Jedním z největších aktuálních developerských projektů v Brně je Nová Zbrojovka – z průmyslového areálu se stává čtvrť s bydlením pro tisíce lidí a moderními kancelářskými prostory. První dokončenou budovou je ZET Office, v současné době pokračují demolice starých hal, výstavba by měla být hotová v horizontu 10–15 let.
Foto: Pocket media/Monika Hlaváčová

Nové čtvrtě, developerské projekty, moderní rezidence, rodinné vilky… Přeje budoucnost bydlení v Brně? Jak funguje a jak se bude měnit mnohokrát kritizovaný proces přidělování obecních bytů? A co vzkazují lidé, kteří mají systému plné zuby a bydlení řeší alternativně? Z centra na periferii a zase zpátky!

Na následujících řádcích vás vezmeme na procházku po právě stavěných či plánovaných developerských projektech, rezidencích, bytových domech, posvítíme si na zajímavá řešení spojená s bydlením v Brně a nakoukneme do domácností těm, kdo to řeší „po svém“.

Zástavba Kamenného vrchu. Projekt Kamenný vrch II., který by měl rozšířit nejmladší brněnské sídliště o 350 bytů v šestipodlažních bytových domech obklopených zelení, se nyní dává do pohybu. Kolaudace stavby s odhadovanými náklady okolo 1,75 miliardy korun by se měla uskutečnit v roce 2025. Foto: Magistrát města Brna

Četníci, brownfield, byty. Oblast zbouraných Jaselských kasáren, kde se natáčel seriál Četnické humoresky, by se měla po schválení změny územního plánu konečně začít měnit z brownfieldu v obytnou čtvrť s několika stovkami bytů. Projekt, zatím pod názvem „NOVUS“, chystá společnost Kliminvest CZ. Foto: Kliminvest CZ

Ponava City! Název projektu u NC Královo-Pole není přehnaný – v celkem osmi etapách vznikne na 33 hektarech plochy více než 650 bytů. První etapa je těsně před kolaudací, celá výstavba by měla být hotova v roce 2025, zájemci mohou vybírat z bytů 1+kk–4+kk. Foto: IMOS development

Takovou věž do nebe. Patnáctipodlažní věž Ponávka Tower v Zábrdovicích má nabídnout kancelářské prostory, obchody i 163 bytů. S jejím vznikem se pojí probíhající kauza, kdy chtěl investor v rámci maximalizace zisku postavit jinou budovu, než kterou projednal se samosprávou. Po několika setkáních investora se zástupci města a městské částí se nyní zdá, že projekt se přiblíží původní schválené podobě.  Foto: vizualizace schváleného návrhu, 2017

Z továren byty a Brněnská třída. Návrh ateliéru Aulík Fišer architekti počítá s proměnou Špitálky a okolí na moderní městskou čtvrť s bydlením až pro 4 000 obyvatel, protkanou parky a propojenou s nábřežím Svitavy. Protínat ji má také nová Brněnská třída. V brownfieldu Dřevopodnik vznikne družstevní bydlení, s bytovými domy a další vybaveností se počítá také do továrního areálu Mosilany. Foto: Aulík Fišer architekti

Pryč z centra. Atraktivní developerské projekty vznikají i v klidnějších lokalitách a větších vzdálenostech od centra města. Nová čtvrť Pod Hády nakombinuje bytové domy, vily, řadové rodinné domky i tzv. klastry – polouzavřené menší bytové celky s vlastním dvorem. První etapa půjde do prodeje na konci roku 2021. Foto: Trikaya Asset Management a.s.

Senioři a děti jako sousedé. V Brně zatím ojedinělý koncept vznikl při rekonstrukci mateřské školy v Bohunicích – byty a společenský prostor v její nové nástavbě budou sloužit jako bydlení pro seniory. Zahradu objektu symbolicky rozděluje dřevěný plot na dětské hřiště a odpočinkovou zónu. Zájemců o byty z řad seniorů, kteří se těší na dětskou společnost, je již teď více, než je budova schopna pojmout. Foto: Marie Schmerková, MMB.

Dřevostavba mezi zahrádkami. I takto se dá bydlet v Brně. Dřevěný dům pro pětičlennou rodinu dle návrhu studia RCNKSK vyrostl v prudkém svahu v zahrádkářské kolonii Jundrov. Na půdorysu 6 × 6 metrů vymezeném původním objektem chatky vznikla stavba o užitné ploše 110 m², která zahrnuje i ateliér s rozměrnou 3D tiskárnou. Foto: RCNKSK s.r.o.

