Představení Satelix na brněnské hvězdárně napoví, jak kosmonautika zasahuje do našeho každodenního života. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Asi to moc dobře znáte. Zazvoní budík a vy musíte vstávat. Někdo vyskočí jako rybička, i když je pět hodin ráno. Jiný se mátoží, i když je skoro poledne. Ale jinak je to pravděpodobně dost podobné. Odskočíte si na záchod, došouráte se do kuchyně pro něco ke snídani. Třeba kafe, nudlovou polévku nebo instantní kaši. Na mobilu zkontrolujete e-maily, fotky a zprávy od svých přátel i nepřátel.
Třeba patříte mezi ty, co si zapnou televizi, aby zhlédli nejnovější zprávy ze světa. Někdo se půjde sprchovat, jiný se jen opláchne, všichni si samozřejmě vyčistíme zuby. Abyste měli jistotu, co si dneska vzít na sebe, zhlédnete předpověď počasí. Bude vám stačit tričko s krátkým rukávem? Je to na deštník? Nebo bude zima a sněžit? Ať už jdete do školy, práce nebo třeba jen tak na výlet, před odchodem se nejspíš podíváte i na to, která cesta bude ta nejrychlejší… Přece nezůstanete trčet v zácpě!
Tak nějak nejspíš vypadá typické ráno většiny z nás. Nic z toho by pravděpodobně nefungovalo tak snadno nebýt vesmírných technologií. Nevěříte? Vesmír je od nás vzdálený zhruba 100 kilometrů. Je to málo nebo hodně? Sto kilometrů ujedete běžným automobilem i za méně než hodinu. Pokud bydlíte v Brně, Berlíně, Varšavě, Praze, Bratislavě, Budapešti nebo Bukurešti, máte to do vesmíru blíže než k moři.
Také vozidla bez řidičů potřebují navigační satelity. Nebo traktoristi obdělávající pole, kteří díky nim optimalizují použití hnojiv, a jsou pak šetrnější k přírodě. Divili byste se, kolik potravin na vašem stole už nyní nese značku „kosmické kvality“.
A co teprve počasí? Ještě před půl stoletím byli meteorologové odkázáni pouze na velmi neurčitá měření z pozemních stanic a kusé informace ze zaoceánských lodí. Několik desítek meteorologických družic dnes sleduje svět doslova v přímém přenosu. Některé se pohybují na nízkých oběžných drahách (jako je americký systém NOAA), jiné sledují celou zemskou polokouli z výšky 36 000 kilometrů (třeba evropský Meteosat, ruský Elektro, japonský Himawari nebo čínský Fengyun).
Umělé družice napomáhají rozumnějšímu využívání přírodních zdrojů. Například zvyšují efektivitu těžby ropy a plynu, sledují stav lesů, ledové pokrývky v blízkosti pólů či ozónové vrstvy… bezesporu se stanou klíčem, jak reagovat na klimatické změny.
Každý náš krok sledují špionážní družice. Nejenže se na nás dívají, ale také poslouchají naše telefony i vysílačky, ohmatávají nás radarem nebo měří teplotu okolí. Zní to děsivě? Naopak! Právě díky špionážním družicím nepřerostla studená válka ve druhé polovině 20. století ve válku horkou. Velmoci o sobě věděly skoro vše, překvapivý útok se nedal utajit. Příběhy o špionážních satelitech, které mohly číst noviny přes vaše rameno, jsou však minulostí. V dnešní době máme všichni přístup k satelitním fotografiím ve vyhledávačích, jako jsou Google i Bing, a běžně se objevují ve zprávách.
Sama Evropská kosmická agentura je pak bránou do vesmíru pro tři desítky států světa. Každý Evropan do vesmírných projektů rok co rok vloží stejnou částku, za jakou lze pořídit vstupenku do kina. Co myslíte, vyplatí se to?
O tom žádná! Kosmonautika potřebuje nové materiály zcela unikátních vlastností. Vyžadují to extrémní podmínky, ve kterých družice pracují. Investice do jejich vývoje se však vyplatí. Ty nejúspěšnější vesmírné technologie se totiž objevují v našich každodenních životech.
Paměťová pěna ze sedadel kosmonautů z roku 1966 dnes vyplňuje matrace na spaní i vložky do běžeckých bot. Rostlinný olej z řas měl být potravinou při dlouhodobých pobytech ve vesmíru, větší úspěch však sklidil v kojenecké výživě. Akumulátorová vrtačka byla vyvinuta pro odběr vzorků na Měsíci, v jejích šlépějích šly příruční vysavače anebo šroubováky. Pozlacené folie chrání před teplem i chladem pláště kosmických lodí stejně dobře jako zbloudilce v nepohodě.
Naslouchátka, bezdotykové teploměry, lepší sluneční baterie, drátky do rovnátek srovnávajících zuby, dokonce i vzduchové pistolky pro děti, plavky s nízkým třením, miniaturní kamery v mobilech, sklo odolné proti poškrábání, vodní filtry, svítící diody, detektory kouře… A mohli bychom pokračovat ještě řadu dalších hodin!
O tom všem bude vyprávět naše nové představení Satelix, které uvedeme ve druhé polovině tohoto roku.
Jsme totiž Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy.
Jiří Dušek
ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na vizuální zázraky
Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne
