Architektonické zpracování Německého domu od Hermanna Endeho a Wilhelma Böckmanna ve stylu severoněmecké neogotiky využívající neomítnuté červené cihly inspirovala budova lipské knihkupecké burzy. Interiér navrhl Germano Wanderley. Foto: Ivo Petr, Fotohistorie

Postavený v soudružnosti, zbořený v nenávisti, připomínaný ve smíření a zkoumaný v naději. To je dosavadní příběh Německého domu, budovy, která již 75 let nestojí na Moravském náměstí. Ale tak úplně z něj nezmizela.

V Brně 19. století vedle sebe žila česká a německá komunita, přičemž ani jedna početně příliš nepřevyšovala tu druhou. Proměny tohoto soužití úzce souvisí s osudem Německého domu, jehož vznik i zkázu popisujeme na následujících řádcích.

Wilhelm Böckmann byl jedním z autorů projektu Německého domu, působil jako profesor na stavební akademii v Berlíně, stal se zakládajícím členem spolku berlínských architektů, čestným členem Královské akademie v St. Petersburgu a Institutu amerických architektů v New Yorku.

Hermann Gustav Louis Ende, druhý z autorů projektu Německého domu, byl profesorem na stavební akademii a technické vysoké škole v Charlottenburgu, prezident Akademie umění a předseda Asociace berlínských architektů, s Böckmannem založil a vedl firmu Ende & Böckmann.

Sochařskou výzdobu Německého domu vytvořil Carl Wollek. Za své první pracovní příležitosti i možnost studia v zahraničí vděčil brněnskému mecenáši Friedrichu Wannieckovi. Mezi jeho další brněnská díla patří například socha „Henriette“, po Wolkově smrti využitá jako součást pomníku obětem náletu na Brno roku 1944.

Slavnostní otevření Německého domu započalo 17. 5. 1891 položením posledního stavebního kamene a zasedáním zakládajícího spolku Deutsches Haus. Další den byl na programu ples a třetího dne pak slavnost končila velkou hostinou.

Německý dům znovu ožil v roce 2017 díky festivalu Meeting Brno, kdy na Moravském náměstí vyrostla konstrukce z lešenářských trubek symbolizující hmotu domu. Instalace navržená architektonickým studiem CHYBIK+KRISTOF nesla také nápis Jednota v rozmanitosti charakterizující probíhající ročník festivalu.

Loni započatý průzkum objevil zachované sklepení Německého domu, které po bombardování a zničení zbytků stavby zůstalo pod Moravským náměstím. Město jej plánuje staticky zajistit tak, aby mohla proběhnout plánovaná rekonstrukce parku nové veřejnosti přístupné podzemí se tedy (zatím) neplánuje.

Besední napoprvé a Německý napotřetí

Když v roce 1869 vznikla Akciová společnost Besedního domu v Brně s cílem vybudovat městské kulturní centrum, zrodila se i myšlenka německé obdoby tohoto projektu, která by vytvořila vhodné podmínky pro sdružování a společenský život německé části populace města. I přes průtahy spojené se získáváním pozemku byla stavba Besedního domu podle projektu Theophila von Hansena započata již v roce 1871, ke konci roku 1872 byl otevřen provizorně, slavnostní otevření spojené s dostavbou velkého sálu se uskutečnilo jen o několik měsíců později. Brněnští Němci si na své kulturní středisko museli počkat výrazně déle, možná protože při většině německých zastupitelů na městské radnici i na moravském zemském sněmu necítili takovou potřebu vymezovat se a stačily jim stávající veřejné prostory. První pokus o zorganizování stavby roku 1870 tedy mimo jiné narazil na nedostatek nadšení. Druhý pak vypadal nadějněji, iniciativy se chopil Männergesangverein (Mužský pěvecký spolek), byla založena akciová společnost a byl podán návrh na dotaci od města. Tu zastupitelstvo ale nakonec neschválilo, do cesty totiž přišel krach na vídeňské burze roku 1873 a jej doprovázející hospodářská krize.

Důležitá role známého továrníka

Významný obrat nastal, až se do projektu vložil brněnský továrník Friedrich Wannieck a jeho spolupracovníci. Wannieckem zorganizovaná dobročinná sbírka konečně ukázala soudržnost brněnských Němců, když se v ní podařilo vybrat 180 000 zlatých (předběžné vyčíslení nákladů na stavbu bylo asi 300 000). Následovalo založení spolku Deutsches Haus, za nízkou cenu (která popudila zase brněnské Čechy) získaný pozemek Na Kiosku v místech dnešního Moravského náměstí a architektonická soutěž, pochopitelně omezená na německé účastníky, jež roku 1887 rozhodla o vítězství návrhu Hermanna Endeho a Wilhelma Böckmanna. Interiér pak měl následovat vizi Germana Wanderleyho skončivší v soutěži na druhém místě. Po zpožděních způsobených problémy se základy i nepředvídatelným počasím byl hotový Německý dům slavnostně otevřen během třídenní slavnosti v květnu roku 1891.

Friedrich Wannieck

Jedním z hlavních hybatelů projektu Německého domu byl brněnský továrník Friedrich Wannieck. Narodil se v roce 1838 na Kobližné ulici do soukenické rodiny. Po studiích a cestě do Londýna a Skotska získal vedoucí místo ve firmě Löw a Sehnal, s vlastním podnikáním ve strojírenství začal v roce 1865 na zahradě svého domu na Trnité (tato první malá továrna znamenala počátek průmyslového komplexu Vaňkovka). Pro své dělníky zřídil nejen fond poskytující jim podporu a nemocenskou, ale také Wannieckovu kolonii v Židenicích, která sestávala ze čtyř domů sloužících jako ozdravovny a rehabilitační zařízení. Založil spolek Deutsches Haus, tedy Německý dům, podílel se na sbírkách na jeho vystavění a roku 1887 zasedal v porotě, která vybrala nejvhodnější architektonický návrh. V 90. letech také zastupoval obvod Brno ve vídeňském parlamentu. Z Brna odešel roku 1903, zemřel o 16 let později v italském Meranu.

Symbol nacismu strávený plameny

Stejně jako se stal Německý dům zamýšleným kulturním centrem pro německou populaci Brna, stal se i spolek Deutsches Haus, původně založený pouze za účelem vybudování domu, hybatelem jejího kulturního a společenského života. Zvláště v meziválečném období poskytovala stavba, jejíž součástí byla kavárna, Velký slavnostní sál s druhými největšími varhanami na Moravě, restaurace, veřejná knihovna nebo galerie, ideální zázemí pro v tu dobu již menšinové německé obyvatelstvo města. Rostoucí napětí mezi dvěma národnostmi žijícími v Brně vystupňovala do extrému druhá světová válka. Německý dům byl v tomto období využíván straníky NSDAP, vycházeli z něj pochody Hitlerjugend a své kluby tu měli také nacističtí důstojníci. Stavba tedy začala být Brňany vnímána jako symbol nacismu a útisku. V dubnu 1945 byla poničena dělostřelbou, a když v ní vypukl požár, nikdo nechtěl či se neodvažoval jej hasit. Definitivní konec poškozené honosné budovy pak znamenalo rozhodnutí českých úřadů nechat ji odstřelit dynamitem. Trosky byli nuceni odklízet němečtí zajatci a brněnští Němci.

Smíření a nové objevy

Německý dům jsme si mohli před čtyřmi lety opět připomenout na vlastní oči. Díky festivalu Meeting Brno vyrostla na Moravském náměstí konstrukce z lešenářských trubek kopírující půdorysné schéma původní budovy. Bývalý symbol nacismu se tak stal symbolem smíření s minulostí. A to nejzajímavější na závěr. V loňském roce započatý výzkum objevil zachovalé sklepení, které stále existuje pod Moravským náměstím. Podle vedoucího výzkumu Aleše Svobody má více než 10 nalezených místností dokonale neporušené konstrukce (až na otvory v klenbách, kterými byly v roce 1945 zasypávány). „Na podlahách někdejších skladů bylo nalezeno mnoho lahví od různých druhů alkoholu, zbytky kuchyňského vybavení, nádob, kovových nástrojů včetně stovek špuntů od vína s lahvemi nesoucích na vinětách název Deutches haus,“ přibližuje Svoboda. Město žádné využití těchto prostorů zatím neplánuje, ač podle Svobody reálná šance na jejich zachování existuje.Geotechnický a archeologický průzkum, který na Moravském náměstí probíhal, bylo nutné provést před zahájením kompletní rekonstrukce parku, abychom ověřili geologické podmínky a mohli vyloučit existenci podzemních prostor, případně je staticky zajistit tak, aby mohla rekonstrukce proběhnout v plánovaném rozsahu,” uvedl starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl. Nyní, po ukončení průzkumu, se tedy připravuje projekt zmíněného statického zajištění objeveného suterénu. Měl být hotov do konce února a začátkem léta plánujeme zahájit celkovou rekonstrukci parku,“ doplnil starosta.

Jedna ze sond, použitých na průzkum před rekonstrukcí Moravského náměstí, přinesla poznatky o stále existujícím druhém suterénu Německého domu, který měl být podle předchozích zpráv v roce 1945 zcela zničen. Foto: Aleš Svoboda

Filip Živný

editor KAM v Brně

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne

Příběh brněnské nádražní pošty

Pošta v Brně prokazatelně existuje už od 16. století. Která byla první, jaká je minulost poštovního úřadu u hlavního nádraží a kolik budov vystřídal? Objevte spolu s námi příběhy míst, kterými procházely dějiny.

Nejznámější Brňák 20. století neuměl česky a zemřel hlady: Kurt Gödel

Znáte Kurta Gödela? „Nevím, neslyšel jsem.“ Takhle by nejspíš dopadla anketa v dnešních brněnských ulicích. Navzdory tomu je Gödel možná ve světě nejznámější Brňák, mezi matematiky a fyziky 20. století jistě. Z anglických zdrojů se můžeme dozvědět, že to byl „samotářský génius, jehož věty o neúplnosti a důkazy konzistence teorie množin patří k nejslavnějším výsledkům matematiky dvacátého století“. Proč ho tedy většina z nás nezná?

Hotel Avion

Funkcionalistický hotel o šířce pouhých 8 metrů a tvořící už více než 90 let jednu z nepřehlédnutelných dominant České ulice patří k vrcholným dílům architekta Bohuslava Fuchse. Jaký je příběh této unikátní brněnské stavby? A otevře se po více než deseti letech znovu veřejnosti?

Německý dům

Postavený v soudružnosti, zbořený v nenávisti, připomínaný ve smíření a zkoumaný v naději. To je dosavadní příběh Německého domu, budovy, která již 75 let nestojí na Moravském náměstí. Ale tak úplně z něj nezmizela.

Vzestup a pád brněnského Prioru část II.

Brutalistní stavba zasazená na Dornychu mezi hlavní nádraží a nákupní centrum Vaňkovka je dobře známá nejen všem Brňanům. Současný obchodní dům je však jen připomínkou jednoho z největších nerealizovaných projektů v totalitním Československu – velkolepého centra obchodu a služeb inspirovaného Moskvou.