Tiny house bude. Ondřej a Anna, mladý pár z Brna, se rozhodli vyměnit rušné centrum města za klid ve vlastnoručně vyrobeném domku na kolech. Plocha 16 m2 a praktický přívěs, na kterém stavba vzniká, pro ně znamená možnost udržitelného bydlení, se kterým se mohou přesunout, kam budou chtít. O své zkušenosti z procesu stavby se dělí na instagramu. Foto: @tinyhousebude

Zástavba Kamenného vrchu

Projekt Kamenný vrch II., který by měl rozšířit nejmladší brněnské sídliště o 350 bytů v šestipodlažních bytových domech obklopených zelení, se nyní dává do pohybu. Kolaudace stavby s odhadovanými náklady okolo 1,75 miliardy korun by se měla uskutečnit v roce 2025.
Foto: Magistrát města Brna

Četníci, brownfield, byty

Oblast zbouraných Jaselských kasáren, kde se natáčel seriál Četnické humoresky, by se měla po schválení změny územního plánu konečně začít měnit z brownfieldu v obytnou čtvrť s několika stovkami bytů. Projekt, zatím pod názvem „NOVUS“, chystá společnost Kliminvest CZ.
Foto: Kliminvest CZ

Ponava City!

Název projektu u NC Královo-Pole není přehnaný – v celkem osmi etapách vznikne na 33 hektarech plochy více než 650 bytů. První etapa je těsně před kolaudací, celá výstavba by měla být hotova v roce 2025, zájemci mohou vybírat z bytů 1+kk–4+kk. Foto: IMOS development

Takovou věž do nebe

Patnáctipodlažní věž Ponávka Tower v Zábrdovicích má nabídnout kancelářské prostory, obchody i 163 bytů. S jejím vznikem se pojí probíhající kauza, kdy chtěl investor v rámci maximalizace zisku postavit jinou budovu, než kterou projednal se samosprávou. Po několika setkáních investora se zástupci města a městské částí se nyní zdá, že projekt se přiblíží původní schválené podobě.  Foto: vizualizace schváleného návrhu, 2017

Z továren byty a Brněnská třída

Návrh ateliéru Aulík Fišer architekti počítá s proměnou Špitálky a okolí na moderní městskou čtvrť s bydlením až pro 4 000 obyvatel, protkanou parky a propojenou s nábřežím Svitavy. Protínat ji má také nová Brněnská třída. V brownfieldu Dřevopodnik vznikne družstevní bydlení, s bytovými domy a další vybaveností se počítá také do továrního areálu Mosilany. Foto: Aulík Fišer architekti

Pryč z centra

Atraktivní developerské projekty vznikají i v klidnějších lokalitách a větších vzdálenostech od centra města. Nová čtvrť Pod Hády nakombinuje bytové domy, vily, řadové rodinné domky i tzv. klastry – polouzavřené menší bytové celky s vlastním dvorem. První etapa půjde do prodeje na konci roku 2021. Foto: Trikaya Asset Management a.s.

Senioři a děti jako sousedé

V Brně zatím ojedinělý koncept vznikl při rekonstrukci mateřské školy v Bohunicích – byty a společenský prostor v její nové nástavbě budou sloužit jako bydlení pro seniory. Zahradu objektu symbolicky rozděluje dřevěný plot na dětské hřiště a odpočinkovou zónu. Zájemců o byty z řad seniorů, kteří se těší na dětskou společnost, je již teď více, než je budova schopna pojmout. Foto: Marie Schmerková, MMB.

Dřevostavba mezi zahrádkami

I takto se dá bydlet v Brně. Dřevěný dům pro pětičlennou rodinu dle návrhu studia RCNKSK vyrostl v prudkém svahu v zahrádkářské kolonii Jundrov. Na půdorysu 6 × 6 metrů vymezeném původním objektem chatky vznikla stavba o užitné ploše 110 m², která zahrnuje i ateliér s rozměrnou 3D tiskárnou. Foto: RCNKSK s.r.o.

Tiny house bude

Ondřej a Anna, mladý pár z Brna, se rozhodli vyměnit rušné centrum města za klid ve vlastnoručně vyrobeném domku na kolech. Plocha 16 m2 a praktický přívěs, na kterém stavba vzniká, pro ně znamená možnost udržitelného bydlení, se kterým se mohou přesunout, kam budou chtít. O své zkušenosti z procesu stavby se dělí na instagramu.
Foto: @tinyhousebude

A kde že se staví?

