Čilý ruch před dnes již neexistující budovou nádražní pošty. Snímek pochází z počátku 20. století. Foto: archiv autora

Pošta v Brně prokazatelně existuje už od 16. století. Která byla první, jaká je minulost poštovního úřadu u hlavního nádraží a kolik budov vystřídal? Objevte spolu s námi příběhy míst, kterými procházely dějiny.

Ve dvorním traktu domu U Kamenné panny stojí dodnes budova prvního poštovního úřadu v Brně (jeho fungování předpokládáme v letech 1611–1839).

Hlavní brněnské nádraží. V tehdejší prostřední budově spojující obě nádražní budovy byla v přízemí ve dvou malých místnostech nejdříve poštovní expedice, později nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof/Brno Nádraží (1848–1902).

Původní budova poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 stála v těsném sousedství hlavního nádraží od roku 1902 do roku 1938.

Stavba nové poštovní budovy v letech 1937–1938 musela být pro Brňany zajímavá podívaná.

Po osmi desítkách let, kdy jim denně věrně sloužila, občané města zanedbanou budovu poštovního úřadu od Bohuslava Fuchse označili v roce 2018 za největší ostudu Brna.

Funguje od roku 1941. Zeptejte se kteréhokoliv Brňana, potvrdí vám, že si ve výtahu páternoster na hlavní poště s rodiči projel celou trasu dokola a že se bál, že se tam nahoře otočí hlavou dolů.

Pošta U Kamenné panny

O pěších a jízdních poslech dopravujících písemnosti do Brna dostupné archivy poprvé hovoří už v 16. století. Dům, o kterém dnes s určitostí víme, že v něm byl zřízen první stálý poštovní úřad v Brně, je dům U Kamenné panny v Orlí ulici č. p. 16.  Původně gotický dům, patřící snad Pernštejnům, s bohatou a pestrou historií byl během staletí několikrát přestavován a po přestavbě na počátku 17. století už nám ho archivy spojují právě s rokem 1623, poštou a poštovním provozem. Známe i jméno tehdejšího brněnského poštovního správce – Valentin Sarttor. Tento dům, mimochodem jedna z nejstarších dochovaných světských staveb v Brně, jako jeden z mála přečkal staletí a ve dvoře, po levé straně, se tedy dodnes nachází budova první brněnské pošty. Poštovní úřad v ní působil až do roku 1839, kdy došlo k jeho přestěhování na dnešní Poštovskou ulici.

Jeden úřad nestačí

Vzhledem k rozvoji průmyslu a obchodu, přílivu nových zaměstnanců a obyvatel k rozšiřování městské zástavby jediný poštovní úřad nestačil. Tento problém byl řešen postupným zřizováním filiálních poštovních úřadů (poboček) a při výstavbě železničních tratí se na mnoha zastávkách začaly budovat poštovní expedice. Nejvyšším nařízením Vrchní dvorské poštovní správy ve Vídni č. 12902/3093 ze dne 2. 8. 1848  byly s působností od 15. 8. 1848 současně otevřeny v Brně dva filiální poštovní úřady – na brněnském nádraží poštovní expedice Brünn Bahnhof (dnes pošta 602 00, Brno 2) a na Starém Brně Alt Brünn (dnes pošta 603 00, Brno 3). Poštovní expedice Brünn Bahnhof/Brno Nádraží byla zřízena v souvislosti se zprovozněním železniční tratě Severní státní dráhy. Šlo o malou poštovní provozovnu, v počátcích s nepatrnou působností, která přijaté zásilky expedovala (překládala) na nejbližší poštovní úřad a naopak. Ve dvou malých místnostech v prostředním spojovacím traktu nádražních budov zde tehdy vykonávalo službu 10 zaměstnanců. Prvním poštovním expedientem byl jmenován poštovní oficiál Franz Bresnitzer. Poštovní úřad tu působil až do roku 1902 (v té době zde pracovalo již 28 úředníků a 38 poštovních zřízenců), kdy se při secesní přestavbě nádražního vestibulu řešila i otázka nového umístění pošty.

Nejznámější brněnský pošťák

Asi nejznámějším zaměstnancem brněnského nádražního poštovního úřadu je Vladimír Vašek. Tento z pražské klasické filologie zběhlý student nastoupil v dubnu 1888 na poštu Brno 1 jako poštovní revident. Pak působil na poště ve Frýdku-Místku, ale na vlastní žádost byl v srpnu 1893 přeložen zpět do Brna, tentokrát na „brněnskou dvojku“ už jako poštovní kontrolor. Na stejné místo se vrátil i po skončení světové války. Po „převratu“ a vyhlášení samostatné Československé republiky byl dokonce jmenován zdejším přednostou (poštovním ředitelem). V úřadu setrval ale krátce, 3. 11. 1918 se ho vzdal a vrátil se jako kontrolor do reklamačního oddělení. Do výslužby odešel 21. 5. 1928 v hodnosti vrchního  poštovního inspektora. Asi každý z nás Vladimíra Vaška zná ze školních učebnic pod uměleckým pseudonymem Petr Bezruč jako svérázného básníka Ostravska a autora Slezských písní.

Foto: Pracovna Vladimíra Vaška (Petra Bezruče). Pracovní stůl je nyní po zdařilé rekonstrukci umístěn jako v Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě.

