Každou neděli večer stojím na pochůzné střeše a s kolegou Jiří Kokmotosem lidem vykládám o hvězdném nebi nad Brnem v audiopořadu Sedmikrásky on-line. Foto: Jiří Kokmotos

V mimořádné době si dovolím být mimořádně osobní. Na brněnské hvězdárně jsem začal pracovat v roce 1989. Jako čerstvý maturant bez manželky a dětí, brával jsem si služby v neděli v podvečer. Mým úkolem bylo ukazovat krásy hvězdné oblohy, a když bylo zataženo, tak oblohy umělé v planetáriu.

Návštěvnost byla samozřejmě slabá. Buď v podobě mileneckých dvojic nebo lidí v náladě, kteří se přišli ohřát. Fakticky to ale byla úžasně romantická doba. Neděle večer, já sám na pochůzné střeše, dalekohledy a hvězdné nebe nad Brnem, tehdy ještě málo znečištěné světlem… Co víc si přát?
Od té doby se změnilo skoro všechno. Poslání Hvězdárny a planetária Brno, její faktická podoba i přístup k návštěvníkům… Astronomie vykvetla do podoby, kterou vybarvily nejrůznější vědní obory, a kamery pozemských i kosmických observatoří k tomu přidaly náležitě atraktivní kulisy.
Z jiného úhlu pohledu se ale kruh uzavřel… S odstupem tří desetiletí opět každou neděli večer stojím na pochůzné střeše a s kolegou lidem vykládám o hvězdném nebi nad Brnem v audiopořadu Sedmikrásky on-line. Stačí kliknout na www.hvezdarna.cz, vykouknout z okna, vyjít na balkon nebo zahradu a přidat se…
Milenci ani ožralové na Kraví horu přijít nemohou, ale to hlavní poselství zůstává. Svět kolem nás se mění. Někdy k lepšímu, někdy k horšímu. Jedinou jistotou, prakticky neměnnou za našich životů, je hvězdné nebe. Jsme stvořeni z hvězdného popelu a jednou se díky Slunci stopy po naší pozemské přítomnosti ve vesmírný popel opět promění.
Do té doby si to užijme.

Jiří Dušek
ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na vizuální zázraky

Převzato z časopisu KAM v Brně → shop.pocketmedia.cz/predplatne