Všude se staví. A tam, kde se zatím nestaví, stavět se v následujících letech má. Plány na zcela novou čtvrť pro 15 000 obyvatel v jižním centru, areál Zbrojovky jako město ve městě, chytrá čtvrť Špitálka i menší rezidence, bytové domy… Loňské změny územního plánu otevřely možnosti developerským projektům, které mají, nyní již v dohledné době, udělat z Brna jiné město a pomoci bojovat s neutěšenou bytovou situací. K její změně má dopomoci i větší zaměření města na družstevní bydlení, které má vznikat v lokalitách V Aleji (Holásky), Dřevopodnik (u Křenové), Francouzská, Moravanská a především Kamenný vrch, kde město plánuje výstavbu domů s 350 byty. „U jednoho z bytových domů je v jednání, zda jej nevyužít pro seniorské bydlení,“ doplnila k projektu Kamenný vrch tisková mluvčí magistrátu Radka Loukotová.

Na Kamenném vrchu vznikne družstevní bydlení pro několik stovek lidí. Foto: Magistrát města Brna

Změnila pandemie brněnský trh s realitami?

Ano… a ne. „V městě Brně je stále velká poptávka po nemovitostech jak ke koupi, tak i k pronájmu. U pronájmu se počty zájemců lehce snížily. Každopádně je stále více zájemců, než je nabídek,“ upřesnil Zdeněk Štourač z realitní kanceláře RE/MAX s tím, že na základě chování trhu se dá předpokládat další vzestup cen nemovitostí. Naopak tomu bylo v Praze, která nabízí zajímavé srovnání – díky omezení s byty, které byly dříve využívány ke krátkodobým pronájmům formou Airbnb, se objevilo na trhu velké množství nabídek za výhodné ceny v relativně krátké časové ose. Tím se nabídka bytů v centru Prahy stala, byť pravděpodobně krátkodobě, větší, než byla poptávka. Enormní zájem lze také pozorovat v oblasti rekreačních nemovitostí, zahrad, chat a chalup, přičemž běžný útlum tohoto zájmu během zimních měsíců se letos nekoná. „Zrovna na začátku února jsme inzerovali menší zahradu s chatkou ke kompletní rekonstrukci 20 kilometrů od Brna a do prohlídkového dne, který byl za 8 dní, jsme měli 31 zájemců o tuto nemovitost,“ uvedl Štourač.

Obecně o obecních bytech

Cenová dostupnost obecních bytů je pro většinu zájemců hlavním argumentem, proč se rozhodnout pro tento typ bydlení. Výše nájemného se různí případ od případu. Brno-střed například v únoru nabízelo byty 2+1 s výměrou kolem 70 m² na České či Pekařské ulici za 101 Kč/m². Zhruba o polovinu menší 2+kk na Kapucínském náměstí však už za 133 Kč/m². Když jste se spokojili s větší vzdáleností od centra, pak jste například 2+1 v Černovicích mohli získat za měsíční nájemné 83 Kč/m². Chcete-li si o byt v některé z městských částí zažádat, musíte splňovat obecné podmínky města i konkrétní městské části. Do těch patří například zletilost či trvalý pobyt na území ČR, žadatel ani jeho/její manžel/manželka nesmí vlastnit nemovitost či být nájemcem. V bodovém systému městských částí následně žadatel sbírá ohodnocení dle toho, jaký má příjem nebo zdá má v péči dítě.

Jak se dostat k obecnímu bytu? Body mohou pomoci, ale nejsou hlavním kritériem. Foto: Pocket media

Sbírej body a doufej

Například ve formuláři podmínek městské části Brno-střed však překvapí souvětí: „O výběru nejvhodnějšího žadatele rozhoduje RMČ BS, získané body slouží pouze jako orientační hledisko.“ Na základě čeho tedy výběr nájemníků do konkrétních bytů probíhá? „Členové Bytové komise, v níž jsou zástupci všech politických stran zastupitelstva, podle zjištěných informací o žadatelích, podle typu bytu, o jaký se jedná, také podle vlastních zkušeností a uvážení dojdou ke konsensu nadpoloviční většiny, komu bude byt přidělen. Na doporučení komise schvaluje výběr nájemníka Rada městské části,“ vysvětlila tisková mluvčí Kateřina Dobešová. Tento systém má nyní doznat určitých změn, jaké to budou, se ale zatím neví. „S ohledem na probíhající pandemii je možné předpokládat, že se určitým způsobem změní bytové potřeby občanů a bude nutné mnohem pružněji reagovat na jejich životní situaci a nezaviněnou nouzi,“ řekl radní Brna-středu pro bydlení Jan Mandát s tím, že ideální cestou je podle něj projednání napříč politickým spektrem.

Například v nedaleké Vídni lze získat obecní byt mnohem snadněji, podmínky se nyní ještě více uvolňují kvůli pandemii koronaviru. Stačí být starší sedmnácti let, mít občanství v některé ze zemí Evropské unie, žít ve Vídni trvale alespoň dva roky a nepřekročit 3 400 € (asi 87 000 Kč) čistého měsíčního příjmu. Nájmy ve vídeňských obecních bytech se pak pohybují v relacích zhruba od 220 do 370 €.

