„Haly působí jako nedobytné pevnosti, nemají totiž žádná okna. Svítí se v nich jen umělým osvětlením, které ovlivňuje snůšku nosnic tak, aby byla co nejvyšší.“ Tento svět představuje výstava Sundej růžové brýle aneb Hlava na hlavě v šalině. Foto: NESEHNUTÍ

Už brzy to bude rok, co se možnosti kulturního života smrskly do prostoru obrazovky našich počítačů. Až na pár dočasných skulin, kterými v rozvolnění vykoukl starý předpandemický svět, jsme stále zavřeni doma na pár metrech čtverečních.

Intenzivně zažíváme prostory našich bytů, oknem netrpělivě vyhlížíme horizont za koronavirovými vlnami a těšíme se, až to pomine. Jaké by bylo už takto zůstat do konce života? Tisíce hospodářských zvířat žijí ve stísněných prostorách, které nikdy neopustí. Jedna slepice prožije celý svůj život v prostoru srovnatelném velikosti listu A4. Stejného rozměru jsou i fotografie z velkochovů, které můžete vidět v brněnské galerijní tramvaji křižující město na různých linkách. Její aktuální polohu (vůz 1033) můžete vyhledat na internetu, proniknout touto kulturní skulinou a v pojízdné galerii si prohlédnout výstavu Sundej růžové brýle aneb Hlava na hlavě v šalině. Výstavu organizuje sociálně-ekologická organizace NESEHNUTÍ, která se snaží pomocí svých ekologických a lidskoprávních aktivit ukázat, že změna společnosti založená na respektu k lidem, zvířatům i přírodě je možná a musí vycházet především zdola.

Hospodářská zvířata jsou zvěčněna také ve veřejném prostoru. V centru města na rohu Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí dominují střeše tři realističtí kohouti, které zpracoval brněnský sochař Josef Rösser. O kousek dál, na rohu náměstí Svobody a Rašínovy ulice, naše kroky mlčky pozoruje betonová hlava býka, která vznikla po revoluci jako upoutávka na řeznictví.

V České republice se nachází přes dva tisíce velkochovů. Přestože jsou všude kolem nás, často o nich ani nevíme. Můžete se podívat, kde všude se nacházejí, na mapu velkochovů na webových stránkách uvedených pod tímto článkem. Sundejte růžové brýle a nahlédněte, jak vypadá klecový chov nosnic kousek od Brna. 

Většina z nás stále může alespoň na chvíli vyrazit do ulic, trošku protáhnout křídla a právě teď, když jsou uzavřeny vnitřní prostory galerií, můžeme obrátit zrak ven. Hospodářská zvířata jsou zvěčněna také ve veřejném prostoru. V centru města na rohu Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí dominují střeše tři realističtí kohouti, které zpracoval brněnský sochař Josef Rösser.

O kousek dál, na rohu náměstí Svobody a Rašínovy ulice, naše kroky mlčky pozoruje betonová hlava býka, která vznikla po revoluci jako upoutávka na řeznictví. Pokud chcete objevovat další sochy ve veřejném prostoru, můžete si naplánovat procházku podle mapy projektu Pavla Karouse Vetřelci a volavky.

Eva Jašková

NESEHNUTÍ

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne

Technické muzeum v Brně letos slaví kulatiny

Dne 1. ledna 1961 došlo k osamostatnění brněnské pobočky tehdejšího Národního technického muzea a vzniklo Technické muzeum v Brně, které letos slaví své šedesáté narozeniny. K tomuto jubileu se připravuje brožura mapující vzpomínky na muzeum či jednotlivé expozice od počátku jeho samostatné existence.

Umělci se usazují v Káznici

Loni o prázdninách vzniklo v Káznici sedm nových ateliérů pro výtvarníky. Zaplnily patro, v němž dříve sídlila policejní služebna. Šest ateliérů si rychle našlo své stálé uživatele, sedmý slouží jako rezidence pro hostující umělce.

Z galerie do ulic. Nová epizoda.

V dějinách moderního výtvarného umění se opakují okamžiky, kdy se umění přesouvá z galerie do ulic města. Až dosud byla hlavní motivací potřeba umělecké scény vzepřít se mocenským či prostorovým omezením výstavních institucí. Zažívat tvůrčí svobodu i konfrontaci se širším okruhem diváků.

Prodloužení výstav ve FAIT GALLERY

Až do dubna budou ve FAIT GALLERY k vidění tři výstavy, jejichž vernisáž proběhla v říjnu 2020. Jakmile to epidemiologická situace dovolí, návštěvníci budou moci zhlédnout výstavu Jiřího Kovandy O deset minut dřív, Karla Adamuse Minimální metafory a Tomáše Absolona RAFA MATA.

Derniéra výstavy Lavutara

Od začátku února mají zájemci možnost zhlédnout on-line komentovanou prohlídku výstavy Lavutara, která se nachází v Muzeu romské kultury v Brně. První částí komentované prohlídky diváky provází kurátor výstavy Zbyněk Andrš, druhou část pak komentuje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.