. A tak byl jeho památník pod Špilberkem několikrát odstraněn, ukraden i zničen. Dnes se mohou v parku pod hradem Špilberkem u altánu lidé podívat na pomník s bustou Christiana Friedricha d’Elverta. Životní příběh muže, který neuměl česky, měl francouzské jméno a mluvil německy. Přesto pro Brno mnohé učinil, když v druhé polovině devatenáctého století stál v čele brněnské radnice. Krom svého zájmu o historii a divadlo se Christian Friedrich d’Elvert zasloužil o vybudování parku pod Špilberkem, který byl do té doby jen pustým svahem. Založil nynější Wilsonův les nad údolím Svratky a také dal podnět k vytvoření promenádního parku na místě starých zbořených hradeb na Kolišti. D’Elvert nechal zpracovat regulační plán města, vybudoval školy a domovy pro sirotky a Brno díky němu získalo první městskou koněspřežnou dráhu. Jeho dvojitá vláda nad městem v letech 1861 až 1864 a poté v letech 1870 až 1876 přinesla městu dynamický rozvoj, během nějž se Brno přeměnilo na čtvrté největší město rakouské části monarchie.

Pamětní desku Christiana Friedricha d’Elverta naleznete v parku Špilberk. Foto: Archiv autora/Muzeum města Brna

Brno za života Christiana D’Elverta. Prohlédněte si fotogalerii: