Deník Ruth Maierové

Osud židovské dívky Ruth Maierové s moravskými kořeny a příběh její rodiny je zaznamenán díky deníkům, které si Ruth vedla od roku 1933 téměř do své smrti na sklonku roku 1942. Ruth není sice tak známá jako Anne Franková, ale i ona si vedla podrobné deníky, jež reflektují přímé zkušenosti s holocaustem.

Deník si začala psát již jako dvanáctiletá školačka. Její důvěrná přítelkyně Gunvor Hofmo zápisky schraňovala téměř padesát let. Dopisy, které Ruth Maierová odeslala z Norska, uchovala zase její sestra Judith v Anglii. Na základě těchto osmi sešitů deníku a padesátky dopisů poskládal Jan Erik Vold strhující životní příběh, který je nejucelenějším literárním dokumentem, jaký v Norsku existuje o židovské osobě za druhé světové války. Deník Ruth Maierové vzbudil při vydání v roce 2007 značnou pozornost a práva k němu se prodala do jedenácti zemí. Česko je nyní dvanáctou zemí, kde překlad norského originálu vychází.

Deník Ruth Maierové
Ruth Maier, Jan Erik Vold
Edika
www.edika.cz

Tlustá čára, tenká knížka

Fotograf Tomáš Třeštík se ve svém debutu Po povrchu zavrtá sám sobě pod kůži, na své přátele se dívá zblízka a na sebe naopak z nadhledu. V knize líčí své dětství, kariéru a především všechny ty, kteří ho ovlivnili na jeho cestě provázené úspěchy i přešlapy.

„Dojímá mě, když se starý páry držej za ruce, dojímaj mě babičky, co nechtěj v tramvaji pustit sednout, protože vystupujou už za dvě stanice, dojímaj mě psi, co soustředěně čekaj nepřivázaný na páníčka před krámem, děti s okluzorem a děti, co vlastním nákladem vydávaj knihy svých rodičů. Mám rád, jak déšť na vteřinu přestane bubnovat do kapoty auta, když podjíždím na dálnici most. Mám rád vypít si ráno kafe předtím, než si vyčistím zuby. Mám rád, jak to voní v papírnictví a mix letní vůně posekaný trávy a spálenýho oleje ze sekačky. Miluju tulit se, snít a zapomínat na to hnusný. A taky v sobě mám bestii, kterou musím furt krmit – dárkama a pozorností ostatních. Nebo aspoň cukrem.“

Po povrchu
Tomáš Třeštík
Motto
www.motto.cz

Stroje jako já

Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků, Iana McEwana. Jeho pravděpodobně nejcennějším získaným oceněním je Řád britského impéria, který obdržel v roce 2000.

Důležitým tématem knihy je také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme. Kniha Stroje jako já vychází v letošním roce v překladu Ladislava Šenkyříka v nakladatelství Odeon. Ian McEwan je také autorem známého románu Betonová zahrada. Pro něj a svá další raná díla bývá v angličtině a francouzštině přezdíván Ian Macabre (děsivý, hrůzný), v češtině jako básník perverze.

Stroje jako já
Ian McEwan
Odeon
www.odeon-knihy.cz

Štvanice

Skupina bývalých spolužáků z Oxfordu, nyní třicátníků, se tak jako každý rok od ukončení studia setkává o vánočních prázdninách, aby spolu přivítali nový rok. Tentokrát pro svou silvestrovskou oslavu zvolili idylické, odlehlé sídlo na Skotské vysočině.

Zdá se, že se jedná o dokonalé místo, kde si s přáteli odpočinout od civilizace a spěchu každodenního života. Na místo dorazí 30. prosince, krátce předtím, než dům odřízne od okolního světa nevídaná sněhová vichřice. O dva dny později, na Nový rok, je jeden z přátel nalezen mrtvý. Výlet přitom začal nevinně: obdivováním okolní přenádherné, leč zlověstné přírody, popíjením šampaňského před krbem s praskajícím ohněm a vzpomínáním na studentská léta. Ale po deseti letech se tíha dlouho potlačovaných výčitek a vzájemných obvinění stává natolik neúnosnou, že ji nepřebije ani nostalgie vyvolaná vzpomínkami na společné zážitky. Pouto, které drželo tolik let pohromadě, se najednou přetrhne.

Štvanice
Lucy Foley
Vendeta
www.nasenakladatelstvi.cz

Tyhle fragmenty

Povídková sbírka Biancy Bellové zachycuje fragmenty lidských osudů a životních příběhů. Dětství, lásky, rodinné a partnerské souboje, nenaplněné touhy, nebezpečná setkání i stáří. Kniha plná melancholie, nostalgie, ale i naděje vychází letos v březnu v nakladatelství Host.

Člověk vyrůstá v rodině, se kterou se chtě nechtě musí nějak sžít. Pak ho smete puberta a nepřekonatelné výzvy prvních lásek, následuje série dalších více či spíše méně šťastných vztahů, spousta takzvaně „běžných problémů“, až se jakžtakž bez újmy dokodrcá ke stáří. A v průběhu toho všeho se nepřetržitě snaží zavděčit rodičům, které si vlastně nevybral. Roční období se střídají a životy běží. Ona melancholie je nakonec převálcována nadějí. Nadějí, že to všechno jsou vážně jen fragmenty a svět se nepřestává točit dál. Bianca Bellová pochází z Prahy, kde žije na půl cesty mezi svou britskou a balkánskou částí rodiny. Její první kniha Sentimentální román vyšla v roce 2009.

Tyhle fragmenty
Bianca Bellová
Host
www.hostbrno.cz

Tyrkysový orel

Dvě novely, v nichž se pražský chodec při svých cestách městem setkává s neznámými lidmi a naslouchá jejich vyprávěním. Kniha Tyrkysový orel letos vychází znovu po čtvrtstoletí v nakladatelství Druhé město, tentokrát v grafické úpravě Jany Vahalíkové. 

A o čem cizinci pražskému chodci vypráví? O zaniklé civilizaci v Indii, o mravencích, kteří vytvářejí živé sochy, o chuťovém písmu, o hudebním nástroji vyrobeném z kostí pásovce, o dobrodružném životě prostějovského bratrance Edmunda Husserla, o mozaice na vile v Hodkovičkách, na níž je zobrazen bílý tygr se zelenýma očima, o spisovateli, kterému změnil život objev záhadné klávesy na psacím stroji, o městě vystupujícím z moře a o jeho bohyni, o nešťastné lásce ladiče vodních varhan, o tyrkysovém orlu, o podivuhodném australském ptáku, o podmořské budově vystavěné z perel… Autor knihy Michal Ajvaz píše kromě novel také básně, povídky, romány, eseje i filozofické studie.

Tyrkysový orel
Michal Ajvaz
Druhé město
www.druhemesto.cz

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Za knihami zve Marie Štefanidesová

Knihy napsané ženami často bývají označovány trochu pejorativní nálepkou „ženská literatura“. Pod takové označení se schová mnoho různých autorek s odlišným pohledem na svět i stylem psaní, což pak nedovoluje vyniknout talentovaným spisovatelkám, které si zaslouží pozornost samy o sobě.

Dubnové čtení

V tomto článku přinášíme tipy na dubnové knižní novinky. Pohodlně se usaďte a začtěte…

Spisovatelé do knihoven: Klára Vlasáková | 2/3

Třetí letošní večer věnovaný literatuře strávíme s dramaturgyní, publicistkou, literární kritičkou, scenáristkou a spisovatelkou Klárou Vlasákovou. Akce se uskuteční v úterý 2. března 2021 na FB profilu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

3D vizualizace Ústřední knihovny a Mahenova památníku

K příležitosti stého výročí spustila Knihovna Jiřího Mahena v Brně pro veřejnost 3D vizualizaci Ústřední knihovny a Mahenova památníku. Čtenáři a příznivci tak budou moci navštívit prostory knihovny i virtuálně z pohodlí domova.

Březnové čtení

Pohodlně se usaďte a začtěte do oblíbené knihy. V tomto článku přinášíme tipy na březnové novinky.