Oprav si a bydli

Od tohoto roku bude nově možné si obecní byt v Brně-středu opravit na vlastní náklady – podmínky jsou nastaveny tak, aby nájemník nemusel zasahovat do sítí, ať už se jedná o elektřinu, vedení stupaček a podobně, ale prováděl jen dokončovací práce jako vymalování nebo položení podlahy. „První byty bychom mohli uvolnit na přelomu září a října. Otevírá se tak možnost zajímavého bydlení pro ty, kteří jsou ochotni do svého budoucího bytu investovat a upravit si ho podle vlastního vkusu a představ,“ uvedl starosta městské části Vojtěch Mencl. Měl by se tím zvýšit počet obecních bytů, které městská část může dát do oběhu, kolik bytů k opravě ale Brno-střed uvolní, zatím nelze přesně určit. „Nyní u nás interně probíhá výběr z aktuálně volných bytů, které jsou vhodné pro opravu vlastním nákladem, poté u nich provedeme nutné práce z naší strany,“ upřesnila Dobešová.

Sledujte instagram @tinyhousebude, kde se Ondřej a Anna dělí o zkušenosti s budováním malého pojízdného domku. Foto: @tinyhousebude

Zkusili to jinak

Jak bydlet udržitelně, v relativním klidu a nezadlužit se na následujících 30 let? Otázka, kterou řeší stále více Brňanů. Celoročně obyvatelné chaty v zahrádkářských koloniích se stávají jednou z méně alternativních možností bydlení – stále oblíbenější jsou různé druhy maringotek či malé domky postavené na pojízdném přívěsu, schopné přemístit se během chvíle na zcela nové stanoviště, pozadu nezůstávají ani jednoduchá obydlí montovaná z přepravních kontejnerů. Před několika lety jste mohli v zahrádkářské kolonii v Novém Lískovci spatřit také jurtu – v tradičním mongolském stanu určeném k celoročnímu užívání tu spokojeně přebývali Libor s Veronikou, propagátoři tohoto způsobu bydlení. Naneštěstí místní úřad přes poukazování odborníků na spornost tohoto výkladu označil jurtu za černou stavbu a pár se tedy i se svým příbytkem raději přesunul na Vysočinu. Ani podobně jednoduché bydlení tedy nezaručuje, že budete mít po starostech.

Žít pod zelenou střechou

Dobré zprávy máme naopak pro ty, kteří vlastní v Brně nemovitost a zajímají se o její ekologickou úpravu. Město už třetí rok po sobě vypsalo dotační program na podporu zelených střech – v minulých dvou ročnících uspělo 204 žádostí, letos se zájemci mohou hlásit do 31. října, přičemž maximální podporovaná plocha činí 1 000 m2 a nezáleží na tom, zda žádáte o dotaci na střechu bytovky, rodinného domu nebo třeba garáže. Pro rok 2021 město na program bojující za zlepšení životního prostředí vyčlenilo 19 milionů korun.

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Elektronová mikroskopie

Před sedmdesáti lety byl v Brně sestrojen první československý elektronový mikroskop. Nyní se jich v moravské metropoli vyrobí jedna třetina celosvětové produkce. Díky nim jsme neustále na cestě k novým objevům.

Sdílená doprava v Brně

Na co vlastní auto? Na co vlastní kolo? Dostupnost sdílených dopravních prostředků v Brně roste každým dnem. Jaké služby ve městě můžete využít? A uškodila nebo naopak pomohla sdílené dopravě koronavirová pandemie? Čtěte. Jezděte. Sdílejte.

Byt, či nebyt? Kde bydlet v Brně

Nové čtvrtě, developerské projekty, moderní rezidence, rodinné vilky… Přeje budoucnost bydlení v Brně? Jak funguje a jak se bude měnit mnohokrát kritizovaný proces přidělování obecních bytů? A co vzkazují lidé, kteří mají systému plné zuby a bydlení řeší alternativně? Z centra na periferii a zase zpátky!

Socha, která neexistuje

Kde byl dřevěný rytíř Wehrmann a proč přišel o hlavu? Co dělá Josef II. na zahradě psychiatrické léčebny? A kam se poděly pomníky komunistických pohlavárů? Nejen o sochách zmizelých či přesunutých, ale také o těch, které Brnu (zatím) chybí.

Quo vadis, Brno?

Nový rok, nová dekáda… nové Brno? Množství projektů a vizí, které by měly dle jejich iniciátorů proměnit různé části města v jejich modernější a lepší alternativy, je až neuvěřitelné. Otázkou zůstává, kolik z nich se stane skutečností a zda se zdolání překážek vedoucí ke kýženému cíli nakonec neukáže býti Pyrrhovým vítězstvím.