Pohled na obě kopule v roce 1953. Jejich architektonický návrh připravil František Šotola, podílel se i na jejich konstrukci. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Není náhodou, že se na vrcholu Kraví hory nachází dvě velmi podobné pozorovatelny s kamenným pláštěm a otočnou kovovou kopulí o průměru 7 metrů. Právě tady to totiž začalo: jak pro Hvězdárnu a planetárium Brno, tak pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity.

Jižní kopule (tedy ta, co je hned naproti kamenným slunečním hodinám) byla kdysi celou lidovou hvězdárnou, severní až do poloviny roku 2020 univerzitním pracovištěm.

Největší dalekohled v Československu

Skutečným otcem obou kopulí se stal František Šotola, který připravil jejich architektonický návrh a vlastnoručně se podílel na jejich konstrukci. Po odborné stránce zaštítil vznik „univerzitní“ kopule profesor Josef Mikuláš Mohr, zakladatel stelární astronomie v Československu. Ten kolem sebe navíc shromáždil řadu mladých nadšenců, z nichž se pak mnozí věnovali studiu astronomie, například Jozef Tremko, Zdeněk Kvíz, Luboš Kohoutek nebo Jiří Grygar. O zrcadlový dalekohled se postaral Luboš Perek, který z univerzity v Leidenu přivezl výkresy na tamější reflektor o průměru 50 centimetrů. Protože byl za války totálně nasazen v letecké továrně, dokázal konstrukci překreslit na zrcadlo o průměru 62 centimetrů (odtud familiární označení „šedesátka“).

Dílo začalo na podzim roku 1948. Otáčivou kopuli, vlastně obě kopule, vyrobili v Královopolské strojírně. Tubus univerzitního přístroje vznikl v dílně na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské ulici a odtud jej vykutáleli až na Kraví horu. Hlavní dalekohled byl v provozu již v roce 1953, a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala sousední Oblastní lidová hvězdárna (tj. jižní kopule), návštěvníci se jeho prostřednictvím mohli podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Spolu s podobně velkým dalekohledem na Skalnatém plese se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu! Prvenství ztratil až v roce 1967, kdy byl zprovozněn dalekohled Astronomického ústavu v Ondřejově se zrcadlovým objektivem o průměru dva metry.

Hlavním objektem zájmu vysokoškolských pozorovatelů byly tzv. zákrytové dvojhvězdy, tedy systémy složené ze dvou navzájem se zakrývajících stálic obíhajících kolem společného těžiště. Analýza změn jejich jasnosti totiž dovolovala určit nejen jejich základní vlastnosti, totiž velikost nebo hmotnost, ale například i to, zda si v podobě proudu horkého plynu nevyměňují látku či zda se v jejich okolí nevyskytuje třetí těleso.

Občas se dalekohled namířil i na jiné objekty, třeba novy nebo rychle rotující hvězdy, z nichž uniká horký vodík. V sedmdesátých letech 20. století se jeho prostřednictvím podařilo odhalit neobvyklé chování hvězdy FG Sagittae, kterou později Luboš Kohoutek identifikoval jako tzv. pomalou rekurentní novu. V osmdesátých letech se do centra pozornosti přidaly uhlíkové hvězdy, tedy hvězdy na konci své zářivé existence, které mají v atmosférách velké množství uhlíkových molekul.

Pohled na vrcholek kopce, rok 1952. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Oči astronomů nahradily speciální kamery

Univerzitní pozorovatelna na Kraví hoře ovšem má oproti lépe umístněným observatořím řadu nevýhod. Především poměrně malou nadmořskou výšku — pouhých 310 metrů nad mořem, což znamená málo bezoblačných nocí. Během roku jich lze napočítat asi šedesát, dobrá polovina z nich ovšem není vhodná pro jakákoli přesná měření. Další nevýhodou je pak světelné znečištění, které ve spojení s rozvojem Brna rychle narůstalo.

Proto před několika roky začalo vyjednávání města Brna s Masarykovou univerzitou, které vyvrcholilo v polovině minulého roku zakoupením kopule a jejím předáním do užívání Hvězdárně a planetáriu Brno. Dnes jsou kopule i dalekohled vybaveny dálkovým ovládáním a o pozorování se již nestarají oči astronomů, nýbrž speciální kamery, které dokážou zaznamenat až stotisíckrát slabší hvězdy než ty viditelné pouhýma očima. To nejpodstatnější se ale nemění – i nadále se bude kopule s „šedesátkou“ používat k odborným univerzitním pozorováním. Navíc se ale příležitostně otevře také pro veřejnost a astronomické kroužky.

Až půjdete kolem, nezapomeňte se podívat.

Jiří Dušek

ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Jezděte po Brně zadarmo s Nextbike!

Nextbike je největší provider bikesharingu v České republice, svou službu nabízí už v devatenácti městech a v ulicích má přes 5 000 sdílených kol. Po Brně se navíc na téměř polovině kol místní flotily svezete 15 minut z každé jízdy zdarma.

Nakupte chytré hračky ve VIDA! e-shopu

Chemická laboratoř, výbušná věda, souprava na první experimenty, výroba slizu, stavebnice dinosauřích koster, deskové hry, tvořivé sady i hlavolamy. To vše nově najdete na e-shopu zábavního vědeckého parku VIDA!

OC FUTURUM – nový sortiment i prostory pro restart podnikání

Není pochyb, že hned jak to bude možné, vypraví se jednotlivci i rodiny za nezbytnými nákupy, které museli dlouho odkládat. Obchodní Centrum FUTURUM v jižní části Brna je na tento okamžik plně připraveno a své návštěvníky navíc přivítá v krásných, nových prostorách.

KAM na procházku? A na co si dát pozor?

Lužánky, Špilberk, psí výběhy, parky, naučné stezky… Možností, kam se přímo v Brně vypravit se čtyřnohým parťákem, je mnoho. Některá místa však mají svá specifika.

Duben, ještě tam budem?

V době, kdy píšeme tyto řádky, netušíme, jaký bude stav po víkendu, natož v dubnu. To nám v TIC BRNO ale nebrání v pilné práci, abychom byli připraveni, až dojde k rozvolnění opatření a my všichni vyběhneme ven!