Fotograf David Weinhauer nám v krátkém rozhovoru představil svou tvorbu, její význam a jak je na ni pohlíženo. 

Jak bys našim čtenářům obecně představil svou tvorbu?

Bez příkras, přehnaných retuší, umělotin a zbytečností. Učím ženy vnímat se takové, jaké jsou. A i sám sebe vnímat svět kolem takový, jaký je, ne jaký bych chtěl, aby byl. Neodstraňuji jim strie, neubírám na váze ani nepřifukuji vlasy či ňadra. Možná i proto mám více fanoušků ze strany žen. I když fotím právě akty. Je pak úžasné slyšet, že si na mých fotkách připadají krásné i po dětech nebo třeba ve čtyřiceti letech.

Jak přišel nápad na tvůj projekt Sprosté kafe?

Když se začnete živit svojí vášní, vášně začne ubývat. Proto si musíte najít něco, co tu vášeň bude zpětně doplňovat. Něco, co budete dělat čistě ze zájmu (z vášně), nikoliv pro peníze. Jednou z možností jsou výstavy. Ale ty jsou finančně velice náročné. Miluji kávu, kavárny a fotím nahé ženy. A tak vzniklo Sprosté kafe. Ačkoliv nikdo netušil, že o něj bude takový zájem a že se později rozroste do rozměrů, ve kterých ho můžeme vidět dnes.

Jaké jsou reakce kaváren, ve kterých fotíš?

Ještě jsem se nesetkal s negativním ohlasem ze strany kaváren. Naopak, některé mé Sprosté kafe dokonce sdílejí na svých kavárenských profilech. V dobrém slova smyslu. Třeba např. Momenta na Zelném trhu. Nechci to přivolávat, ale jednou jistě přijde i negativní reakce.

Převzato z časopisu KAM v Brně shop.pocketmedia.cz/predplatne