Budova nová a novější

Ta se nakonec přestěhovala do nově postavené samostatné poštovní budovy těsně sousedící s brněnským hlavním nádražím. Roky plynuly a poštovnímu úřadu Brünn 2/Brno 2, který zajišťoval nejrozsáhlejší a nejfrekventovanější provoz ve městě a navíc byl v podstatě sběrným úřadem pro ostatní moravské pošty, budova přestala postupně vyhovovat (v roce 1937 zde pracovalo 235 úředníků a 529 zřízenců a pobočka plnila funkci  přednostenského úřadu pro 17 vlakových pošt). Zásadní řešení našlo tehdejší Ředitelství pošt a telegrafů nakonec jediné. Starou budovu zbourat a postavit na jejím místě u vlakových kolejí budovu novou, moderní, splňující veškeré požadavky poštovního provozu své doby. Je dnes málo známou skutečností, že předprojekt velice náročné přestavby brněnské nádražní pošty  vypracoval již v roce 1936 architekt a výtvarník Josef Kranz zaměstnaný jako projektant ve stavebním oddělení Ředitelství pošt a telegrafů v Brně. Přestože se Kranz svého úkolu zhostil s tvůrčí jistotou zkušeného autora, plán stavby brněnského nádražního poštovního úřadu se nakonec zadal tehdejší významné projekční kanceláři v čele s architektem Bohuslavem Fuchsem.

Interiér dosud využívané budovy nádražní pošty od Bohuslava Fuchse. Architekt při návrhu stavby počítal s budoucími úpravami v závislosti na potřebách provozu. Foto: Muzeum města Brna

Budova architekta Fuchse je funkční dodnes, měsíčně je zde stále obslouženo téměř 50 000 zákazníků a uživatelů poštovních služeb, ale znatelně chátrá. Česká pošta se proto rozhodla pobočku přesunout do vhodnějších prostor. Komu a kdy bude ikonická stavba odprodána a jaký bude její další osud, zatím není jasné.

Fuchsovo dílo

V letech 1937–1940 tak pod rukama triumvirátu Fuchs (architekt) – Bloudek (statik) – Bednařík (stavitel) vyrostla ve funkcionalistickém slohu čtyřposchoďová  budova s ocelovou montovanou konstrukcí, se dvěma suterény v železobetonové základové vaně. Původně měla ušlechtilou cementovou, do tmavošeda probarvenou omítku. Její dnešní světlá barva je výsledkem necitlivých oprav v 80. a 90. letech minulého století. Při nich postupně mizely nejen různé prvky původního vybavení (např. lavice ocelové konstrukce s masivními dubovými sedáky a opěradly), ale vlastně i celkový Fuchsův rukopis. Přesto jsou ale v interiéru pozorným očím dodnes patrné drobné původní detaily (kliky na dveřích kanceláří, zábradlí, mosazné prvky přepážek, držáky na petrolejové lampy v hale v prvním patře).

Pošta, kterou prošlo 20. století

Díky strategické poloze a důležitosti úřadu byla svědkem mnohých událostí. „Narodila“ se do období Protektorátu Čechy a Morava (poštovní tajemník Jan Kasal byl v pravidelném styku s pražskými odbojáři a společně se svými kolegy se úspěšně věnoval zpravodajské činnosti), přežila bez úhony sovětské i spojenecké nálety na město, v roce 1953 ustála davy lidí dožadující se svých úspor při měnové reformě. Dne 21. srpna 1968 časně ráno obsadili poštu sovětští okupanti a veškerý personál musel opustit budovu. Úřad však přestál i tiché normalizační roky s dohledem příslušných orgánů neuznávající poštovní tajemství nad dopisy do a ze zahraničí, listopadové dny roku 1989… Byl to (a zatím stále je) největší poštovní úřad na Moravě a jeden z největších v republice. Kvůli nevyhovujícímu stavu budovy se však bude v nejbližší době pobočka pošty stěhovat jinam. Kam se pošta Brno 2 přesune a co se stane s ikonickou stavbou, zatím není rozhodnuto.

Foto: archiv autora, Muzeum města Brna

Ing. Martin Blecha

v letech 1996–2014 vedoucí pošty 602 00, Brno 2

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Příběh brněnské nádražní pošty

Pošta v Brně prokazatelně existuje už od 16. století. Která byla první, jaká je minulost poštovního úřadu u hlavního nádraží a kolik budov vystřídal? Objevte spolu s námi příběhy míst, kterými procházely dějiny.

Nejznámější Brňák 20. století neuměl česky a zemřel hlady: Kurt Gödel

Znáte Kurta Gödela? „Nevím, neslyšel jsem.“ Takhle by nejspíš dopadla anketa v dnešních brněnských ulicích. Navzdory tomu je Gödel možná ve světě nejznámější Brňák, mezi matematiky a fyziky 20. století jistě. Z anglických zdrojů se můžeme dozvědět, že to byl „samotářský génius, jehož věty o neúplnosti a důkazy konzistence teorie množin patří k nejslavnějším výsledkům matematiky dvacátého století“. Proč ho tedy většina z nás nezná?

Hotel Avion

Funkcionalistický hotel o šířce pouhých 8 metrů a tvořící už více než 90 let jednu z nepřehlédnutelných dominant České ulice patří k vrcholným dílům architekta Bohuslava Fuchse. Jaký je příběh této unikátní brněnské stavby? A otevře se po více než deseti letech znovu veřejnosti?

Německý dům

Postavený v soudružnosti, zbořený v nenávisti, připomínaný ve smíření a zkoumaný v naději. To je dosavadní příběh Německého domu, budovy, která již 75 let nestojí na Moravském náměstí. Ale tak úplně z něj nezmizela.

Vzestup a pád brněnského Prioru část II.

Brutalistní stavba zasazená na Dornychu mezi hlavní nádraží a nákupní centrum Vaňkovka je dobře známá nejen všem Brňanům. Současný obchodní dům je však jen připomínkou jednoho z největších nerealizovaných projektů v totalitním Československu – velkolepého centra obchodu a služeb inspirovaného Moskvou.